Přeskočit na obsah

Karl Gottlob von Anton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. jur. Karl Gottlob von Anton
Karl Gottlob von Anton na olejomalbě Friedricha Philippa Reinholda (1779–1840) v zasedacím sále Hornolužické společnosti věd v Görlitz
Karl Gottlob von Anton na olejomalbě Friedricha Philippa Reinholda (1779–1840) v zasedacím sále Hornolužické společnosti věd v Görlitz
Rodné jménoKarl Gottlob Anton
Narození23. července 1751
Lubáň
Vlajka Saského kurfiřství Saské kurfiřtství
Úmrtí17. listopadu 1818 (ve věku 67 let)
Görlitz
Vlajka Pruského království Prusko
Alma materLipská univerzita
PracovištěHornolužická společnost věd
Oboryprávo, historiografie, jazykověda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Gottlob Anton, od roku 1802 von Anton (23. července 1751, Lubáň – 17. listopadu 1818, Görlitz) byl německý právník, jazykovědec a historik, spoluzakladatel a v letech 1817–1818 prezident Hornolužické společnosti věd.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Karl Gottlob Anton se narodil 23. července 1751 v Lubáni v rodině obchodníka Gottloba Antona a Christiane Rosine Richterové. Po absolvování lubáňského lycea navštěvoval Lipskou univerzitu, kde studoval právní vědu. V roce 1773 zde získal titul magistra filosofie, roku 1774 obhájil svou disertaci a získal titul doktora práv. Během studií v Lipsku byl členem Serbskeho prědarskeho towarstwa. Jako „advocatus provincialis“ se usadil v Görlitz, kde ho zajímal zdejší bohatý kulturní život. Dne 16. dubna 1776 se oženil s Johanne Christiane, dcerou senátora, stavebního inspektora a zemského daňového sekretáře Traugotta Leberechta Meissnera. Tímto manželstvím se hmotně zajistil, takže se mohl věnovat svým vědeckým zájmům. V souvislosti s právním zastupováním zemských stavů se Anton brzy seznámil s Adolphem Traugottem von Gersdorf, hrabětem von Kallenbergem, hrabětem von Nostitzem-Jänkendorfem a dalšími vzdělanými zástupci hornolužické šlechty, s nimiž 21. dubna 1779 spoluzaložil Hornolužickou společnost věd. Hlavní podnět při tom vycházel od Antona a Traugotta von Gersdorf, mezi zakládajícími členy byli rovněž vzdělanci z řad měšťanstva a duchovenstva. Během svých pobytů v Karlových Varech se Anton v roce 1791 seznámil s knihovníkem Strahovského kláštera Bohumírem Janem Dlabačem a rovněž s Josefem Dobrovským, s nímž si dopisoval v letech 1790–1792. V roce 1797 se stal senátorem, roku 1806 radním, 7. září 1802 byl po 22 letech v advokacii povýšen do šlechtického stavu, přičemž obdržel rytířskou usedlost Oberneundorf. Od roku 1803 byl Anton aktivním svobodným zednářem ve zhořelecké lóži Zur gekrönten Schlange. V roce 1812 se podruhé oženil s Ernestine Antoinette Irmgard, dcerou viceprezidenta vrchnostenského soudu Ernsta Gottloba von Khiesewettera. Karl Gottlob von Anton zemřel 17. listopadu 1818 ve věku 67 let v Görlitz a byl pohřben na zdejším hřbitově Nikolaifriedhof.[2][3][4]

Jeho bratrancem byl lingvista a orientalista Konrad Gottlob Anton (1745–1814), jehož syn byl klasický filolog Karl Gottlieb Anton (1778–1861), který taktéž působil v Görlitz.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Karl Gottlob von Anton (Neues Lausitzisches Magazin, Band 80, Görlitz 1904)

Antonovy práce dokazují, že byl vynikajícím znalcem lužickosrbského jazyka a kultury. V době osvícenství svými výzkumy a organizačními schopnostmi významně přispěl k rozvoji sorabistiky v tomto regionu. Vytvořil tak základy slavistických studií v Německu. V rámci Hornolužické společnosti věd udržoval dobré vztahy s lužickosrbskými vzdělanci.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Diplomatische Beyträge zu den Geschichten und den deutschen Rechten. Leipzig: Böhme, 1777, Dostupné online
  • Versuch einer Geschichte des Tempelherrenordens. Leipzig: Böhme, 1779 Dostupné online
  • 2. vermehrte und verbesserte Auflage. Leipzig: Böhme, 1781 Dostupné online; Dostupné online
  • Analogie der Sprachen. Leipzig 1780
  • Untersuchung über das Geheimnis und die Gebräuche der Tempelherren. Dessau 1782
  • An die Oekonomen, von einem Oekonomen. Leipzig 1786
  • Bemerkungen über des Herrn D. Rößigs Beantwortung der Kommentarien des Herrn Geheimenrath Schubarts von Kleefeld: vorzüglich Hutung, Trift, Kleebau und Frohnen betreffend. Leipzig: Böhme, 1786 Dostupné online
  • Erweis daß das Lehnrecht welches Herr Stadtgerichts Direktor D. Zepernik aus einer Görlizischen Handschrift herausgegeben altes Sachsenrecht sei. Leipzig 1789
  • Erste Linien eines Versuches über der alten Slawen Ursprung, Sitten, Gebräuche, Meinungen und Kenntnisse. Leipzig 1783–1789
  • Über die Rechte der Herrschaften auf ihre Unterthanen und deren Besizungen.Leipzig 1791 Dostupné online
  • Geschichte der teutschen Nazion. Leipzig: Göschen, 1793, 1. Theil: Geschichte der Germanen Dostupné online
  • Denkschrift auf Herrn Karl Andreas von Meyer zu Knonow. Verlesen in der Versammlung der Oberlausizischen Gesellschaft am 26. April 1797 Görlitz 1797
  • Über Sprache in Rüksicht auf Geschichte der Menschheit. Görlitz 1799
  • Geschichte der teutschen Landwirthschaft von den ältesten Zeiten bis zu Ende des fünfzehnten Jahrhunderts. 3 Theile, Görlitz: Christian Gotthelf Anton, 1799–1802
  • Vorträge welche in Logenversammlungen mit Schwestern gehalten worden sind. Görlitz: Christian Gotthelf Anton, 1818 Dostupné online

Korespondence

[editovat | editovat zdroj]
  • Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Ed. Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie Verlag, 1959. 77 stran, 7 nečíslovaných stran obrazových příloh. Veroeffentlichungen des Instituts für Slawistik; Nr. 21.
  • Dopisy J. B. Dlabače K. G. Antonovi. (K 150. výročí smrti J. B. Dlabače.). Ed. Miloslav Krbec. Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 7, (1972), s. 135–189.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften e.V. Präsidenten der Oberlausitzischen Gesellschaft der Wissenschaften [online]. Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften e.V. [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ DOBROVSKÝ, Josef; ANTON, Karl Gottlob von. Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Příprava vydání Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie-Verlag, 1959. 77 s. Kapitola Einleitung, s. 1–9. (německy) 
  3. ↑ STEFFENHAGEN, Emil Julius Hugo. Anton, Karl Gottlob von. Allgemeine Deutsche Biographie. 1875, čís. 1, s. 497. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ EIS, Gerhard. Anton, Karl Gottlob von. Neue Deutsche Biographie. 1953, roč. 1, s. 318. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • EIS, Gerhard. Anton, Karl Gottlob von. Neue Deutsche Biographie. 1953, roč. 1, s. 318. Dostupné online. (německy) 
  • DOBROVSKÝ, Josef; ANTON, Karl Gottlob von. Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Příprava vydání Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie-Verlag, 1959. 77 s. Kapitola Einleitung, s. 1–9. (německy) 
  • JECHT, Richard. 150 Jahre Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften: 1779–1929. Görlitz: [s.n.], 1929. 
  • JECHT, Richard. Karl Gottlob von Anton Gedächtnisrede zu seinem 100jährigen Todestage gehalten am 9. Oktober 1918. Neues Lausitzisches Magazin. 1918, roč. 94, s. 205–213. (německy) 
  • LEMPER, Ernst-Heinz. Adolph Traugott von Gersdorf (1744–1807): Naturforschung und soziale Reformen im Dienste der Humanität. Berlin: [s.n.], 1974. (německy) 
  • STEFFENHAGEN, Emil Julius Hugo. Anton, Karl Gottlob von. Allgemeine Deutsche Biographie. 1875, čís. 1, s. 497. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_Gottlob_von_Anton&oldid=23153735“