Snježana Kordićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Snježana Kordić)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Snježana Kordić, DrSc., Dr.habil.
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Snježana Kordić na konferenci NIDV v MŠMT v Praze 2018[1]
Rodné jméno Snježana Kordić
Narození 29. října 1964 (54 let)
Osijek
Bydliště Záhřeb
Národnost Chorvatsko chorvatká
Alma mater Osijekská univerzita
Záhřebská univerzita
Münsterská univerzita
Povolání lingvistka
Aktivní roky 1990–
Zaměstnavatelé Strossmayerova univerzita v Osijeku
Univerzita v Záhřebu
Rúrska univerzita v Bochumu
Vestfalska Wilhelmova univerzita v Münsteru
Humboldtova univerzita v Berlíně
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Web snjezana-kordic.from.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snježana Kordić (IPA: ˈsnjɛʒʌnʌ ˈkɔːrditʃ zvuk; * 29. říjen 1964, Osijek) je chorvatská lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Kordićová studovala jihoslovanské filologii v Osijeku a magisterský studijní program lingvistiky v Záhřebu. V roce 1990 pracovala na univerzitě v Osijeku a od roku 1991 pracovala na Katedře chorvatština Univerzity v Záhřebu. V roce 1993 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V letech 1993–2007 pracovala v Německu: na univerzitě v Bochumi, univerzitě v Münsteru, kde se v roce 2002 habilitovala, Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Publikovala přes 150 lingvistické práce. Odborně se zajímá o gramatiku, syntax, pragmatiku, lexikologii, korpusová lingvistiku, a sociolingvistiku.[2] Co se problematiky jazykových vztahů mezi Chorvaty, Srby, Bosňáky a Černohorci týče, je názoru, že všichni hovoří jedním jazykem (viz srbochorvatština).[3][4]

Knižní publikace[editovat | editovat zdroj]

Recepce v českých slavistických časopisech[editovat | editovat zdroj]

Frekvence relativizátorů (Kordić)

O knihy Relativna rečenica:

Monografie S. Kordićové je detalním popisem typů relativních vět v chorvatštině. [...] Monografie se může stát dobrým východiskem pro podrobnou konfrontaci relativních vět v slovan. jazycích.[5]
— Helena Běličová

O knihy Riječi na granici punoznačnosti:

Představuje totiž důkladnou analytickou, informačné bohatou a vědecky spolehlivou práci. [...] Výkladová vyváženost, argumentační střízlivost a stylová jasnost charakterizuje tuto knihu stejně jako předchozí její monografii o relativních větách z r. 1995 (Kordić, S., Relativna rečenica, Zagreb 1995); ta byla v mezinárodních slavistických kruzích příznivě přijata (pro čtenáře Slavie ji recenzovala H. Běličová, Slavia 66, 1997, č. 1, s. 98–l00) a přeložena do němčiny. Z monografie Kordićové mohou s prospěchem čerpat nejen kroatisté, ale všichni, kdo se zabývají konfrontačním a typologickým studiem slovanských jazyků.[6]
— Ludmila Uhlířová
Kniha Kordićové Jazyk a nacionalismus 2010

O knihy Jezik i nacionalizam:

A stejně tak podle Kordićové a na základě vědeckých argumentů, které na čtyřech stovkách stránek autorka trpělivě snáší, objektivně a reálně existuje i srbochorvatština, bez ohledu na to, jak horlivě se nacionalisticky smýšlející lingvisté na slovanském jihu snaží dokázat pravý opak. Ať už na celý problém máme názor jakýkoliv, kniha je bezesporu jednou z nejzásadnějších a nejpřínosnějších publikací, které se k analyzované otázce vyslovují.[7]
— Pavel Krejčí

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. U Pragu konferencija o jeziku. tacno.net. 2018-10-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-13. (srbochorvatsky) 
  2. VLAŠIĆOVÁ, Marija. Tradice purizmu v chorvatské jazykovědě. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, březen 2010. 162 s. (Disertační práce). Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  3. MAPPES-NIEDIEK, Norbert. Die Sprache Serbokroatisch: Kein Narrenrabatt. fr-online.de. 2011-01-17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-05. (německy) 
  4. A.Be./VLM. Jezik i nacionalizam - Lingvistica Kordić: Hrvati, Srbi i Bošnjaci govore istim jezikom [online]. Večernji.hr, 2010-08-15 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  5. BĚLIČOVÁ, Helena. Knižní recenze „Relativna rečenica“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 1997, roč. 66, čís. 1, s. 98–100. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 1995CZ021302. 
  6. UHLÍŘOVÁ, Ludmila. Knižní recenze „Riječi na granici punoznačnosti“ od Snježane Kordićové. Slavia: časopis pro slovanskou filologii. 2003, roč. 72, čís. 3, s. 334–336. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-30. ISSN 0037-6736. BibCzechLing 2002CZ031794. 
  7. KREJČÍ, Pavel. Knižní recenze „Jezik i nacionalizam“ od Snježane Kordićové. Opera Slavica: slavistické rozhledy. 2012, roč. 22, čís. 4, s. 59–63. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. ISSN 1211-7676. Repo 16091/79373. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]