Temešvár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v rumunském Banátu. Další významy jsou uvedeny na stránce Temešvár (rozcestník).
Temešvár
Timisoara collage.jpg
Temešvár – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 89 m n. m.
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
Temešvár
Temešvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 130,5 km²
Počet obyvatel 319 279 (2011)[1]
Hustota zalidnění 2 436,4 obyv./km²
Správa
Starosta Nicolae Robu (od 2012)
Oficiální web www.primariatm.ro
Telefonní předvolba 56
PSČ 300001–300789
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Temešvár, rumunsky zvuk Timișoara, je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát. V roce 2016 měl 332 983 obyvatel[2] a byl tak po Bukurešti a Kluži třetím největším rumunským městem. Je to průmyslové město s rozvinutými službami.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je Temešvár zmíněn v roce 1019 pod různými názvy (Dibiscos, Bisiskos, Tibiskos, Tibiskon, Timbisko), a to v pramenech z doby byzantského císaře Basileia II. Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok 1212. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k Uhrám kolem roku 1010.

V letech 1241–1242 vyplenili Temešvár Mongolové, ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. Po dobytí Turky, kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového pašalíku.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Temešvár v roce 1860

Habsburkové město, stejně jako celý tzv. Temešvárský Banát, dobyli v roce 1716, poté se město rychle rozvíjelo. V roce 1857 bylo napojeno na železniční síť a roku 1869 zde začaly jezdit tramvaje tažené koni. 12. listopadu 1884 za zařadilo mezi první evropská města s pouličním osvětlením.

Během první světové války docházelo v Temešváru ke střetům mezi Rumunským a Srbským královstvím. 14. listopadu 1918 město obsadilo srbské vojsko a 3. srpna 1919 nakonec rumunské. Na základě Trianonské smlouvy byl Temešvár 4. června 1920 přičleněn k Rumunsku. Protože byl dosud infrastrukturou napojen na středoevropský region, znamenalo to ekonomickou stagnaci. Za druhé světové války bylo město poškozeno německým bombardováním 31. října 1944.

V letech 1945–1949 byla velká část německého obyvatelstva deportována a byl jí zabavován majetek. Roku 1948 byl znárodněn průmysl. Pod vlivem Maďarského povstání vypukla ve městě v říjnu 1956 protirežimní studentská revolta, při které bylo zatčeno okolo 2 000 studentů.

15. prosince 1989 zde začala revoluce proti režimu Nicolae Ceaușeska. Duchovní Maďarské reformované církve László Tőkés měl být deportován tajnou policií Securitate a v reakci nato obstoupili členové církve jeho dům.[3] Lidé, mezi nimiž byli i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piața Operei. Komunistická vláda nařídila armádě střelbu do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. Securitate však začala do lidí pálit a byla věrná Ceaușeskovi až do jeho konce. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. 20. prosince byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1 104 lidí a 3 321 jich bylo zraněno.[4] Dnes oběti připomínají památníky na hlavním náměstí.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Náměstí Sjednocení (Piața Unirii) při východu Slunce

Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků.

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Náměstí svobody (Piaţa Libertăţii) s rumunskou pravoslavnou katedrálou
Katedrála sv. Jiří, náměstí Sjednocení

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]
  2. Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. Rumuni se ke svobodě brodili krví. Vzpouru začal kněz. Aktuálně.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 
  4. Krvavá revoluce v Rumunsku smetla vládu komunismu. ČT24 [online]. 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

- Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Temešvár ve Wikimedia Commons