Kišiněv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kišiněv
Chișinău
Pohled na Kišiněv
Pohled na Kišiněv
Kišiněv – znak
znak
Kišiněv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška85 m n. m.
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
obec (municipiu)Kišiněv
Kišiněv
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha120 km²
Počet obyvatel671 800 (2013[2])
Hustota zalidnění5 598,3 obyv./km²
Etnické složeníMoldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[1]
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaDorin Chirtoacă
Vznik1436
Oficiální webwww.chisinau.md
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Triumfální oblouk z roku 1818 a kostel Narození Páně

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: triumfální oblouk, kostel Narození Páně a katedrála. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina veřejných staveb:

  • Moldavský parlament
  • prezidentský palác,
  • sídlo vlády,
  • státní soud
  • katedrála pravoslavné církve,
  • katedrála Narození Páně moldavské ortodoxní církve,
  • divadlo
  • Moldavské historické muzeum
  • cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel.
  • mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)

Sport[editovat | editovat zdroj]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.

Průměrné roční srážky činí 539 mm.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panoráma čtvrti Rîșcani

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10. 
  2. Number of resident population in the Republic of Moldova as of 1st January 2013 [online]. National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova, 2013-03-14. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]