Salcburské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Salcburské vévodství (či Vévodství solnohradské, Vévodství salzburské, také Korunní země solnohradská, německy Herzogtum Salzburg či Kronland Salzburg) existovalo v letech 1849–1918 a bylo jednou z korunních zemí habsburské monarchie a poté Rakouska-Uherska. Až do roku 1854 však bylo řízeno z Lince, poté se hlavním městem stal Salzburg. Titul salzburských vévodů po celou dobu existence vévodství měli rakouští císařové, tedy nejdříve František Josef I. a poté Karel I.

Území Vévodství salzburské patřilo od 8. století až do sekularizace z let 1802 až 1803 Arcibiskupství solnohradskému, církevnímu území spravovanému knížaty-arcibiskupy. V letech 1803–1806 bylo na tomto území krátce Kurfiřtství salzburské (německy Kurfürstentum Salzburg), v letech 1810 až 1816 Salzašský kraj (německy Salzachkreis) Bavorského království a od roku 1816 až do povýšení na vévodství Salzburský kraj (německy Salzburgkreis) Rakouské monarchie.

Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Rakouské republiky bylo vévodství přeměněno na spolkovou zemi Salzbursko.