Ferdinand Fellner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Fellner

architekti Hermann Helmer a (vpravo) Ferdinand Fellner
Narození 19. dubna 1847
Vídeň, Rakouské císařství
Úmrtí 22. března 1916 (ve věku 68 let)
Vídeň, Rakousko-Uhersko
Alma mater Technická univerzita Vídeň
Povolání architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Fellner mladší (19. dubna 1847, Vídeň22. března 1916, tamtéž) byl rakouský architekt.

Život Ferdinanda Fellnera[editovat | editovat zdroj]

Fellner se narodil jako syn vídeňského architekta a stavebního podnikatele Ferdinanda Fellnera st. Studium architektury ukončil ve Vídni a v roce 1870 nastoupil do firmy svého otce, kterou vedl i po jeho smrti. S manželkou Kateřinou měl Fellner dvě děti, Melánii a Ferdinanda (přezdívaného "Ferry" - také architekt). Ferdinand Fellner zemřel 22. března 1916 ve Vídni a tři roky na to skonal i Herman Helmer.

Ateliér Fellner a Helmer[editovat | editovat zdroj]

V roce 1873 založil společně s Hermanem Helmerem společný ateliér. Koncem 19. století to byl jeden z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni, který se specializoval hlavně na projektování divadelních budov. Navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly většinou realizovány na území bývalého Rakousko-Uherska. Fellner a Hellmer vyvinuli jakýsi typ divadla s dobrým dispozičním a technickým řešením. Tato divadla slouží dodnes. Z výtvarného hlediska jde o architekturu eklektickou, s překypujícím řemeslným dekorem, využívající pozdější renesanční a barokní formy, v posledních dílech také secesní. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů a exteriérů budov byly i významní umělci své doby - Gustav Klimt a Ernest Klimt, Franz Matsch, Hans Makartn a další.

Díky bezpečnostním hlediskům byl ateliér Fellner a Helmer prohlášen za firmu, která má přijatelné ceny a přesně dodržuje termíny, a proto získal zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu (projektoval bytové domy, obchodní domy, vily, paláce a zámky a jiné). Fellner a Hellmer pracovali po celý život spolu, takže nelze oddělit jejich autorský vklad u budov.

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Fellner na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Obuchová Viera a kol.; Památky Bratislavy, Bratislava 1988, str.. 21-22
  • MORAVÁNSZKY Ákos; Die Architektur der Donaumonarchie, Corvina 1988, Maďarsko, str. 53-55