Baptismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Baptisté jsou křesťané vyznávající víru v Ježíše Krista. S ostatními protestantskými denominacemi sdílí základní články víry, liší se však svým důrazem na osobní a vědomě vyznanou víru ve křtu (nekřtí nemluvňata) a pojetím církevního sdružování.[1] Mají kongregační strukturu – každý místní sbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.: Evropská baptistická federace) a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově baptisein (βαπτίζειν), což znamená “ponoření” neboli křest.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Baptistický sbor ve Four Oaks v Severní Karolíně

Anabaptisté – předchůdci[editovat | editovat zdroj]

Baptisté se sami hlásí k radikálnímu křídlu protestantské reformace, které v 16. století začalo udělovat křest teprve v okamžiku, kdy byl věřící schopen osobně a vědomě vyznat svou víru (baptisté tedy nekřtí nemluvňata).[2] Pokud byl křesťan pokřtěn jako malé dítě, byl (a je) u baptistů znovu křtěn až poté, kdy sám za sebe svobodně vyznal křesťanskou víru. Pro tuto praxi se jim dostalo označení anabaptisté čili novokřtěnci.

Pro své přesvědčení byli novokřtěnci pronásledováni; ze Švýcarska a Německa se dostali též na jižní Moravu, kde byli označováni jako habáni, zakládali zde „bratrské dvory“ a jejich sídla dosahovala až 15 tisíc lidí. Z českých zemí však museli odejít v období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.[3]

Počátky baptistů ve světě[editovat | editovat zdroj]

První baptistický sbor, v moderním smyslu, se shromáždil roku 1611 v Londýně.[4] Jeho bezprostřední kořeny jsou v malé skupině věřících v Anglii, která se v době anglické reformace v 16. století oddělila od státní církve. Několik jejích zakládajících členů žilo po nějakou dobu v Holandsku, kde spolu s Johnem Smythem usilovali o náboženskou svobodu a kde byli ovlivněni reformačním hnutím na kontinentě, zvlášť mennonity, potomky staršího anabaptistického hnutí. Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století. Dnes jsou Jednoty baptistů v téměř každé evropské zemi.[5]

Počátky baptistů na českém území[editovat | editovat zdroj]

Na českém území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým a americkým misionářům. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byli Gottfried Alf, August Meeries či Magnus Knappe. Snad úplně první čeští baptisté se objevili v roce 1872 v polském Zelově.[6] První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885.[7] Misie se rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v názvu jednoty mělo zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz. Jednou z takovýchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.[6] Název denominace byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa.[8] K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice. Dnes mají baptisté v České republice asi dva a půl tisíce členů ve 37 sborech.[9]

Nauka[editovat | editovat zdroj]

Baptistický sbor v Doněcku na Ukrajině

Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý sbor je místní církví v biblickém slova smyslu. Každý sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech či jiném nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružují do národních a mezinárodních svazů.

Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu – vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednou odluku církve od státu.[10] Věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církve vždy ke škodě.[6]

Nejvyšší autoritou pro víru a život je Ježíš Kristus.[11]

Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí – každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti – evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.

Známí baptisté[editovat | editovat zdroj]

Kazatelé, teologové a misionáři[editovat | editovat zdroj]

Ch. H. Spurgeon
  • Carey, William, (1761–1834) misionář známý jako “otec moderní misie”
  • Chambers, Oswald, (1874–1917) významný skotský kazatel a učitel
  • Estep, William R., (1920–2000) americký historik
  • Falwell, Jerry, (11.8.1933) známý televizní kazatel v USA, zakladatel hnutí “Morální většina”
  • Fuller, Andrew, (1754–1815)
  • Graham, Billy, (7. 11. 1918) americký evangelista, poradce řady prezidentů, podle Galupova ústavu je mezi Američany 7 nejobdivovanější postavou 20.století
  • Grenz, Stanley, (1950–2005) americký teolog
  • Judson, Adoniram, (1788–1850) slavný americký misionář
  • King Jr, Martin Luther, (1929–1968) kazatel, obhájce lidských práv černých američanů, držitel Nobelovy ceny míru
  • Oncken, Johann Gerhard, (1800–1884) německý kazatel, průkopník baptismu na evropském kontinentě
  • Smyth, John, (1570–1612) kazatel prvního baptistického sboru vůbec
  • Spurgeon, Charles H., (1834–1892) londýnský kazatel známý jako „kníže kazatelů“
  • Warren, Rick, (28. 1. 1954) pastor megasboru v Kalifornii a autor bestselleru “The Purpose Driven Life”, Time ho v roce 2005 jmenoval v seznamu 100 nejvlivnějších osobností světa
  • Williams, Roger, (1603–1684) teolog a zakladatel státu Rhode Island

Politici[editovat | editovat zdroj]

Spisovatelé[editovat | editovat zdroj]

a jiní[editovat | editovat zdroj]


Statistika[editovat | editovat zdroj]

Po celém světě je více než 90 milionů baptistů[zdroj?] (jen v USA 47 milionů členů[zdroj?]). Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například v Indii (2.4 milionů[zdroj?]), Nigérii (2.3 milionů[zdroj?]) nebo v Brazílii (1.2 milionu[zdroj?]), v Česku (3.000 [12]). Spolu s dětmi (baptisté křtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí. Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy za náboženskou svobodou do USA. Dnes jsou tam po katolících největší církví (17% obyvatelstva).[zdroj?] Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Baptist | History, Beliefs, Denominations, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NOVOTNÝ, Josef (Józa). Kdo jsou baptisté. Královské vinohrady: nákl. Nedělní besídky, 1922. 
  3. Habáni na Moravě. wwwold.ekovesnicky.cz [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  4. Vznik a zásady. www.jablonec.baptistcz.org [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  5. RANDALL, Ian. Communities of Conviction: Baptist Beginnings in Europe. Schwarzenfeld: Neufeld Verlag, 2009. ISBN 978-3-937896-78-6. (anglicky) 
  6. a b c VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.. Praha: Bratrská jednota baptistů, 2010. 77 s. 
  7. Historie sborů BJB v ČSR. Praha: VV BJB ČR, 1994
  8. Historie Bratrské jednoty baptistů
  9. Bratrská jednota baptistů
  10. Zásady a stanoviska baptistů – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  11. Baptistické zásady. B2 - baptiste v Chebu 2 [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  12. Události ČT 20. 4. 2013 reportáž "Baptisté odmítli výplatu církevních restitucí"

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]