Dědicové radikální reformace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Radikální reformace má kořeny v kontinentální Evropě 16. století. Usilovala o důkladnější podobu reformace než jakou představoval Luther, Kalvín nebo Zwingli tím, že požadovala radikální rozchod s praxí křtu nemluvňat. V Evropě dala vzejít různým formám separatismu a diverzních protestantských hnutí, z nichž nejvýraznější byli novokřtěnci, později mennonité a hutterité. Pro své přesvědčení byli novokřtěnci pronásledováni; ze Švýcarska a Německa se dostali též na jižní Moravu, kde byli označováni jako habáni, zakládali zde „bratrské dvory“ a jejich sídla dosahovala až 15 tisíc lidí. Z českých zemí však museli odejít v období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.[1]

K dědictví radikální reformace se také hlásí baptisté i když přímá linie mezi křtěnci 16. století a pozdějšími baptisty není. V českém kontextu se odkazu radikální reformace ve svých pracech věnuje teolog Petr Macek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Habáni na Moravě. wwwold.ekovesnicky.cz [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filipi, Pavel: Křesťanstvo, CDK, Brno 1996, 1998, 2001
  • HLAVÁČEK, Petr. Radikální reformace na prahu 3. tisíciletí – z pohledu historického. sitviry.cz [online]. 2001-10-17 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]