C

C
Znak C Název v Unicodu Kódování dec hex Unicode 67 U+0043 UTF-8 67 43 Číselná entita C C EBCDIC 195 C3
Znak c Název v Unicodu Kódování dec hex Unicode 99 U+0063 UTF-8 99 63 Číselná entita c c EBCDIC 131 83
Hláskování české	Cyril
Hláskování mezinárodní	Charlie IPA: [ˈtʃɑɹliː]
Braille	⠉
Morseova abeceda	−·−· (cí-lov-ní-ci)
Vizuální reprezentace

Na tento článek je z technických důvodů přesměrováno heslo C#. Pro programovací jazyk C# přejděte na článek C Sharp.

C je třetí písmeno latinské i české abecedy. Vzniklo z písmene gama Γ řecké abecedy.

Písmeno původně označovalo latinské hlásky [g] i [k], potřebou jejich grafického rozlišení vzniklo později písmeno G. V období pozdního Říma se výslovnost latinského písmene C v pozici před hláskami [e] a [i] změnila na [c]. Např. jméno Cicero se pak místo [kikero] četlo [cicero]. Tato výslovnost byla přejata i do českého pravopisu, kde doplněním háčku vzniklo písmeno Č pro hlásku, která se v latině nevyskytuje.

Významy

C

Biochemie

aminokyselina cystein

DNA báze cytosin

Elektrotechnika

označení standardní velikosti elektrického článku ve tvaru válce o průměru 23 mm a délce 43 mm (tzv. „malý buřt“)

Formát papíru

normalizovaná pomocná řada

Fyzika

značka veličiny elektrická kapacita

označení kvantového čísla půvabu

Hromadná doprava

Linka C

Chemie

značka uhlíku

Informatika

C:\ je konvenční označení prvního pevného disku (resp. prvního logického disku na primární diskový oddíl) v operačních systémech založených na CP/M, jako třeba DOS

programovací jazyk C – programovací jazyk, od něhož byly odvozeny i další (C++, C#, Objective-C)

Jednotky

v soustavě SI značka odvozené jednotky elektrického náboje – coulomb

Mezinárodní poznávací značka

Kuba

Nutriologie

vitamín C

Potravinářství

vejce – druhá nejmenší velikost slepičích vajec

Sport

C se používá jako označení pro kapitána týmu (-C-)

Šestnáctková soustava (a další číselné soustavy o základu větším než 12)

číslice 12

Vzdělávání

průměrná známka (v anglosaském školství, odpovídající českému stupni dobře)

Železnice

označení vozů třetí třídy

c

Fyzika

značka konstanty pro rychlost světla

jednotka aktivity – curie

značka pro měrné teplo

označení kvarku c (půvabného)

Geometrie

při aplikaci Pythagorovy věty ve tvaru c² = a² + b² přeponu pravoúhlého trojúhelníku

v trojúhelníku stranu protilehlou k vrcholu C

v mnohoúhelnících o 4 a více vrcholech stranu mezi vrcholy C a D

Hudba

nota

Jednotky

v soustavě SI značka předpony pro jednu setinu (centi-)

Železnice

označení lehátkových vozů

označení vozů s oddíly s místy k sezení, která jdou upravit na místa k ležení – lehátkový vůz

Ⅽ

Znak	Ⅽ
Název v Unicodu	Roman numeral one hundred
Kódování	dec	hex
Unicode	8557	U+216D
UTF-8	226 133 173	e2 85 ad
Číselná entita	Ⅽ	Ⅽ

Římské číslice

symbol pro 100 (z latinského centum); též psáno jako obyčejné C

ℂ

Znak	ℂ
Název v Unicodu	Double-struck capital C
Kódování	dec	hex
Unicode	8450	U+2102
UTF-8	226 132 130	e2 84 82
Číselná entita	ℂ	ℂ

Matematika

Množina komplexních čísel $\mathbb {C}$

₡

Znak	₡
Název v Unicodu	Colon sign
Kódování	dec	hex
Unicode	8353	U+20A1
UTF-8	226 130 161	e2 82 a1
Číselná entita	₡	₡

Měnová jednotka

značka pro měnovou jednotku colón

℃

Znak	℃
Název v Unicodu	Degree Celsius
Kódování	dec	hex
Unicode	8451	U+2103
UTF-8	226 132 131	e2 84 83
Číselná entita	℃	℃

Jednotky

v soustavě SI je ℃ (též psáno jako °C) značka vedlejší jednotky teploty – stupeň Celsia

¢

Znak	¢
Název v Unicodu	Cent sign
Kódování	dec	hex
Unicode	162	U+00A2
UTF-8	194 162	c2 a2
Číselná entita	¢	¢
Názvová entita	¢

Měnová jednotka

značka pro měnovou jednotku cent

©

Znak	©
Název v Unicodu	Copyright sign
Kódování	dec	hex
Unicode	169	U+00A9
UTF-8	194 169	c2 a9
Číselná entita	©	©
Názvová entita	©

Typografie

značka pro copyright

Ↄ

Ↄ: ROMAN NUMERAL REVERSED ONE HUNDRED; Unicode: U+2183; html: Ↄ

ↄ: LATIN SMALL LETTER REVERSED C; Unicode: U+2184; html: ↄ

Písmeno Ↄ (antisigma) bylo jedním ze tří tzv. klaudiánských písmen přidaných do latinské abecedy císařem Claudiem a vyjadřovalo dvojhlásku BS či PS (podobně jako X se již dříve používalo pro KS či GS). V běžném písmu se klaudiánská písmena neuchytila a používala se řídce pouze za Claudiova života. Mnohem déle se znak Ↄ udržel v římských číslech pro vyjádření vyšších řádů než stovky.

Číslo 1630 (MDCXXX) klasickým způsobem zápisu

Příklad zápisu ze 16. století

Historie

Písmeno C v latině označovalo neznělou souhlásku [k]. Vyvinulo se spolu s písmenem G (označujícím znělý protějšek [g]) z etruského znaku zvaného gimmel, který pocházel z řeckého písmene gamma. Etruština na rozdíl od latiny nerozlišovala znělou a neznělou výslovnost této hlásky, proto pro ni měla pouze jeden znak.

V nejstarších latinských textech se pro zápis [k] i [g] používala písmena C, K a Q: Q před zaokrouhlenými samohláskami, K před A a C v jiných pozicích. Ve 3. století před n. l. bylo vytvořeno písmeno G a pro zápis neznělého [k] zcela převládlo používání C nad K a Q. C se tedy stalo ekvivalentem řeckého písmena kappa a G ekvivalentem písmena gamma. Podle tohoto pravidla pak byla řecká slova přepisována do latinky.

V pozdějším období se ve vulgární latině původní [k] před předními samohláskami změnilo na [t͡s], resp. [t͡ʃ], což ovlivnilo výslovnost psaného C v různých jazycích psaných latinkou.

Výskyty v současných jazycích

Výslovnost psaného <c> v evropských jazycích

Písmeno C je součástí abeced různých jazyků zapisovaných latinkou, má však různé využití a různou zvukovou platnost, danou různým historickým vývojem. C je často součástí různých spřežek, jako například CH.

Ve všech slovanských jazycích psaných latinkou (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, slovinština, chorvatština) se písmeno C vyslovuje jako neznělá alveolární afrikáta [t͡s]. K zápisu [k] slouží písmeno K.

Stejná situace je i v maďarštině, litevštině, lotyštině a albánštině.

V románských jazycích je základní výslovnost neznělá velární ploziva [k]. Před předními samohláskami (I, E) se však výslovnost mění. Ve francouzštině a portugalštině se vyslovuje jako neznělá alveolární frikativa [s]. V italštině a rumunštině se měkčí na neznělou postalveolární afrikátu [t͡ʃ] (jako české č). Ve španělštině se vyslovuje jako neznělá dentální frikativa [θ] (jako neznělé anglické th), v některých oblastech se však vyslovuje [s].

Písmeno K se v těchto jazycích využívá jen zřídka, především v cizích slovech. Hláska [t͡s] se v italštině zapisuje jako Z a v rumunštině Ț. V ostatních románských jazycích se spojení /ts/ nepovažuje za samostatnou hlásku, tedy pro něj nemají zvláštní znak.

V angličtině se C čte podle stejných pravidel jako ve francouzštině, tedy jako [k] nebo [s]. Angličtina kromě toho používá i písmeno K. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V němčině se [k] zapisuje zpravidla písmenem K a [t͡s] jako Z. Písmeno C se používá v cizích slovech a čte se buď [k], nebo [t͡s] (před předními samohláskami).

V ostatních germánských jazycích se rovněž používá písmeno K. Písmeno C je (s výjimkou spřežek) pouze v cizích slovech, kde se před předními samohláskami vyslovuje [s]. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V angličtině, němčině a švédštině se namísto zdvojeného KK píše CK.

V turečtině se C čte jako znělá postalveolární afrikáta [d͡ʒ] (jako české dž).

Tvary s diakritikou

řazeno podle pořadí v Unicode

Çç (cedilla)

albánština, francouzština, katalánština, portugalština, turečtina

Ćć (čárka nad vpravo)

chorvatština, polština, srbština

Ĉĉ (vokáň)

esperanto

Ċċ (tečka nad)

maltština, staroangličtina

Čč (háček)

čeština, estonština, chorvatština, litevština, lotyština, slezština, slovenština, slovinština

Ḉḉ (cedilla a čárka nad vpravo)

???

Znaky jiných abeced

Сс (cyrilice – výslovnost [s]; pochází z řeckého písmena sigma)

ruština, srbština, bulharština aj.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo C v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Galerie C na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu C na Wikimedia Commons