Alba Iulia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alba Iulia
Gyulafehérvár
Alba Iulia – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
župa (județ) Alba
Alba Iulia na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 30 km²
Počet obyvatel 66 369
Hustota zalidnění 2 212,3 obyv./km²
Etnické složení Rumuni, Maďaři, Němci
Náboženské složení Pravoslaví
Správa
Starosta Mircea Hava
Oficiální web www.apulum.ro
PSČ 510 118
Označení vozidel AB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Má 66 369 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk[editovat | editovat zdroj]

V době starého Řecka byla Alba Iulia, tehdy ovšem pod názvem Apulon (jenž zmiňuje Klaudios Ptolemaios), ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany zde bylo ustanoveno hlavní město té části provincie, známé jako Dacia Apulensis. Název města se tak opět změnil, tentokrát zněl Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie; své sídlo zde měla i jednotka římských legií.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

V 9. století je město zmiňováno jako Bălgrad, z maďarských pramenů je uvedeno, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství sem a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná je ale o jedno století mladší. Roku 1442 zde sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi bojoval proti Osmanům. Během jeho vlády byla zároveň rozšířena i katedrála, po své smrti pak byl v ní pohřben.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Štěpána Báthoryho se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna; v 19. století bylo město napojeno na železniční síť.

Roku 1918, kdy docházelo k velkým změnám na celém světě, právě zde došlo k prohlášení, jež stvrdilo sjednocení Sedmihradska a Rumunského království; po tomto kroku již země dostala zhruba dnešní tvar i rozsah. Stalo se tak 1. prosince, tento den je dnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.

Významné památky[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]