Kišiněv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kišiněv
Chișinău
Pohled na Kišiněv
Pohled na Kišiněv
Kišiněv – znak
znak
Kišiněv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d.
Nadmořská výška 85 m n. m.
Stát Moldavsko Moldavsko
obec (municipiu) Kišiněv
Kišiněv
Red pog.svg
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 120 km2 km²
Počet obyvatel 671 800 (2013[1])
Hustota zalidnění 5427 obyv./km²
Etnické složení Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2]
Náboženské složení pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta Dorin Chirtoacă
Oficiální web www.chisinau.md
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău, rusky Кишинёв Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a je rovněž jedním z hlavních průmyslových center a dopravních uzlů celého regionu. Jako nejdůležitější město Moldavska nabízí Kišiněv širokou škálu vzdělávacích institucí.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

O etymologii jména města je, jak už to tak bývá, více verzí.

Nejběžnější z nich říká, že slovo Chișinău pochází ze starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento památný pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Podle Stefana Ciobanu, rumunského historika, oproti tomu název Chișinău vznikl stejně jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho maďarské jméno je Kisjenő, od které je odvozen rumunský název. Slovo Kisjenő pochází ze slova kis "malý" a Jenő "kmen", jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly do Panonské pánve roku 896 i daly názvy 21 osadám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv bylo založeno v roce 1436 jako klášterní obec. Od dávných časů toto hlavní město tvořilo centrální část Moldavského knížectví. Na počátku 19. století mělo město pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. Jeho populace se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. Městská doprava je zde na docela kvalitní úrovni, jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus pro 10 lidí, ve skutečnosti se do něj vejde mnohem více. Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum[editovat | editovat zdroj]

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina hlavních lokalit, jako např. Moldavský parlament, prezidentský palác, sídlo vlády, hlavní katedrála, kino, hlavní banky a jiné.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.

Průměrné roční srážky činí 539 mm.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve městě také během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panoráma čtvrti Rîșcani

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Number of resident population in the Republic of Moldova as of 1st January 2013 [online]. National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova, 2013-03-14. Dostupné online.  
  2. Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]