Kišiněv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kišiněv
Chișinău
Pohled na Kišiněv
Pohled na Kišiněv
Kišiněv – znak
znak
Kišiněv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška85 m n. m.
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
obec (municipiu)Kišiněv
Kišiněv
Kišiněv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha123 km²
Počet obyvatel639 000 (2019)[1]
Hustota zalidnění5 195,1 obyv./km²
Etnické složeníMoldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2]
Náboženské složenípravoslavné křesťanství
Správa
StarostaDorin Chirtoacă
Vznik1436
Oficiální webwww.chisinau.md
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kišiněv (rumunsky Chișinău [kišineu], rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 639 tisíc[1] obyvatel.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.

Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vítězný oblouk a katedrála Narození Páně

Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.

Centrum a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Budova státního cirkusu z roku 1981, ukázka architektury brutalismu

Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina veřejných staveb:

Sport[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km2.

Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.

Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.

Kišiněv – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 15,5 20,7 25,7 31,6 35,9 37,5 39,4 39,2 37,3 32,6 23,6 18,3 39,4
Průměrné denní maximum [°C] 1,1 3,4 9,2 16,4 22,3 26,1 28,4 28,3 22,3 15,5 8,1 2,7 15,3
Průměrná teplota [°C] −1,8 −0,2 4,5 11,0 16,8 20,7 22,9 22,6 17,0 10,8 −4,8 −0,2 10,7
Průměrné denní minimum [°C] −4,2 −3,0 0,7 6,3 11,8 15,9 17,9 17,5 12,5 7,1 −2,1 −2,5 6,8
Nejnižší teplota [°C] −28,4 −28,9 −21,1 −6,6 −1,1 3,6 7,8 5,5 −2,4 −10,8 −21,6 −22,4 −28,9
Průměrné srážky [mm] 35,9 31,0 35,0 39,1 53,9 64,9 67,0 49,0 47,5 47,2 43,0 40,5 554,0
Dní se srážkami 8 7 11 13 14 14 12 10 10 11 12 10 132
Dní se sněžením 13 13 8 1 0,03 0 0 0 0 0,4 5 11 51
Slunečných hodin 70 96 155 210 283 301 326 308 220 162 81 65 2 277
Zdroj: [3][4]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Panoráma čtvrti Rîșcani

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online.
  2. Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10. 
  3. Pogoda i klimat [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky) 
  4. www.nodc.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]