Podněstří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podněsterská moldavská republika

Република Молдовеняскэ Нистрянэ
(Republica Moldovenească Nistreană)

Приднестровская Молдавская Республика
(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)

Придністровська Молдавська Республіка
(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
Vlajka Podněsterska
vlajka
Znak Podněsterska
znak
Hymna: Podněsterská hymna
Geografie

Poloha Podněsterska

Hlavní město: Tiraspol (Тираспол, Тирасполь)
Rozloha: 4 163 km² (165. na světě)
z toho 2,35 % vodní plochy
Nejvyšší bod: bezejmenný kopec (273 m n. m.)
Časové pásmo: +2, letní +3
Poloha: 46° 49′ s. š., 29° 36′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 505 153 (171. na světě, 2014)
Hustota zalidnění: 121 ob. / km² (75. na světě)
Jazyk: moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština
Náboženství pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %)
Státní útvar
Státní zřízení republika
Vznik 2.9.1990 (prohlášena nezávislost na Moldavsku (nikým neuznáno))
Prezident Jevgenij Ševčuk
Měna podněsterský rubl (bez kódu)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 498 MDA MD
MPZ MD
Telefonní předvolba +3735
Národní TLD .md

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rumunsky Transnistria, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'я, Наддністрянщина), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou dvou malých předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Pro změnu se uvnitř území Podněstří nacházejí enklávy, které kontroluje Moldavsko. Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi jednu osminu území Moldavska, žije zde přes 500 000 obyvatel. Moldavská vláda v Kišiněvě nad tímto územím nemá žádnou pravomoc.

V hlavním městě Podněstří Tiraspolu de facto existuje nezávislý útvar, disponující všemi znaky státu, s vlastní zákonodárnou, soudní a výkonnou mocí, mnohými[kým?] je považovaný za diktaturu. Podněstří má vlastní měnu i armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. V podněsterské vládě se objevily osoby podezřelé ze spojení s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vladimir Jurjevič Anťufejev byl obviněn ze zločinů spáchaných v Rize počátkem 90. let.

Úřední řečí v Podněstří je rumunština (moldavština), psaná ale na rozdíl od Moldavska cyrilicí. Roku 2004 byly v Podněstersku zavřeny školy, které předtím vyučovaly rumunštinu latinkou.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj. ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti i vyrábějí a často proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti. Region tak zůstává oblastí ruského vlivu v bezprostřední blízkosti hranic EU.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historicky byla severní část dnešního Podněstří pod vlivem polsko-litevské unie, jejíž bylo součástí přes čtyři století (1365–1793). Pravobřežní část Podněstří náležela do roku 1792 k Moldavskému knížectví, následně byla připojena k Rusku. Jižní cíp Podněstří byl od dob Zlaté hordy pod tatarským vlivem, po jejím rozpadu náležel ke Krymskému chanátu, který byl roku 1783 dobyt Ruskem. Koncem 18. století tak došlo k připojení celého Podněstří k ruskému impériu.

Téměř celé dnešní Podněstří leží na zbytku území, které v období 19201940 náleželo Sovětskému svazu a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika (s autonomií v rámci Ukrajinské SSR). Ta byla formálně ustavena roku 1924. Zbytek území Podněstří, ležící na pravém břehu Dněstru, náležel jako součást Besarábie v letech 19181940 k Rumunsku. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) byla levobřežní část Podněstří spojena s většinou Besarábie do nově ustavené Moldavské SSR, už oddělené od Ukrajinské SSR. Po fašistickém vpádu do SSSR (22. června 1941) bylo celé Moldavsko i Podněstří připojeno k Rumunsku. Po porážce Rumunska v roce 1944 byl obnoven stav z let 1940–1941.

Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů.

Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 19891990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). Proti tomu se ostře postavili občané Podněstří, hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i Gagauzové z jižního Moldavska.

Rozpory vyvrcholily 2. září 1990, kdy v Tiraspolu "zvláštní sjezd zastupitelů" z Podněstří vyhlásil "Podněsterskou moldavskou SSR" jako svazovou republiku Sovětského svazu nezávislou na Moldavsku. 27. srpna 1991 vyhlásilo Moldavsko nezávislost na Sovětském svazu, ale již o dva dny dříve Nejvyšší sovět PMSSR vydal Deklaraci o nezávislosti Podněsterské moldavské sovětské socialistické republiky (5. listopadu byla z názvu vypuštěna slova "sovětská socialistická"). Prezidentem země byl zvolen Igor Smirnov.

Zatímco akt nezávislosti Moldavska na SSSR byl mezinárodním společenstvím uznán, stejný akt ze strany Podněsterska na Moldavsku nikoli.

Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština.

17. září 2006 se uskutečnilo referendum o dalším směřování země (účast dosáhla 306 tisíc ze 389 tisíc oprávněných voličů, neboli 79%). V něm se pro "udržení politiky snahy o mezinárodní uznání nezávislosti země a její budoucí připojení k Rusku" hlasovala drtivá většina obyvatel, zatímco pro "připojení Podněstří k Moldavsku" hlasovalo pouze 3,4% voličů.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Celé Podněstří se nachází v nížinatých oblastech v okolí řeky Dněstr, která je jeho jedinou velkou řekou. Pouze na severu do Podněstří zasahuje Volyňsko-podolská vyvýšenina, kde se nachází i nejvyšší bod Podněstří. Nachází se v Rybnickém rajonu u obce Ploť, asi 350 metrů od hranice s Ukrajinou (souřadnice: 47° 58′ 45″ s. š., 29° 7′ 37″ v. d.). Jde o malou vyvýšeninu uprostřed polí, dosahující výšky 273 m n. m.[3] Vrchol je snadno dostupný, od silnice se nachází jen 140 metrů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Zatímco v roce 2004 měla Podněsterská republika 555 tisíc obyvatel, o deset let později to bylo o 50 tisíc méně.

V roce 2013 se narodilo 4 825 dětí, zemřelo 6 867 osob (přirozený úbytek činil -2 042 lidí) a saldo migrace činilo dalších -2 225 lidí. Zhruba stejný vývoj lze sledovat bez větších změn v celém posledním desetiletí. Úbytek pracovních sil v produktivním věku a stárnutí obyvatelstva je jedním z největších problémů současného Podněstří.

Národnostní skladba

Rok Celkem Moldavané % Rusové % Ukrajinci % ostatní %
1993 712 500 243 000 34,1% 214 000 30,1% 199 300 28,0% 56 200 7,9%
1996 696 100 233 500 33,5% 200 800 28,8% ... ... ... ...
2004 555 500 177 000 31,9% 168 000 30,3% 160 000 28,8% 39 400 7,1%

Národnostní skladba území je poměrně pestrá. Kromě tří hlavních národností jsou nejpočetnější menšinou Bulhaři, tvořící 2,5% obyvatel. Dalšími v pořadí jsou Gagauzové, Bělorusové, Němci, Poláci, Židé a Romové.

Největší města (podle údajů z let 2010–2011, v tisících obyvatel) [4]

  • Tiraspol — 150,7
  • Bendery — 93,0
  • Rybnica — 48,8
  • Dubossary — 25,7
  • Slobodzeja — 21,7
  • Dněstrovsk — 11,2
  • Grigoriopol — 10,8
  • Kamenka — 9,4

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Podněstří je jednou z nejchudších oblastí Evropy. HDP v roce 2012 činil 1,057 miliardy $ (2 075 $ na hlavu). Zahraniční dluh země by již dávno způsobil její bankrot, nebýt ruských subvencí. Jen dluh za dodávky zemního plynu vůči Rusku přesahuje 3 miliardy $.

Z významných podniků jsou zde zastoupeny především hutě, dále několik vodních elektráren, textilní průmysl a výroba vín a destilátů.

V oblasti služeb a sdělovacích prostředků má téměř monopolní postavení holding ŠERIF, založený podnikateli Viktorem Gušanem a Iljou Kazmalym. Ten ovládá řetězec supermarketů, čerpacích stanic, hotelů, televizi, vydavatelství novin, mobilního operátora, fotbalový klub a řadu dalších firem. Šerif dlouho významně ovlivňoval i podněsterskou politiku, s ním spjaté hnutí Obnova získalo roku 2005 většinu 23 křesel ve 43členném parlamentu a bylo úzce provázáno s tehdejším prezidentem Smirnovem, v důsledku bezskrupulózních mocenských bojů a nástupu prezidenta Ševčuka v prosinci 2011 však o toto postavení přišlo.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Jednou z mála oblastí, kde se navenek udržuje sounáležitost Podněstří a Moldavska, je fotbal. Tři podněsterské oddíly v sezóně 2013/2014 hrají moldavskou ligu a elitní klub Šeriff Tiraspol je jejím dvanáctinásobným vítězem a reprezentuje Moldavsko v evropských pohárech.

Naopak ve futsale dosáhlo Podněstří roku 2013 uznání, bylo přijato do Evropského svazu futsalu a jeho reprezentace hraje mezistátní utkání pod podněsterskou vlajkou.


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008
  2. http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/podnestri-mold
  3. Transnistria highest point, Moldova [online]. Peakbagger.com, [cit. 2014-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Государственная Служба статистики Министерства экономики Приднестровской Молдавской Республики. Социально-экономическое развитие Приднестровской Молдавской Республики. 2009)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]