Kamala Harrisová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kamala Harrisová
Senátorka Kamala Harrisová v roce 2017
Senátorka Kamala Harrisová v roce 2017

Členka Senátu USA
za stát Kalifornie
Úřadující
Ve funkci od:
3. ledna 2017
Předchůdce Barbara Boxerová
Stranická příslušnost
Členství Demokratická strana

Narození 20. října 1964 (56 let)
Oakland, Kalifornie, USA
Národnost Afroameričanka a jihoasijská Američanka
Choť Douglas Emhoff (od r. 2014)
Partner(ka) Willie Brown (politician) (květen 1994 – prosinec 1994)
Rodiče Donald J. Harris a Shyamala Gopalan
Příbuzní Maya Harris[1] (sourozenec)
Tony West (švagr)
Meena Harris (neteř)
Cole Emhoff (nevlastní syn)[2]
Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3]
Sídlo Los Angeles
Washington, D.C.
San Francisco
Montréal
Alma mater Westmount High School (do 1981)
Howardova universita (do 1986)
University of California, Hastings College of the Law (do 1989)
Profese politička, advokátka a státní zástupkyně
Ocenění Thurgood Marshall Award (2005)
čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie
Podpis Kamala Harrisová, podpis
Webová stránka kamalaharris.org
Commons Kamala Harris
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamala Harrisová, celým jménem Kamala Devi Harris, (* 20. října 1964, Oakland, Kalifornie) je americká advokátka, demokratická politička, od roku 2017 senátorka Spojených států za stát Kalifornie. V srpnu 2020 se stala kandidátkou Demokratické strany na úřad viceprezidentkyprezidentských volbách 2020,[4] po výběru uchazečem o prezidentský úřad Joem Bidenem.

V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyněSan Franciscu a v letech 2011 až 2017 jako ministryně spravedlnosti Kalifornie z titulu nejvyšší státní zástupkyně. V senátních volbách v roce 2016 porazila úřadující kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v Senátu vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou. Stala se tak teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.[5][6] Je označována za Afroameričanku, zároveň ale patří mezi jihoasijské Američany.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Její otec Donald J. Harris, který do Spojených států amerických imigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově unverzitě. Matka Shyamala Gopalan, původem z Indie, byla lékařka zabývající se výzkumem rakoviny prsu; zemřela v červnu 2017. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Harrisová.

Kamala Harrisová vystudovala politologii, ekonomii a práva na Howardově univerzitě a na Kalifornské univerzitě (na její fakultě Hastings College of the Law). V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. srpna 2014 uzavřela v kalifornském městě Santa Barbara manželství s advokátem Douglasem Emhoffem.[7][8] Harrisová je baptistického vyznání; Emhoff je stejného věku jako Harrisová (je o sedm dní starší) a židovského původu.[9] Až do potvrzení Harrisové jako demokratické kandidátky na viceprezidentku USA dne 19. srpna 2020 pracoval jako advokát pro velkou právnickou firmu DLA Piper, pak si vzal neplacenou dovolenou.[4] Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů.[10] Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25letého manželství s Kerstin Emhoffovou.

2020: kandidatura na úřad viceprezidentky[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2019 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.[11] Kandidaturu stáhla v prosinci téhož roku a do primárních voleb se tak nezapojila.[12] Ve volbách poté získal největší podporu bývalý viceprezident Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici jeho spolukandidátky. Biden si senátorku 11. srpna 2020 vybral za kandidátku na post viceprezidentky Spojených států.[13] Joe Biden se po své předběžné nominaci jako kandidát Demokratické strany na prezidenta zavázal, že za svého spolukandidáta vybere ženu. Bidenův poradní sbor pod vedením bývalého senátora Chrise Dodda se poté rozhodoval mezi 11 ženami. Vybrána byla Harrisová coby „barevná osoba“ (person of color) a zároveň profilovaná politička s obdobně středovými názory, jako má Biden sám.[7]

Sjezd demokratů v Milwaukee mezi 17. až 20. srpnem 2020, pro pandemii koronaviru zčásti přesunutý na internet, potvrdil její viceprezidentskou nominaci.[14] Jako jediná kanditátka byla 19. srpna 2020 prohlášena za nominantku předsedou konvence Benniem Thompsonem.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. desegregation busing).[15] V této souvislosti vyčetla Harrisová během televizní debaty 27. června 2019 Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol. Tato politika byla nařízena v 70. letech Nejvyšším soudem USA, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách.[16][17] Cílem této politiky byl boj proti dobrovolné rasové segregaci mezi bělochy a černochy.[18] Po první prezidentské debatě popularita Harrisové výrazně vzrostla.[19]

Harrisová podporuje pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách, podle které se při přijímání studentů univerzity rozhodují podle rasového klíče a zvýhodňují černochy a Hispánce.[20]

Vyjádřila také podporu pro tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří například San Francisco, která odmítají uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty, kterých se na území těchto měst policie nesmí ptát na jejich imigrační status ani uplatňovat vůči nim americké imigrační zákony.[21]

Je podporovatelkou liberální potratové politiky, tzv. pro-choice policy, podle které by měly být ve všech unijních státech USA menší restrikce umělého přerušení těhotenství než je tomu doposud.[22]

Harrisová se prezentuje jako jednoznačný stoupenec Izraele.[23] Byla spoluautorem senátní rezoluce kritizující rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[24]

V červnu 2019 Harrisová prohlásila, že v případě svého vítězství v prezidentských volbách zahájí trestní stíhání Donalda Trumpa.[25] Pro nedostatek finančních prostředků kampaň ukončila 3. prosince 2019.[26]

Zastává tvrdší postoj vůči lidem, kteří páchají drobnou kriminalitu, například záškoláctví.[27] Podporuje legalizaci marihuany a státem hrazené zdravotní pojištění.[28][29] Nesouhlasí s odpůrci využívání tzv. samotek ve věznicích.[30]

Harrisová patří v Demokratické straně mezi spíše liberální politiky, ne však mezi levé křídlo této strany.[27] Měřeno podle jejího hlasování v Senátu od roku 2015 se jedná o čtvrtou nejlevicovější senátorku Senátu Spojených států amerických.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.

  1. Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. 1768. Dostupné online. [cit. 2020-08-17]
  2. Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  3. Senate Biography of Kamala D. Harris. Dostupné online.
  4. a b BONOS, Lisa: The story of Kamala and Doug, a match made in Hollywood (literally). The Washington Post, [1], 19. srpna 2020 (anglicky).
  5. Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris [online]. ABC 7, 2016-11-09 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator [online]. Los Angeles Times, 2016-11-06 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b SATTAR, Majid: Trumps Herausforderin (Trumpova vyzyvatelka). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 13. srpna 2020, s. 3. Internetová verze, která je jen zčásti dostupná bez předplatného: SATTAR, Majid, Nominierung von Kamala Harris: „Furchtlose Kämpferin für die kleinen Leute“. Faz.net, [2], 12. srpna 2020 (německy).
  8. SIDERS, David: Kamala Harris married in Santa Barbara ceremony. The Sacramento Bee, [3], 25. srpna 2014 (anglicky).
  9. SCHOR, Elana: Harris brings Baptist, interfaith roots to Democratic ticket. The Washington Post, [4], 12. srpna 2020 (anglicky).
  10. The Net Worth Of Every 2020 Presidential Candidate. Forbes, [5], 14. srpna 2019 (anglicky).
  11. Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. zpravy.aktualne.cz [online]. 2019-1-21 [cit. 2019-2-12]. Dostupné online. 
  12. KAPLAN, Thomas; MARTIN, Jonathan. Kamala Harris Endorses Joe Biden for President. The New York Times. 2020-03-08. Dostupné online [cit. 2020-08-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  13. Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první Afroameričanku v historii. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  14. Harrisová se stala kandidátkou demokratů na viceprezidentku USA | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  15. Kamala Harris Calls for Federally Mandated Busing. National Review. 1. července 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  16. OLIPHANT, James. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance [online]. 27. června 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Kamala Harris and Classmates Were Bused Across Berkeley. The Experience Changed Them.. The New York Times. June 30, 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox [online]. 3. července 2019. Dostupné online. 
  19. Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Postaví se Trumpovi?. Finanční magazín [online]. 4. července 2019. Dostupné online. 
  20. Kamala Harris' support of public university affirmative action defies the will of California voters. Los Angeles Times [online]. 29. června 2019. Dostupné online. 
  21. McKINLEY, Jesse: Immigrant Protection Rules Draw Fire. The New York Times, [6], 16. prosince 2006 (anglicky).
  22. Kamala Harris on Abortion. www.ontheissues.org [online]. [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  23. 5 Jewish things to know about Kamala Harris. www.jta.org. Jewish Telegraphic Agency, 11. ledna 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service. 22. ledna 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Kamala Harris’s Mistake. The Atlantic [online]. 14. června 2019. Dostupné online. 
  26. RICCARDI, Nicholas; RONAYNE, Kathleen. Kamala Harris ends Democratic presidential campaign. Associated Press [online]. 2019-12-03 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. a b JR, Perry Bacon. FiveThirtyEight [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. STAFF, C. N. N. Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race.. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  29. CNN, Tami Luhby and Gregory Krieg. Harris backs 'Medicare for all' and eliminating private insurance as we know it. CNN [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  30. Who is Kamala Harris?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 
  31. Kamala Harris, Senator for California. GovTrack.us [online]. [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]