Bosenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bosenština (bosanski jezik/босански језик)
Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená)
Země, kde je bosenština spoluúředním jazykem (tmavě zelená) nebo uznávaným menšinovým jazykem (světle zelená)
RozšířeníBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
SrbskoSrbsko Srbsko
Černá HoraČerná Hora Černá Hora
KosovoKosovo Kosovo
Počet mluvčích2–2 500 000
Klasifikace
PísmoLatinka, Cyrilice (jen historické dokumenty)
Postavení
RegulátorInstitut za jezik Univerziteta u Sarajevu
Úřední jazykBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Kódy
ISO 639-1bs
ISO 639-2bos (B)
bos (T)
ISO 639-3bos
EthnologueBWF
Wikipedie
bs.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bosenština (bosanski / босански) je standardizovaný jazykový útvar polycentrického jazyka srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňáky.[1][2][3][4][5][6][7] Vychází z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím 2–2,5 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,866 mil.)[8], Srbsku (138 871)[9], Černé Hoře (33 077)[10], Kosovu (28 989), Chorvatsku (16 856)[11], západní Evropě a Severní Americe a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro variantu[12] srbochorvatštiny v Bosně a Hercegovině,[13][14] která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Je také oficiálně uznaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Srbsku,[15] Černé Hoře,[16] Severní Makedonii a Kosovu[17].

Někteří srbští a chorvatští lingvisté rozporují otázku pojmenování jazyka; ten by podle nich měl nést jméno národa (Bosňáků), tedy bosňáčtina, a nikoli bosenština podle názvu země. Jazykovědci přitom opomíjejí, že oba termíny byly historicky synonymické (Bosna > Bosňák (dnes označení pouze pro Muslimy), řidčeji Bosňan > bosenský, řidčeji bosňácký).

Bosenština má pět dialektů: východohercegovský (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský či mladší ikavský (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích, v Sandžaku).

Základní prvky bosenského jazyka[editovat | editovat zdroj]

Humačka ploča 10./11. stol.
Bosenčice v 15. století, latinka a arabice

Jazykový standard je dosud nestálý, byť v posledních letech dochází k jeho postupné kodifikaci. Hlavní překážkou pro standardizaci bosenštiny a její všestranné normativní užívání je blízkost s chorvatštinou a srbštinou, resp. překrývání těchto jazykových systémů s prostorem uživatelů bosenského jazyka. Tato blízkost na jedné straně mezi mluvčími vytváří nejistotu ohledně spisovnosti jazyka a na straně druhé lingvisty nutí tyto jazyky záměrně odlišovat. Proces srbsko-chorvatského odlišování již značně pokročil, bosenština je v tomto procesu mírně pozadu. O tom svědčí i nejednotné užívání jazykového standardu sdělovacími prostředky bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a Sandžaku.[18] Na bosňácké publikum se zaměřují četná bosenskohercegovská média, např. televizní stanice TV Hayat, Face TV, TV1 a Aljazeera Balkans, deníky a časopisy mediálního konglomerátu Avaz, noviny Oslobođenje a San. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních informačních kanálech; Bosanskohercegovském rádiu a televizi a federální televizi FTV.

Kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:

  • hlaholicí (glagoljica), dochovalo se jen velmi málo ukázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
  • bosenčicí (bosančica), což je zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou begovsko pismo, begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Chlumská deska) z 10. století
    • stećci, kamenné náhrobky ze 12.–15. století
    • povelje, úřední listiny, vydávané bosenskými bány a králi ve 12.–15. století
    • knihy františkánských mnichů
  • arabicí (arebica), upravené arabské písmo na slovanskou abecedu – literatura alhamijado
  • latinkou (latinica), hojně užívané písmo až za doby rakousko-uherské okupace, které pak postupně převládlo nad bosenčicí.

Specifika bosenského jazyka[editovat | editovat zdroj]

Varování na cigaretách „Kouření vážně škodí vám i ostatním kolem vás“, zdánlivě ve třech jazycích. „Bosenská“ a „chorvatská“ verze jsou totožné a „srbská“ je přepisem naprosto stejného textu v cyrilici.

Rozdíly mezi bosenskými, srbskými a chorvatskými literárními standardy jsou minimální. Ačkoli bosenština používá více tureckých, perských a arabských přejatých slov – běžně nazývaných orientalismy – hlavně ve své mluvené rozmanitosti kvůli skutečnosti, že většina bosenských mluvíčích jsou muslimové, je stále velmi podobná jak srbštině, tak chorvatštině ve své psané i mluvené formě.[19] "Lexikální rozdíly mezi etnickými variantami jsou extrémně omezené, a to i ve srovnání s těmi mezi blízce příbuznými slovanskými jazyky (jako je spisovná čeština a slovenština, bulharština a makedonština), a gramatické rozdíly jsou ještě méně výrazné. Ještě důležitější je, že úplné porozumění mezi etnickými varianty standardního jazyka znemožňují překlad a výuka druhého jazyka.“[20]

Bosenský jazyk jako nový normativní rejstřík štokavského dialektu byl oficiálně zaveden v roce 1996 vydáním publikace Pravopis bosanskog jezika v Sarajevu. Podle toho díla se bosenština lišila od srbštiny a chorvatštiny v některých hlavních jazykových charakteristikách jako jsou: zvukové formáty v některých slovech, zejména „h“ (kahva versus srbský kafa); podstatné a záměrné používání orientálních ("tureckých") slov; pravopis budoucího času (kupit ću) jako v chorvatštině, ale ne v srbštině (kupiću) (oba tvary mají stejnou výslovnost). V novém čísle (2018) Pravopisu bosanskog jezika jsou přijímány slova bez „h“ z důvodu jejich rozšířenosti v jazykové praxi.[21] Velice časté jsou jazykové dublety, které jsou v srbském či chorvatském prostředí příznakové. Na rozdíl od srbštiny a chorvatštiny nemá jasně vymezený vztah vůči purismům, či internacionalismům.[22]

Během rozpadu Jugoslávie a během v války Bosně a Hercegovině byla dokončena první fáze standardizace bosanského jazyka, a to za přispění slovníku Aliji Isakoviće (Rječnik karakteristične leksike u bosanskome jeziku, 1992, 1993 a 1994, 497 s., poté jako Rječnik bosanskoga jezika: karakteristična leksika, 1995, 391 s.), pravopisu Senahida Haliloviće (Pravopis bosanskoga jezika, 1996, 626 s., 1999, 2004 a 2005, 216 s.) a gramatiky Dževada Jahiće, Senahida Haliloviće a Ismaila Paliće (Gramatika bosanskoga jezika, 2000 a 2004, 476 s., ve stručnější podobě bez příspěvku Dževada Jahiće Gramatika bosanskog jezika, 2007, 326 s.)

V současné době je bosenským mluvčím k dispozici Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskog jezika, 2007 a 2010, Ibrahim Čedić, Hadžem Hajdarević, Safet Kadić, 1313 s.), vzniklý na půdě Institutu pro jazyk (Institut za jezik), Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskoga jezika, 2010, Senahid Halilović, Ismail Palić, Amela Šehović, 1566 s.), vydaný Filozofickou fakultou Univerzity v Sarajevu, a vícedílný Slovník bosenského jazyka (Rječnik bosanskog jezika, A–Ć 2010, 350 s., D–F 2010, 292 s., G–J 2011, 421 s., K–Kor 2012, 292 s., Kos–Lj 2012, 301 s., Nak–Nj 2013, 296 s.) Dževada Jahiće. Široké veřejnosti je dostupný i Slovník cizích slov bosenského jazyka (Rječnik stranih riječi bosanskog jezika, 2011, Ibrahim Čedić, Naila Valjevac a Aida Kršo, 1175 s.), který zaštítil Institut pro jazyk.

nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky
česky bosensky srbsky chorvatsky
káva kahva kafa kava
kněz svećenik sveštenik svećenik
kuchař kuhar kuvar kuhar
lehce lahko lako lako
měkké mehko meko meko
milion milion milion milijun
šálek fildžan šolja šalica
talíř tanjir tanjir tanjur
vliv utjecaj uticaj utjecaj

Mezi bosenská specifika patří také duální používání některé slovní zásoby, která je v srbštině či chorvatštině vnímána jako příznaková:

leden – januar nebo siječanj; chléb – hljeb nebo kruh; tisíc – hiljada nebo tisuća; tlak – pritisak nebo tlak; ostrov – ostrvo nebo otok; barva – boja nebo farba; vlak – vlak nebo voz; teta – strina nebo amiđinica; divadlo – pozorište nebo kazalište

Bosenština používá latinku i cyrilici
l. velké: A B C Č Ć D Đ E F G H I J K L LJ M N NJ O P R S Š T U V Z Ž
l. malé: a b c č ć d đ e f g h i j k l lj m n nj o p r s š t u v z ž
c. velké: А Б Ц Ч Ћ Д Џ Ђ Е Ф Г Х И Ј К Л Љ М Н Њ О П Р С Ш Т У В З Ж
c. malé: а б ц ч ћ д џ ђ е ф г х и ј к л љ м н њ о п р с ш т у в з ж

Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny. Ústavou Černé Hory a Kosova je garantováno jeho užití příslušníky národnostních menšin. V Srbsku a Makedonii je uznáván jako minoritní jazyk.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Bosensky Česky
jedan jeden
dva dva
tri tři
četiri čtyři
pet pět
šest šest
sedam sedm
osam osm
devet devět
deset deset

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DALBY, David. Linguasphere. [s.l.]: Linguasphere Observatory, 1999. (53-AAA-g. Srpski+Hrvatski, Serbo-Croatian). S. 445. (anglicky) 
  2. Benjamin W. Fortson IV. Indo-European Language and Culture: An Introduction. 2nd. vyd. [s.l.]: Blackwell, 2010. S. 431. (anglicky) 
  3. BLAŽEK, Václav. On the Internal Classification of Indo-European Languages: Survey. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 15–16. (anglicky) 
  4. ŠIPKA, Danko. Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages. New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-953-313-086-6. DOI 10.1017/9781108685795. S2CID 150383965. OCLC 1061308790 S. 206. (anglicky) 
  5. MADER SKENDER, Mia. Die kroatische Standardsprache auf dem Weg zur Ausbausprache. Zurich: University of Zurich, Faculty of Arts, Institute of Slavonic Studies, 2022. (UZH Dissertations). Dostupné online. DOI 10.5167/uzh-215815. Kapitola Schlussbemerkung, s. 196–197. (German) 
  6. ĆALIĆ, Jelena. Pluricentricity in the classroom: the Serbo-Croatian language issue for foreign language teaching at higher education institutions worldwide. Sociolinguistica: European Journal of Sociolinguistics. De Gruyter, 2021, s. 113–140. ISSN 0933-1883. DOI 10.1515/soci-2021-0007. S2CID 244134335. (anglicky) 
  7. KORDIĆ, Snježana. Languages and Nationalism Instead of Empires. Redakce Nomachi Motoki. London: Routledge, 2024. (Routledge Histories of Central and Eastern Europe). ISBN 978-0-367-47191-0. DOI 10.4324/9781003034025-11. S2CID 259576119. OCLC 1390118985 Šablona:COBISS.SR. Šablona:COBISS. Kapitola Ideology Against Language: The Current Situation in South Slavic Countries, s. 168–169. (anglicky) 
  8. POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016. [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-24. 
  9. Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Republici Srbiji 2011. Knjiga 4: Veroispovest, maternji jezik i nacionalna pripadnost [online]. Beograd: Republički zavod za statistiku, 2013 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  10. Popis stanovništva, domaćinstava i stanova u Crnoj Gori 2011. godine [online]. Podgorica: [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  11. 3. STANOVNIŠTVO PREMA MATERINSKOM JEZIKU – DETALJNA KLASIFIKACIJA – POPIS 2011 [online]. Državni zavod za statistiku [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. 
  12. KORDIĆ, Snježana. I dalje jedan jezik. Sarajevske sveske. Sarajevo: 2005, čís. 10, s. 83–89. Dostupné online. ISSN 1512-8539. (srbochorvatština) 
  13. KAFADAR, Enisa. Bosnisch, Kroatisch, Serbisch – Wie spricht man eigentlich in Bosnien-Herzegowina?. In: HENN-MEMMESHEIMER, Beate; FRANZ, Joachim. Die Ordnung des Standard und die Differenzierung der Diskurse; Teil 1. Frankfurt am Main: Lang, 2009. Dostupné online. S. 103. (němčina)
  14. KORDIĆ, Snježana. Jezična politika: prosvjećivati ili zamagljivati?. In: GAVRIĆ, Saša. Jezička/e politika/e u Bosni i Hercegovini i njemačkom govornom području: zbornik radova predstavljenih na istoimenoj konferenciji održanoj 22. marta 2011. godine u Sarajevu. Sarajevo: Goethe-Institut Bosnien und Herzegowina ; Ambasada Republike Austrije ; Ambasada Švicarske konfederacije, 2011. Dostupné online. ISBN 978-9958-1959-0-7. S. 60–66. (srbochorvatština)
  15. European charter for regional or minority languages: Application of the charter in Serbia [online]. Council of Europe, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-03. (anglicky) 
  16. Vlada Crne Gore [online]. [cit. 2009-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-17. (anglicky)  See Art. 13 of the Constitution of the Republic of Montenegro, adopted on 19 October 2007, available at the website of the Ministry of Justice of the Republic of Montenegro
  17. Driton Muharremi and Samedin Mehmeti. Handbook on Policing in Central and Eastern Europe. [s.l.]: Springer, 2013. Dostupné online. ISBN 9781461467205. S. 129. (anglicky) 
  18. RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad: Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Jezička prilike u Bosni i Hercegovini, s. 154. (srbština) 
  19. CVETKOVIC, Ljudmila; VEZIC, Goran. Serbian, Croatian, Bosnian, Or Montenegrin? Or Just 'Our Language'?. Radio Free Europe/Radio Liberty. Radio Free Europe, 28 March 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ŠIPKA, Danko. Lexical layers of identity: words, meaning, and culture in the Slavic languages. New York: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-953-313-086-6. DOI 10.1017/9781108685795. S2CID 150383965. OCLC 1061308790 S. 166. (anglicky) 
  21. Archived at GhostarchiveŠablona:Cbignore and the Wayback MachineŠablona:Cbignore: HALILOVIĆ, Senahid. Halilović za N1: Dužni smo osluškivati javnu riječ [online]. Sarajevo: N1 (TV channel), 26 April 2018 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (srbochorvatsky) Šablona:Cbignore (6-13 minute)
  22. RADOVANOVIĆ, Milorad. Planiranje jezika. Novi Sad: Izdavačka knjižarica Zorvana Stojanovića Sremski Karlovci, 2004. ISBN 86-7543-088-4. Kapitola Između balkanizacije i evropeizacije, s. 146. (srbština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]