Alba Iulia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alba Iulia
Gyulafehérvár
Sala unirii alba iulia.jpg
Alba Iulia – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
župa (județ) Alba
Alba Iulia na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 30 km²
Počet obyvatel 66 369
Hustota zalidnění 63,4 obyv./km²
Etnické složení Rumuni, Maďaři, Němci
Náboženské složení Pravoslaví
Správa
Starosta Mircea Hava
Oficiální web http://www.apulum.ro
PSČ 510 118

Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Má 66 369 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

V době starého Řecka byla Alba Iulia, tehdy ovšem pod názvem Apulon (jenž zmiňuje Klaudios Ptolemaios), ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany zde bylo ustanoveno hlavní město té části provincie, známé jako Dacia Apulensis. Název města se tak opět změnil, tentokrát zněl Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie; své sídlo zde měla i jednotka římských legií.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V 9. století je město zmiňováno jako Bălgrad, z maďarských pramenů je uvedeno, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství sem a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná je ale o jedno století mladší. Roku 1442 zde sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi bojoval proti Osmanům. Během jeho vlády byla zároveň rozšířena i katedrála, po jeho smrti pak byl v ní pohřben.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Gabriela Betlena se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna; v 19. století bylo město napojeno na železniční síť.

Roku 1918, kdy docházelo k velkým změnám na celém světě, právě zde došlo k prohlášení, jež stvrdilo sjednocení Sedmihradska a Rumunského království; po tomto kroku již země dostala zhruba dnešní tvar i rozsah. Stalo se tak 1. prosince, tento den je dnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.

Významné památky[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]