Ilyrské provincie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Illyrské provincie)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilyrské provincie
Provinces illyriennes (fr)
Ilirske pokrajine (hr)
Ilirske province (sl)
Province Illiriche (it)
Illyrische Provinzen (de)
 Italské království (1805–1814)
 Chorvatské království (1527–1868)
 Rakouské císařství
 Republika Dubrovník
18091816 Dalmátské království 
Chorvatské království (1527–1868) 
Ilyrské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Ilyrské provincie kolem roku 1812
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Italské království (1805–1814) Italské království (1805–1814)
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)
Rakouské císařství Rakouské císařství
Republika Dubrovník Republika Dubrovník
Nástupnické:
Dalmátské království Dalmátské království
Chorvatské království (1527–1868) Chorvatské království (1527–1868)
Ilyrské království Ilyrské království

Ilyrské provincie (francouzsky Provinces illyriennes, chorvatsky Ilirske pokrajine, slovinsky Ilirske province, italsky Province Illiriche) byl v letech 18091816 státní útvar na území dnešní Dalmácie, Istrie, Kraňska, Rakouského přímoří, Terstu, Dubrovníku, Korutanska a chorvatského přímoří. Ilyrské provincie byly součástí Prvního francouzského císařství pod vládou Napoleona jako autonomní provincie.

Název „Ilyrské“ byl uměle odvozen od starověkých Ilyrů, kteří v prostoru žili kolem roku 2 tisíce př. n. l.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sousední státy kolem roku 1810

Za napoleonských válek obsadila Napoleonská Francie rakouské historické země na jaderském pobřeží. Mírem z Campa Formia získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku Habsburská monarchie. Po porážce v bitvě u Slavkova postoupilo Rakousko celou Dalmácii Napoleonovi, který ji zprvu začlenil do jím vytvořeného Italského království, od 14. října 1809 pak přímo k Francii. Území Republiky Dubrovník, zrušené 31. ledna 1808. Ilyrské provincie se skládaly z Dalmácie, Istrie, Kraňska, Gorice, Terstu, Korutanska a chorvatského přímoří a bývalé republiky Dubrovník.

Ilyrské provincie se staly přímou součástí Francouzského císařství – jeho departementem, v jehož čele stál francouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů. Ilyrské provincie se měly stát nástupištěm francouzské expanze proti Osmanské říši.[1].

Po bitvě národů v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština vyrůstá právě na základě zkušenosti z Ilyrských provincií (Slovinsko je jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

Na Vídeňském kongresu bylo území Ilyrských provincií vráceno vrácena Rakousku, to území rozdělilo na autonomní korunní zemi Dalmatské království, k němuž patřil Dubrovník i Kotor a na korunní zemi Ilyrské království (Korutany, Kraňsko, Gorice, Terst, Istrie), jež bylo 1849 opět rozděleno, tentokrát na 3 země.

Guvernérové[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Illyrian Provinces na anglické Wikipedii.

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=38022&title=ilyrsk%C3%A9%20provincie Encyklopedia Cojeto.cz - ilyrské provincie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]