Chakaština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chakaština
Rozšíření Chakasko
Počet mluvčích asi 60 000
Klasifikace Altajská jazyková rodina (sporné),
turkické jazyky,
severoturkické jazyky
Písmo cyrilice, dříve latinka
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk Rusko – jen v Chakasku
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 není
ISO 639-3 kjh
Ethnologue kjh
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chakaština je turkický jazyk, kterým mluví Chakasové. Ze 78 500 Chakasů jím mluví asi 60 000. Jazyk má mnoho dialektů. Jazyk je rozšířen v Chakasku v Ruské federaci a dříve v Číně, kam přišli Chakasové z Altaje v roce 1761. U čínských Chakasů již chakaština pravděpodobně zanikla a mladí hovoří pouze čínsky.[1]

Ortografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1924 byla zavedena chakaská cyrilice, která byla nahrazena v roce 1929 chakaskou latinkou a v roce 1939 opět nahrazena zpět cyrilicí.

Chakaská latinka:

A a B b C c Ç ç D d Ә ә F f G g
Ƣ ƣ I i Į į J j K k L l M m N n
Ņ ņ O o Ө ө P p R r S s Ş ş T t
U u V v X x Y y Z z Ƶ ƶ Ь ь

Chakaská cyrilice:

А а Б б В в Г г Ғ ғ Д д Е е Ё ё
Ж ж З з И и Й й I i К к Л л М м
Н н Ң ң О о Ö ö П п Р р С с Т т
У у Ӱ ӱ Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ӌ ӌ Ш ш
Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь Ә ә Ю ю Я я

Vývoj chakaských abeced:

  • v závorce uveden rok zavedení
Cyrilice
1924-1929
Latinka Cyrilice
1939-1947
Cyrilice
1947-1953
Cyrilice
с 1953
Аa Аa Aa Аa Аа
Бб Бб Бб Бб
Вв Vv Вв Вв Вв
Гг Gg Гг Гг Гг
h (1927) Ƣƣ ғ Ғғ
Дд Dd Дд Дд Дд
Ее Ее Ее Ее
Ёё
Жж Ƶƶ Жж Жж Жж
Зз Zz Зз Зз Зз
Ии Ii Ии Ии Ии
Ii (1927) Įį Ii Ii Ii
Йй Jj Йй Йй Йй
Кк Kk Кк Кк Кк
Лл Ll Лл Лл Лл
Мм Mm Мм Мм Мм
Нн Nn Нн Нн Нн
Ҥҥ N̡n̡ нъ нъ ң (1962)
Оо Оо Оо Oo Oo
Ӧӧ Ɵɵ Ӧӧ Ӧӧ Ӧӧ
Пп Pp Пп Пп Пп
Рр Rr Рр Рр Рр
Сс Ss Сс Сс Сс
Тт Tt Тт Тт Тт
Уу Uu Уу Уу Уу
Ӱӱ Yy Ӱӱ Ӱӱ Ӱӱ
Фф Ff Фф Фф Фф
Хх Хх Хх Хх Хх
Цц Цц Цц Цц
Чч Cc Чч Чч Чч
Jj ç Ӌӌ Ӌӌ
Шш Şş Шш Шш Шш
Щщ Щщ Щщ Щщ
ъ ъ ъ
Ыы Ƅƅ Ыы Ыы Ыы
ь ь ь ь
Ээ Әә Ээ Ээ Ээ
Юю Юю Юю Юю
Яя Яя Яя Яя

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chakaština na Ethnologue

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]