Přeskočit na obsah

Dévanágarí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Znaky písma dévanágarí

Dévanágarí (देवनागरी) (někdy také nágarí) je abugidové (neboli „alfasylabické“ – některé jeho znaky zastupují hlásky, jiné slabiky) písmo používané pro několik indických jazyků, zejména hindštinu, nepálštinu a maráthštinu. Používá se také pro zápis sanskrtu. Podobně jako jiná indická písma se vyvinulo z písma bráhmí. Píše se vodorovně do řádků zleva doprava.

Ukázka ručně psaného textu Rgvédu z počátku 19. století.

Dévanágarí je součástí rodiny písem Nepálu, Indie, Tibetu a jihovýchodní Asie, které vznikly z písma bráhmí. Je potomkem guptovského písma, spolu s písmy siddham a šaradá. Východní varianty guptovského písma se nazývaly nāgarī a jejich první stopy prokazatelně pocházejí z 8. století po Kr. Kolem roku 1200 je začalo vytlačovat písmo siddham, které přežilo dodnes jako nosič textů tantrického buddhismu ve východní Asii, a písmo šáradá, které se používalo paralelně v Kašmíru.

Sanskrtské slovo nāgarī je femininum slova „nāgara“, městský což je adjektivní tvar (typ vrddhi) slova nagara, česky „město“. Ženský rod navazuje na slovo „lipi“, „písmo“, tj. nāgarī lipi, „městské písmo“, měšťanka, přeneseně „písmo vzdělanců“.

Existovalo několik druhů písma nágarí. Jedno z nich se odlišilo přidáním deva-, česky „bůh“ a spolu se slovem nāgarī tvoří složené slovo typu tatpuruṣa s významem „městské [písmo] bohů“ nebo „božské městské [písmo]“ či „bůh městského [písma]“. Název devanāgarī se začal používat poměrně nedávno, ale starší tvar nāgarī je stále častý. Rychlé rozšíření novějšího termínu bylo pravděpodobně zapříčiněno výlučným použitím tohoto písma při vydávání posvátných sanskrtských textů v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Vytvořil se dokonce dojem spjatosti písma dévanágarí se sanskrtem, takže se dnes mylně předpokládá, že je „písmem sanskrtu“. Ve skutečnosti v předkoloniálním období v Indii neexistovalo standardní písmo pro sanskrt a používalo se to, které bylo blízké obyvatelstvu v lokalitě, kde text vznikl.

Fonetika, fonologie a znaky

[editovat | editovat zdroj]

Hlásky se zapisují čistě foneticky a jejich zápis písmeny se proto třídí fonologicky. Tak rozlišujeme jednoduché, prosté hlásky – samohlásky a souhlásky a složené souhlásky (ligatury) jakož i složené samohlásky sandhi.

Přehled hlásek

[editovat | editovat zdroj]

Sanskrtská abeceda má 46 znaků, které jsou rozděleny do skupin podle způsobu a místa vyslovování.

  1. samohlásky – a, á, i, í, u, ú, r, rí, lr, lrí
  2. dvojhlásky – é, ai, ó, au
  3. hlásky hrdelní – k, kh, g, gh, ṇ
  4. hlásky zadopatrové – č, čh, dž, džh, ň
  5. hlásky předopatrové – ṫ, ṫh, ḋ, ḋh, ṅ
  6. hlásky zubné – t, th, d, dh, n
  7. hlásky retné – p, ph, b, bh, m
  8. polohlásky – j, r, l, v
  9. sykavky – ś, š, s
  10. posthláska – h

Abecedy dalších jazyků, které dévanágarí používají, bývají rozšířené o další znaky, např. v hindštině jich je celá řada (jde ale v podstatě o znaky stávající, rozšířené o diakritická znaménka).

Samohlásky (vokály)

[editovat | editovat zdroj]
PísmenoTranskripceVýslovnost
SamostatnéZnačkaप (p) + značkaIASTČeštinaSanskrtHindštinaMaráthština
अ प aaəə
आ ा पा āáaːa
इ ि पि iiiɪi
ई ी पी īíiː
उ ु पु uuuʊu
ऊ ू पू ūúuː
ए े पे eéeːe
ओ ो पो oóοːo
ऐ ै पै aiaiəiæ̝ːəi
औ ौ पौ auauəuɔːəu
ऋ ृ पृ ṛrɻɾɪɾu
ॠ ॄ पॄ ṝríɻː
ऌ ॢ पॢ ḷlrɭ
ॡ ॣ पॣ ḹlríɭː
ऍ ॅ पॅ æ
ऑ ॉ पॉ ɔ


Souhlásky (konsonanty)

[editovat | editovat zdroj]
Fonetičnost Nosovky Polohlásky Posthlásky
Neznělé Znělé
Neaspirované Aspirované Neaspirované Aspirované Neznělé Znělé
Guturály कkakə खkhakʰə गgaɡə घghaɡʱə ङṇaŋə हhaɦə
hə
Palatály चčatʃə
tsə
छčhatʃʰə
tsʰə
जdžadʒə
dzə
झdžhadʒʱə
dzʱə
ञňaɲə यjajə शšaɕə
ʃə
Cerebrály टṫaʈə ठṫhaʈʰə डḋaɖə ढḋhaɖʱə णṅaɳə रraɽə षšaʂə
ʃə
Dentály तtat̪ə थthat̪ʰə दdad̪ə धdhad̪ʱə नnanə लlalə सsasə
Labiály पpapə फphapʰə बbabə भbhabʱə मmamə वvaʋə
wə


Složené souhlásky (ligatury)

[editovat | editovat zdroj]
Příklady ligatur
Vedle sebe ग्लglaन्तntaस्कskaश्वšvaत्तtta
Znaménko r र्नrnaन्रnraर्तrtaत्रtraर्रrra
Přiřazení
pod sebou
द्गdgaद्घdghaद्दddaद्धddhaद्नdna
द्बdbaद्भdbhaद्मdmaद्यdjaद्वdva
क्तktaह्णhṇaह्मhmaह्यhjaह्रhra
r po cereb.
souhlásce
ट्रṭraठ्रṭhraड्रḍraढ्रḍhraङ्रṅra
Jiná přiřazení क्षkšaक्ष्मkšmaज्ञdžňaन्त्वntvaन्त्र्यntrja


Sanskrt má obsáhlý systém pravidel pro změny koncových hlásek, případně počátečních hlásek následujících slov, zvaný sandhi, tj. „spojení“, případně sandhiová pravidla. Sanskrt je jako mluvená řeč zapisovaná dévanágarím foneticky, v přesné zvukové podobě. Např. v češtině se na styku slov a jejich složek počáteční a koncové hlásky v mluvě mění a ovlivňují, ale v písmu tyto změny nezaznamenáváme.

Například setkají-li se dvě samohlásky, spojí se v jednu:
a + i = é --- adja iha ----- adjéha ------ (teď zde)
a + u = ó --- tathá uktah -- tathóktah --- (tak řečený)
a + r = ar -- tatra rkšah -- tatrarkšah -- (tam je medvěd)
a + é = ái -- adhuná éva --- adhunáiva --- (právě teď)
a + ó = áu -- atra óšadhih - atráušadhih - (zde je lék)
Podrobnější informace naleznete v článku indické číslice.

V dévanágarí se originálně používají indické číslice, podobné číslicím evropským, zvaným „arabské“ (Araby převzaté právě z Indie), vycházející z hindsko-arabské číselné soustavy, jež používáme i v češtině a které se někdy používají i v textech v dévanágarí:

०0
१1
२2
३3
४4
५5
६6
७7
८8
९9

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zbavitel, Dušan PhDr. (1987). Sanskrt učební texty, Universita J.E. Purkyně, fakulta filozofická. Rektorát UJEP Brno a Geofyzika Brno. Oprávnění ministerstva kultury 21-514/79
  • Scharpé, Adriaan Dr. (1943). Klassieke sanskrit, Kon. atheneum Berghen. N.V. De Vlaamsche drukkerij Leuven – Toelating Nr. 2769

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu dévanágarí na Wikimedia Commons