Baia Mare

Baia Mare
	historické centrum města
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	47°40′ s. š., 23°35′ v. d.
Nadmořská výška	228 m n. m.
Časové pásmo	Východoevropský letní čas
Stát	Rumunsko
Župa	Maramureș
	Baia Mare
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	233,3 km²
Počet obyvatel	108 759 (2021)
Hustota zalidnění	466,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Cristian Anghel
Vznik	1329
Oficiální web	www.baiamarecity.ro
E-mail	primar@baiamare.ro
Telefonní předvolba	262
PSČ	430011–430435
Označení vozidel	MM
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baia Mare (česky přeložitelné jako Velký důl, maďarsky Nagybánya, německy Frauenbach, Neustadt, latinsky Rivulus Dominarum) je hlavní město župy Maramureș a významné centrum celé okolní oblasti. Nachází se na severu země a žije zde přibližně 109 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Úrodné území bylo osídleno od paleolitu. V antické době je osídlily kmenů Thráků jejich protivníků – Dáků, kteří je ovládli pod vedením krále Burebisty.

Historie středověkého města začíná v 12. století: nejstarší písemnná zmínka o souvislém a dlouhodobém osídlení dnešního Baia Mare německými kolonisty pochází z roku 1142, kdy uherský král Géza II. povolil, aby se zde usídlili sedmihradští Sasové. Během středověku se zde rozvíjelo hornictví; od roku 1469 bylo již město opevněno hradbami. Hlavním důvodem nutnosti opevnění města bylo osmanské nebezpečí z jihu; Turci podnikali mnohdy úspěšné výboje na sever od svých hranic. Město patřilo k Uhersku, a to až do přelomu let 1919 a 1920, kdy bylo rozhodnutím Trianonské smlouvy připojeno k Rumunsku. Tehdy však tři čtvrtiny obyvatel Baii Mare tvořili právě Maďaři, okolí města však bylo naopak silně rumunské. Maďaři svůj vliv nad městem uplatnili ještě mezi lety 1940 až 1944^[zdroj?], po této době již Baia Mare definitivně patří Rumunsku. Od roku 1968 je také centrem župy Maramureș.

Ekologická havárie v lednu 2000

V lednu 2000 došlo ke katastrofálnímu zamoření řek Tisy a Dunaje kyanidy a těžkými kovy ze zlatého dolu v Baia Mare, kde důlní společnost Aurul vlastněná částečně rumunským státem a částečně australskou společností Esmeralda Exploration užívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků.^[2] Roku 2009 použila německá hudební skupina Rammstein tuto tragédii jako volně zpracované téma pro skladbu Donaukinder.

Hospodářství

Hutní průmysl v této oblasti se tradičně soustředil na těžbu a zpracováni mědi, stříbra a zlata. Na začátku 20. století založili rumunští židovští podnikatelé Oscar a Arthur Weiserovi chemickou továrnu na výrobu kyseliny sírové a dalších chemických výrobků. Kolem roku 1925 ji rozšířili v kombinát, který do dvacetipětitisícového města přivedl po 2. světové válce 150 000 obyvatel (statistika z roku 1990). Vrcholem výroby byla produkce kolem 40 000 tun mědi, 120 tun stříbra a 12 tun zlata ročně. Po revoluci v roce 1989 kombinát převzali zahraniční investoři a přejmenovali na Phoenix. V roce 2003 dva rumunští bankéři týž podnik přejmenovali na Coprom Baia Mare. V roce 2009 noví majitelé podali návrh na konkurs a propustili posledních 190 zaměstnanců. Komín měďnářské těžební společnosti Phoenix o výšce 351,5 metrů je dominantou města i kraje a je druhým nejvyšším komínem v Evropě.^[3]

Památky

Bastiony a ochoz opevnění města ze 14.–15. století
Hodinová věž zbořeného gotického kostela sv. Štěpána, ze 14. století
Kostel Nejsvětějští Trojice – dvouvěžová barokní římskokatolická bazilka; založená jezuity roku 1718
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie muramarešské řeckokatolické epiarchie; historizující stavba z roku 1905
Luteránský kostel
Márton/Martin Lendvay, kolem 1840 litografie
Synagoga novobarokní z roku 1885
Mincovna – nyní muzeum židovské historie
Etnografické muzeum
Pomník Mártona Lendvaye

Slavné osobnosti

Jan III. Turzo (1437–1508) - žil a zemřel zde.
Márton Lendvay (1807–1858) - sedmihradský herec, pěvec a divadelní režisér, vystupoval v Bratislavě, Budě, Pešti, Vídni a Berlíně
Kolonie Nágybanya (1890-1937) - Kolonie (škola) avantgardních výtvarných umělců, především malířů impresionistů, postimpresionostů, fauvistů, kubistů a futuristů; založili ji Simon Hollósy a Károly Ferenczy, působili v ní tři desítky výtvarníků a výtvarnic, mj. Ferenczyho sestřenice Olga Fialka s dcerou Noémi, Béla Iványi-Grünwald, István Réti, Alexander Kubínyi, Jenő Maticska, János Thorma nebo Sándor Ziffer.

Partnerská města

Bílsko-Bělá, Polsko (2001)
Hódmezővásárhely, Maďarsko (2001)
Hollywood, Spojené státy americké (2001)
Ivano-Frankivsk, Ukrajina (1990)
Kitwe, Zambie (1972)
Nyíregyháza, Maďarsko (2003)
Serino, Itálie (2003)
Szolnok, Maďarsko (1990)
Wels, Rakousko (2000)
Zalăurok, (2002)

Galerie

Bastion středověkého opevnění
Hodinová věž sv. Štěpána
kostel Nejsv. Trojice
katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Luteránský kostel
Dřevěný chrám monastýru
Mincovna
Moderní stavby
centrum moderního města

Reference

↑ ^a ^b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
↑ Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000
↑ Digi24ru-Izabela Jurasko-reportáž o věži (rumunsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Baia Mare na Wikimedia Commons
(rumunsky) Oficiální stránky
Rozhovor o havárii: Stál jsem v úplně mrtvé řece, vzpomíná Přemysl Soldán na kyanidovou havárii v Baia Mare, Ekolist. cz, 30. 1. 2019

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9acf9c848482bb2e5efc03856417a87e6828bb45-1] rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

[2] Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000

[3] Digi24ru-Izabela Jurasko-reportáž o věži (rumunsky)

[1]

[2]

[3]

Města a obce župy Maramureš

města	Baia Mare • Baia Sprie • Borșa • Cavnic • Dragomirești • Săliștea de Sus • Seini • Sighetu Marmației • Șomcuta Mare • Târgu Lăpuș • Tăuții-Măgherăuș • Ulmeni • Vișeu de Sus

obce	Ardusat • Ariniș • Asuaju de Sus • Băița de sub Codru • Băiuț • Bârsana • Băsești • Bicaz • Bistra • Bocicoiu Mare • Bogdan Vodă • Boiu Mare • Botiza • Budești • Călinești • Câmpulung la Tisa • Cernești • Cicârlău • Coaș • Coltău • Copalnic-Mănăștur • Coroieni • Cupșeni • Desești • Dumbrăvița • Fărcașa • Gârdani • Giulești • Groși • Groșii Țibleșului • Ieud • Lăpuș • Leordina • Mireșu Mare • Moisei • Oarța de Jos • Ocna Șugatag • Oncești • Petrova • Poienile de sub Munte • Poienile Izei • Recea • Remetea Chioarului • Remeți • Repedea • Rona de Jos • Rona de Sus • Rozavlea • Ruscova • Săcălășeni • Săcel • Sălsig • Săpânța • Sarasău • Satulung • Șieu • Șișești • Strâmtura • Suciu de Sus • Vadu Izei • Valea Chioarului • Vima Mică • Vișeu de Jos

Města v Rumunsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Bukurešť

250 000+	Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov

100 000+	Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare

75 000+	Râmnicu Vâlcea • Drobeta-Turnu Severin • Sučava • Piatra Neamț • Târgu Jiu • Târgoviște • Focșani • Bistrița

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)