Indické číslice
Indické číslice jsou symboly reprezentující číslice v Indii. Tyto číslice se obvykle používají v kontextu desítkové hindsko-arabské číselné soustavy a jsou odlišné, i když spřízněné, od arabských číslic.
Dévanágarské číslice a jejich hindské a sanskrtské jména[editovat | editovat zdroj]
Níže je uveden seznam indických číslic ve své moderní dévanágarské formě, odpovídající hindsko-arabské (evropské) ekvivalenty, jejich hindská a sanskrtská výslovnost a překlady do některých jazyků.
| moderní dévanágarské |
hindsko-arabské | hindské jméno pro základní číslici |
sanskrtské slovo pro základní číslici (kmen) |
příbuzná slova v jiných Indoevropských jazycích |
|---|---|---|---|---|
| ० | 0 | śūnya (शून्य) | śūnya (शून्य) | shunno (bengálsky, siletština) |
| १ | 1 | ek (एक) | eka (एक) | yek (persky) æk (bengálsky) ekh (siletština) |
| २ | 2 | do (दो) | dvi (द्वि) | do (persky), dva (rusky) due (italsky) tveir (stará severština) dui (bengálsky, siletština) |
| ३ | 3 | tīn (तीन) | tri (त्रि) | tri (rusky) trè (italsky) three (anglicky) tin (bengálsky, siletština) |
| ४ | 4 | cār (चार) | catur (चतुर्) | chahar (persky) katër (albánsky) quattro (italsky) četiri (bosensky) četyre (rusky) char (bengálsky) sair (siletština) |
| ५ | 5 | pā͂c (पाँच) | pañca (पञ्च) | panj (persky) pjat (rusky) penki (litevsky) pięć (polsky) panch (bengálsky) fas (siletština) |
| ६ | 6 | chaḥ (छः) | ṣaṣ (षष्) | shesh (persky) seis (španělsky) seis (portugalsky) chhoy (bengálsky) soy (siletština) |
| ७ | 7 | sāt (सात) | sapta (सप्त) | sette (italsky) sept (francouzsky) sete (portugalsky) shat (bengálsky, siletština) |
| ८ | 8 | āṭh (आठ) | aṣṭa (अष्ट) | hasht (persky) astoņi (lotyšsky) åtte (norsky) aat (bengálsky, siletština) |
| ९ | 9 | nau (नौ) | nava (नव) | naw (velšsky) nove (italsky) noh (persky) noy (bengálsky, siletština) |
Díky tomu, že sanskrt je indoevropský jazyk, je zřejmé (jak je také patrné z tabulky), že slova pro čísla se podobají řeckým a latinským. Slovo pro nulu "š unya" bylo přeložena do arabštiny jako "صفر" "sIfr", tedy "nic", které se stalo slovem "zero" v mnoha evropských jazycích ze středověké latiny zephirum . [1]
Další severoindická písma[editovat | editovat zdroj]
Pět indických jazyků (hindština, maráthština, konkánština, nepálština a sám sanskrt), které si přizpůsobily dévanágarské písmo pro své použití, také přirozeně využily číselné symboly zobrazené výše. Jména pro čísla se samozřejmě liší podle jazyků. Níže uvedená tabulka uvádí výčet použitých symbolů v různých moderních indických písmech v porovnání s hindsko-arabskými a východ arabský číslicemi pro čísla od nuly do devíti:
| arabské číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | česky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| arabsko-indické číslice | ٠ | ١ | ٢ | ٣ | ٤ | ٥ | ٦ | ٧ | ٨ | ٩ | arabsky |
| bengálsko- assamské číslice | ০ | ১ | ২ | ৩ | ৪ | ৫ | ৬ | ৭ | ৮ | ৯ | bengálština a ásámština |
| gudžarátské číslice | ૦ | ૧ | ૨ | ૩ | ૪ | ૫ | ૬ | ૭ | ૮ | ૯ | gudžarátština |
| paňdžábské číslice | ੦ | ੧ | ੨ | ੩ | ੪ | ੫ | ੬ | ੭ | ੮ | ੯ | paňdžábština (Indie) |
| Orijské číslice | ୦ | ୧ | ୨ | ୩ | ୪ | ୫ | ୬ | ୭ | ୮ | ୯ | orijština |
| číslice lepčského písma | 
|
Nepál, Sikkim a Bhútán | |||||||||
Jihoindická písma[editovat | editovat zdroj]
| telugské číslice | ౦ | ౧ | ౨ | ౩ | ౪ | ౫ | ౬ | ౭ | ౮ | ౯ | telugština |
| kannadské číslice | ೦ | ೧ | ೨ | ೩ | ೪ | ೫ | ೬ | ೭ | ೮ | ೯ | kannadština |
| tamilské a granthské číslice | ௦ | ௧ | ௨ | ௩ | ௪ | ௫ | ௬ | ௭ | ௮ | ௯ | tamilština |
| Malajálamské číslice | ൦ | ൧ | ൨ | ൩ | ൪ | ൫ | ൬ | ൭ | ൮ | ൯ | malajálamština |
Tamilské a malajálamské písmo má také odlišnou formu zápisu pro číslice 10, 100, 1000 a to: ௰, ௱, ௲ a ൰, ൱, ൲ respektive v tamilštině.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian numerals na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Georges Ifrah, The Universal History of Numbers. John Wiley, 2000.
- Sanskrit Siddham (Bonji) Numbers
- Karl Menninger, Number Words and Number Symbols - A Cultural History of Numbers ISBN 0-486-27096-3 [1]
- David Eugene Smith and Louis Charles Karpinski, The Hindu-Arabic Numerals (1911) [2]