Kašubština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kašubština (Kaszëbsczi jãzëk, Pòmòrsczi)
Rozšíření kašubštiny (červenou barvou) na mapě Polska
Rozšíření kašubštiny (červenou barvou) na mapě Polska
RozšířeníPolskoPolsko Polsko
KanadaKanada Kanada
Počet mluvčích50 000 – 200 000
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
RegulátorRada kašubského jazyka (Radzëzna Kaszëbsczégò Jãzëka)
Úřední jazykněkteré okresy Pomořského vojvodství (Polsko)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2csb (B)
csb (T)
ISO 639-3csb
EthnologueCSB
Wikipedie
csb.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Otčenáš v kašubštině, kostel Pater noster, Jeruzalém

Kašubština je západoslovanský jazyk podobný vymřelé polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje.

Hovoří jí Kašubové kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk), v tzv. Kašubsku (kašubsky Kaszëbë či Kaszëbskô) cca 108 tisíc osob.

Má velmi složitý systém samohlásek. Naopak sykavky (S, Z, C, DZ) má jednodušší. Původně obsahovala i Ř, ale pod vlivem polštiny se výslovnost této hlásky mění.

Roku 2003 byl kašubštině přidělen mezinárodní kód CSB podle normy ISO 639-2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michałem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá). Kašubské výrazy se objevují v pracích německého sorabisty Karla Gottloba von Antona (1751–1818).

Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (18171881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Hieronim (Jarosz) Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O Panu Czorlińścim co do Pucka po sece jachoł) z roku 1880. Bernard Sychta byl kašubský jazykovědec a etnograf.

Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny. Kašubistika je filologický obor, který se zabývá literaturou a jazykem Kašubů. Kašubština je také zavedena v několika kostelích jako liturgický jazyk.

Slovník[editovat | editovat zdroj]

čeština kašubština polština angličtina
Gdyně Gdyniô Gdynia Gdynia
Gdaňsk Gduńsk Gdańsk Gdansk
Sopoty Sopòt Sopot Sopot

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Kašubská abeceda obsahuje následující znaky:

Velká A Ą Ã B C D E É Ë F G H I J K L Ł M N Ń O Ò Ó Ô P R S T U Ù W Y Z Ż
Malá a ą ã b c d e é ë f g h i j k l ł m n ń o ò ó ô p r s t u ù w y z ż

Čtení v kašubštině[editovat | editovat zdroj]

Výslovnost zvláštních znaků:

  • ã – nosové a.
  • é – přibližně “yj”. Ypsilonem se přitom chápe polské y.
  • ë – ə, pro odborníky šva, prostě neurčitý temný zvuk jako v anglické thE house.
  • ò – ue, nebo po anglicku we.
  • ô – podle dialektu je to O nebo se zabarvením do e.
  • ù – wu (w opět chápáno anglicky)

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Kašubsky Česky
jeden jeden
dwa dva
trzë tři
sztërë čtyři
piãć pět
szesc šest
sétmë sedm
òsmë osm
dziewiãć devět
dzesãć deset

Ukázka modlitby Otče náš v kašubštině (Otče náš)[editovat | editovat zdroj]

Òjcze nasz, jaczi jes w niebie,
niech sã swiãcy Twòje miono,
niech przińdze Twòje królestwò,
niech mdze Twòja wòlô
jakno w niebie tak téż na zemi.
Chleba najégò pòwszednégò dôj nóm dzysô
i òdpùscë nóm naje winë,
jak i më òdpùszcziwómë naszim winowajcóm.
A nie dopùscë na nas pòkùszeniô,
ale nas zbawi òde złégò. Amen

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andrea Spretková: Charakteristika Kašubštiny v okolí Kartuz, magisterská diplomová práce, Brno 2008 on-line

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]