Istrie (země)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Markrabství Istrie)
Skočit na: Navigace, Hledání
Markrabství Istrie
Markgrafschaft Istrien (de)
799–1420
1420–1918
Habsburská monarchie 
Benátská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Markrabství Istrie na mapě Rakouska-Uherska
hlavní město:
rozloha:
4941 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
317 610 (r. 1890)
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
799 - vytvoření marky
1420 - rozděleno mezi Benátsko a Habsburky
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Benátská republika Benátská republika

Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien) dříve Istrijská marka byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Od roku 976 tvořila oblast zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.

V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova.

Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.

Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Etnické a náboženské složení[editovat | editovat zdroj]

Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita Istrorumunů. Podle sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku žilo v Istrii 140 713 osob Srbo-Chorvatského obcovacího jazyka, 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 rumunsky a 400 česky.[1][2]

Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.[2]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel.[2] V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.[1]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.[1]

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město Poreč bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisice lidí.[1]

Pořadí Název Počet obyv. (r. 1890) Fotografie
1. Pula 26 742 Pula-avion.JPG
2. Rovinj 9 662 Rovinj2007.jpg
3. Koper 8 191 View of Koper from Zusterna.JPG
4. Piran 7 724 Piran - overview.jpg
5. Vodnjan 5 087 Vodnjan 3.JPG
6. Mali Lošinj 4 928 Mali Losinj 01.jpg
7. Izola 4 896 Izola, Slovenia.jpg
8. Cres 4 645 Cres-Cres1.jpg
9. Muggia 3 357 Muggia z001.JPG
10. Buje 2 728 Buje – Crkva Proštenišna Majike Milosrđa - 01.jpg
11. Poreč 2 685 Porec-EufrazijevaBazilika5.JPG

Správní dělení[editovat | editovat zdroj]

Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest politických okresů: Koper, Lošinj, Poreč, Pazin, Pula, Volosko.[2]

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:

V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města Muggia na předměstí Terstu je součástí Itálie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : [s.n.], 1897. Dostupné online. Kapitola Istrie, s. 832. (česky)  
  2. a b c d A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria [online]. mek.oszk.hu, [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]