Rakouské císařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rakouské císařství
Kaisertum Österreich
18041867
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Gott erhalte Franz den Kaiser
(„Bůh zachovej nám Františka císaře“)
Motto: Alles Erdreich ist Österreich untertan
geografie
Mapa
Rakouské císařství roku 1815
rozloha:
622 321 km²
nejvyšší bod:
Ortler (3905 m n. m.)
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
30 000 000 (v roce 1815)
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Svatá říše římská Svatá říše římská
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Uherské království Uherské království
Salzburské kurfiřtství Salzburské kurfiřtství
Italské království Italské království
Federace sedmi obcí Federace sedmi obcí
následující:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Italské království Italské království
Dějiny Rakouska

Znak Rakouska
  • Prehistorie
  • Habsburská éra
  • Rakousko po 1. světové válce
  • Rakousko po 2. světové válce

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno. František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy byl Napoleon prohlášen, na základě plebiscitu, císařem Francouzů. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky (válka třetí koalice proti Francii) byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.

Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi.[1] Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.

Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.

Během své existence bylo Rakouské císařství třetím nejlidnatějším státem Evropy, po Rusku a Británii, a územně druhým největším státem, po Rusku. Spolu s Pruskem bylo nejdůležitějším prvkem Německého spolku.

V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.

Území Rakouského císařství[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vznik Rakouského císařství. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-08-06 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]