Jasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha Jasů na mapě Rumunska
Soubor:Collage Iași (Jassy).jpg
Palác kultury
V. Aleksandri - Univerzita .¨- Věž Golia
Katedrála - Botanická zahrada

Jasy (rumunsky Iași [jaši]; polsky Jassy) je čtvrté největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem a roku 2012 zde žilo 279 404 lidí. V historii bylo hlavním městem Moldavského knížectví a významným centrem rumunského národního obrození. Je zde sídlo pravoslavného patriarchy a katolického biskupa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu Alexandra cel Bun (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpușneanu (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iași za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Suceavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tataři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel. Roku 1640 založil kníže Vasile Lupu první latinskou školu a od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena druhá rusko-turecká válka.

Roku 1835 vznikla Academia Mihaileana, z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 bylo Jasi hlavním městem Moldavského knížectví, od roku 1859 Rumunského knížectví až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, díky tomu Iași ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V listopadu roku 1918 bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti.

Roku 1900 tvořili Židé polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. [29. červen|29. června] 1941 proběhl ve městě pogrom, jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během 2. světové války zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 město osvobodila Rudá armáda.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jasy jsou významný železniční uzel s hlavním nádražím s přímým spojením do Bukurešti, Kišiněva a dalších měst. 10 km východně od centra je mezinárodní letiště Jasy s pravidelnými spoji do Bukurešti, Kišiněva, Vídně aj. Městem prochází silnice E583, napojená na dálnici E85 z Klaipedy přes Bukurešť do Řecka, a silnice E58 z Vídně přes Bratislavu, Košice, Užhorod do Kišiněva, Oděsy a Rostova na Donu.

Veřejnou dopravu ve městě zajišťuje asi 200 tramvají (vozy T4, ale také starší vozy z Německa a Švýcarska), trolejbusy a stále více autobusové linky. [1]

Palác kultury z parku pod Palas Mall
Národní divadlo
Univerzita A. I. Cuza
Velká synagoga
Golias, kostel
Cetatuia, klášter
Cetatuia, kostel sv. Petra a Pavla

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Staré centrum města tvořil knížecí palác a kostely kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých „prospektů“ za Ceausescova režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je asi 100 kostelů a kostelíků, řada klasicistických vil a zejména v SZ části města (Copou) mnoho dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.

  • Novogotický Palác kultury z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (Piata Palat) na místě bývalého knížecího paláce. Původně sloužil jako velké administrativní centrum, dnes jsou v něm umístěna čtyři muzea (Muzeum umění (galerie), Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy).
  • Rozsáhlé obchodní a zábavní centrum (civic center) Palas Mall jižně a východně od Paláce kultury, které s ním spojuje veliký park.
  • Radnice (palác Roznovanu) z let 1830-1833 v ulici Bd. St Stefan cel Mare na SZ od Palácového náměstí.
  • Národní divadlo Vasile Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku.
  • Budova Univerzity Alexandru Ioan Cuza z roku 1897 s okolním parkem na Bd. Carol I. SZ od centra.
  • Botanická zahrada ve čtvrti Copou SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
  • Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch z 19. a 20. století, které připomínají významné osobnosti rumunského obrození a kultury.
  • Cihlový kostel sv. Mikuláše na Palácovém náměstí z roku 1491, zcela přestavěný v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
  • Chrám Trei Ierarhi z let 1637-1640 dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první tiskárnu a školu. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673-1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820-1873).
  • S ním sousedí veliká Metropolitní katedrála z let 1833-1886 podle návrhu vídeňských architektů J. a G. Freiwalda na místě dvou starších kostelů.
  • V sousedství je stará katolická katedrála z let 1782-1789 a moderní kruhová katedrála P. Marie z roku 2005.
  • Výborně zachovaný klášterní komplex Golia z let 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží. Uvnitř stojí pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
  • V blízkosti je Velká synagoga z roku 1670 s kopulí, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu. Je bohužel ve velmi špatném stavu.
  • Klášterní komplex Cetatuia s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1669-1672 na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní branou chrání rovněž výborně zachovaný kostelík se zajímavými freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je pět státních a řada soukromých univerzit, celkem se 75.000 studenty. Nejstarší je Univerzita Alexandru Ioan Cuza, dále Technická univerzita G. Asachi, lékařská univerzita Grigore T. Popa, Univerzita umění G. Enescu a Zemědělská univerzita I. Ionescu dela Brad. Na Náměstí M. Eminescu je centrální univerzitní knihovna.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Roku 1829 začaly v Iasi vycházet první rumunské noviny a pak řada literárních časopisů. Rumunské národní divadlo začalo hrát roku 1840, od 1896 ve vlastní budově, kde dnes vystupuje i rumunská národní opera. Vzniklo zde první divadlo v jiddiš (A. Goldfaden, J. Lateiner 1876).

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Galerie vozidel městské dopravy v Iasi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Jasy. Sv. 13, str. 101

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 47° 9′ 20″ s. š., 27° 35′ 29″ v. d.