Přeskočit na obsah

Makedonština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Makedonština (Македонски јазик, Makedonski jazik)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníSeverní Makedonie, Albánie,
Bulharsko, Řecko
Počet mluvčích3,0 milionů
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykSeverní Makedonie, uznávána jako
jazyk menšiny v Albánii,
Rumunsku, Srbsku.
Kódy
ISO 639-1mk
ISO 639-2mac (B)
mkd (T)
ISO 639-3mkd
EthnologueMKJ
Wikipedie
mk.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o jihoslovanském jazyku. O helénském jazyku pojednává článek Antická makedonština.

Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých[zdroj?] bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení od antické (helénské) makedonštiny je zejména řeckými autory označován slavomakedonština.

Řecko[kdo?] považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou makedonštinou je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce Alexandr Veliký, třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.[zdroj?] Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název makedonština uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané.

Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázal Krste Misirkov. Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem, o nichž se také zpívá v severomakedonské hymně a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, například Krste Misirkov nebo Venko Markovski, se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce.

V období královské Jugoslávie (1918–1941) byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po druhé světové válce. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Kromě státu Severní Makedonie, kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v albánském okresu Korçë. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním Srbsku a Černé Hoře, Řecku a Albánii.

Abeceda a výslovnost

[editovat | editovat zdroj]

Makedonština se píše cyrilicí. Od známější ruské cyrilice (tj. azbuky) se liší následovně:

  • Navíc písmena Ѓ, Ѕ, Ј, Ќ, Љ, Њ, Џ.
  • Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я.
  • Е se nečte [je], ale [e].

Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně:

velké: А Б В Г Ѓ Д Е Ж Ѕ З И Ј К Ќ Л Љ М Н Њ О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Џ Ш
malé: а б в г ѓ д е ж ѕ з и ј к ќ л љ м н њ о п р с т у ф х ц ч џ ш
přepis: a b v g đ d e ž dz z i j k ć/ḱ l lj m n nj o p r s t u f h c č š

Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť].

Podobně jako bulharština, ale na rozdíl od ostatních slovanských jazyků, nemá makedonština pády u substantiv, ale má zase tři různé určité členy, které připojuje jako přípony za jména.

Vlastnictví se vyjadřuje předložkou на, např. домот на пријателот (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z домот пријателутому (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma.

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]
Makedonsky Česky
еден jeden
двe dva
три tři
чeтири čtyři
пeт pět
шeст šest
сeдум sedm
oсум osm
дeвeт devět
дeceт deset

Vzorový text

[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.

makedonsky

Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност.

přepis

Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost.

bulharsky

Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство.

přepis

Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kubeš, Branka. Učebnice makedonštiny. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S.
  • Mareš, František Václav. Makedonská gramatika. Skopje, 1994. 86 S.
  • Ribarová, Zdeňka. Cvičebnice makedonštiny. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S.
  • Hora, Karel. Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše). 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S.
  • Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. Česko-makedonský a makedonsko-český slovník. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]