Constanța

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Constanța
Constanța – znak
znak
Constanța – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 25 m n. m.
Stát Rumunsko Rumunsko
župa Constanța
Constanța
Constanța
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 124,89 km²
Počet obyvatel 317 832[1] (2016)
Správa
Starosta Decebal Făgădău
Oficiální web www.primaria-constanta.ro
Telefonní předvolba (+40) 41
PSČ 900xxx
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Constanța (staršími názvy Kustendji, Kustendja, Köstence, Constantza, Tomis, česky Konstanca[2]) je rumunské město na pobřeží Černého moře a největší rumunský přístav, 205 km východně od Bukurešti. Je správním centrem stejnojmenné župy. V roce 2016 zde žilo 317 832 obyvatel.[1] Bylo tak pátým největším rumunským městem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kasino

Constanța byla založena na počest Konstancie, sestry Konstantina Velikého (274337), římského císaře. Ještě v roce 950 byla známá jako Constantia a byla obehnána hradbami. Nedaleko města se nachází i známý Trajánův val; dochovalo se ale také mnoho starověkých budov přímo ve městě, včetně částí nejdelšího mozaikou zdobeného chodníku na světě. Od 9. století byla součástí Bulharska, ve 14. století ji dobyli Turci. Po připojení Dobrudži k Rumunsku v roce 1878 se stala právě Constanța největším přístavem v Rumunsku. V roce 1896 byl v Konstanci otevřen nový přístav za přítomnosti krále Karola.[3]

22. října 1916, během První světové války, město obsadila vojska Centrálních mocností (Německo, Bulharsko a Osmanská říše). V období mezi světovými válkami se Constanța stala hlavním obchodním centrem země a přes zdejší přístav procházelo v roce 1930 více než polovina rumunského vývozu. Během druhé světová války bylo Rumunsko na straně Osy Berlín–Řím–Tokio a přístav byl silně poškozen bombardováním Rudou armádou.

V letech 1949–1987 byl prokopán 64 km dlouhý plavební kanál mezi Dunajem a přístavem. Během Rumunské revoluce v prosinci 1989 bylo ve městě zabito 32 lidí a 116 zraněno.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Ve městě, hlavně tedy na jeho okraji jsou velké loděnice a přístav. 26 km severozápadně od města je od roku 1962 mezinárodní letiště. Kromě antických památek se dochovala pak také jedna mešita a katedrála z 19. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ortodoxní katedrála sv. Petra a Pavla z let 1883–1885 byla během bombardování za Druhé světové války poničena a v roce 1951 rekonstruována.
  • Janovský maják (Farul Genovez) vysoký 8 metrů postavili kolem roku 1300 Janované a v letech 1858–1860 přestavěn.
  • Kasino (Cazinoul), secesní stavba z roku 1910
  • Římské mozaiky na ploše přes 850 m² ze 4. století
  • Mešita Karla I. (Marea Moschee din Constanța) postavená v letech 1910–1912 a pojmenovaná po rumunském králi Karlu I.. Jako první železobetonová stavba v Rumunsku byla navržena Georgem Constantinescem. Minaret je vysoký 47 metrů. Stavba byla postavena na místě dřívější mešity Mahmuta II. z roku 1822.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

  • 1900: 13 000
  • 1910: 27 000
  • 1930: 59 000
  • 1950: 80 000
  • 1970: 172 000
  • 1985: 319 000

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. (rumunsky) 
  2. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 44, 109. 
  3. ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 131. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]