Ukrajinština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
Idioma ucraniano.png
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření Ukrajina, Podněstří a některé příhraniční oblasti sousedních států (Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko,Moldavsko, Rumunsko)
Počet mluvčích 40 milionů
Klasifikace
Písmo Cyrilice
Postavení
Regulátor Národní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazyk Ukrajina, Moldavsko (Podněstří), Srbsko
Kódy
ISO 639-1 uk
ISO 639-2 ukr (B)
ukr (T)
ISO 639-3 ukr
Ethnologue UKR

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština (zastarale maloruština, rusínština, ruština) je východoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou, slovenštinou a ruštinou.[1] Patří mezi slovanské jazyky, do rodiny indoevropských. Vyvinula se z východních nářečí praslovanštiny.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si ovšem konkuruje s ruštinou, ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je používanější ruština, avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.

Nářečí[editovat | editovat zdroj]

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Za nářečí ukrajinštiny bývá často pokládána také rusínština, podle jiných je to však samostatný jazyk. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od 10. století se na ukrajinském území (Kyjevská Rus) spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ukrajinština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými[2] i ukrajinskými autory[3][4] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté už v druhé polovině 19. století považovali ukrajinštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ж З И І Ї Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ь Ю Я
malé: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
přepis: a b v h g d e ě ž z y i ï j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ' ju ja
výslovnost: a b v h g d e je ž z y i ji j k l m n o p r s t u f ch c č š šč měkký znak ju ja
  • V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
  • Původní slovanské G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží nové písmeno Ґ - např. ґрунт = grunt. Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje imihracijnu kartku.
  • Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě[5][6], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
  • Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
  • Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům než ruština.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv[editovat | editovat zdroj]

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky

Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.

přepis

Vsi ľudy narodžujuťs'a viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

rusky

Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.

přepis

Vse ľudi roždajutsa svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni nadeleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.

číst

Vsě ľudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duchě bratstva.

ukrajinska evro-latinka

Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Мови Європи: відстані між мовами за словниковим складом. (ukrajinsky)
  2. Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
  3. Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
  4. I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
  5. Článek o ukrajinském jazyce (německy)
  6. Fonetický původ ukrajinského ikavismu (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Ukrajinská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie