Kraňské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kraňské vévodství
Vojvodina Kranjska (sl)
Herzogtum Krain (de)
 Kraňská marka 13641918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Italské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Kraňské vévodství v rámci Rakouska-Uherska v roce 1914
rozloha:
9954 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1806)
Rakouské arcivévodstvíRakouské arcivévodství Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Předlitavsko Rakousko-UherskaPředlitavsko Rakousko-Uherska Předlitavsko Rakousko-Uherska
florin
vznik:
1364 – povýšení na vévodství
1815 – rakouská korunní země
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Kraňská marka Kraňská marka
následující:
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Italské království Italské království

Kraňské vévodství (slovinsky Vojvodina Kranjska, německy Herzogtum Krain) nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 13641918 na území současného Slovinska. V letech 18151918 bylo korunní zemí Rakouského císařství resp. Rakouska-Uherska. Jeho hlavním městem byl Laibach (česky Lublaň, německý název byl až do roku 1918 oficiálním názvem města), v současnosti jako Ljubljana je hlavním městem Slovinska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Středověký znak vévodství dle H. G. Ströhla

Od roku 976 spadalo Kraňsko pod vévodství korutanské. Od roku 1040 bylo markrabstvím pod vládou patriarchů akvilejských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 12691276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo v letech 12761335 majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.

V roce 1364 bylo stávající markrabství povýšeno na vévodství a posléze se stalo jednou z habsburských dědičných a také korunních zemí. Od konce 15. století do 17. století trpělo Kraňské vévodství tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání (1515, 1525 a 1573).

V 19. století bylo přirozeně díky své poloze centrem slovinského národního hnutí, usilujícího za národní svobodu a nezávislost na Rakousku (např. idea „Velkého Slovinska“ či „Slovinského království“).

Znak vévodství dle H. G. Ströhla

Za napoleonských válek v letech 1809-1813 bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po bitvě národů se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština se začala rozmáhat a pronikat do literatury právě za éry Ilyrských provincií (Slovinsko je proto jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

V letech 18161849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo až do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 vešlo téměř celé území Kraňského vévodství do nového státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. království Jugoslávie. Malý severozápadní cíp připadl spolu s bývalým Rakouským přímořím Itálii.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Carniola na anglické Wikipedii.

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/kransko Web leccos.com - článek Kraňsko

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]