Republika Dubrovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Republika Dubrovník
Respublica Ragusina
Repubblica di Ragusa
Dubrovačka Republika
 Benátská republika 13581808 Ilyrské provincie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: latinsky: Non bene pro toto libertas venditur auro
chorvatsky: Sloboda se ne prodaje za sve zlato svijeta
italsky: La libertà non si vende nemmeno per tutto l'oro del mondo
geografie
Mapa
Republika Dubrovník ve svých definitivních hranicích, stanovených roku 1426.
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
latina (úřední jazyk do 1492), italština (úřední od 1492) 17901847), chorvatština, dalmatština
státní útvar
mateřská země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Benátská republika Benátská republika
Nástupnické:
Ilyrské provincie Ilyrské provincie

Republika Dubrovník (latinsky Respublica Ragusina, italsky Repubblica di Ragusa, chorvatsky Dubrovačka Republika) byla aristokratickou městskou republikou existující na jihu chorvatské Dalmácie v okolí Dubrovníku od 14. století do roku 1808. Republika postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a stala se významnou námořní městskou republikou konkurující Benátské republice. K jejímu zániku došlo 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont velící francouzským jednotkám, které území republiky okupovaly od roku 1806.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na Dubrovníku je dodnes vidět, že kdysi byl samostatným městským státem s omezeným prostorem pro výstavbu.

Dějiny Dubrovnické republiky mohou být rozděleny na tři období.[1] První (byzantinská) doba trvala až do roku 1205 (tedy dočasného rozpadu impéria okupovaného západními státy). V této době byl Dubrovnik pod nadvládou Byzantské říše, občas zde ovšem moc získala Benátská republika, či Normané. V jednom případě se také podařilo chorvatskému králi Tomislavovi připojit území bohatého jadranského města ke své državě.[2][3] Ve dvanáctém století se pak začala tvořit dubrovnická společnost, s vlastními správními institucemi, která postupně získávala stále větší míru autonomie.

Druhé (benátské) období je vymezeno lety 12051358, kdy Dubrovnik uznal suverenitu hlavy státu Benátské republiky, tedy dóžete.

Třetí období začíná rokem 1358, kdy uherský král Ludvík I. Veliký Zadarským mírem získal do správy celou benátskou Dalmácii a zároveň Višegradskou dohodou potvrdil všechny atributy státnosti Dubrovnické republice. V této době dosáhla republika svého vrcholu. Až do roku 1808 existovala jako námořní síla, územně nepříliš mocná, disponující ovšem značnou obchodní váhou a loďstvem. Konec Dubrovnické republiky přišel se začátkem 19. století. Změny v regionu, které vyvolávala napoleonovská Francie, zprvu republiku značně vyčerpávaly (Dubrovnik byl například nucen poskytovat finanční částky Francii). V lednu 1808 byla okupační Francií republika formálně rozpuštěna a po porážce Francie se stal Dubrovník součástí Dalmátského království, habsburskou korunní zemí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubrovačka Republika na chorvatské Wikipedii.

  1. Ferdo Šišić, Hrvatska povijest, Zagreb, 1913.
  2. Pravni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Zagreb, 2006.
  3. Rudolf Horvat, Povijest Hrvatske I. (od najstarijeg doba do g. 1657.)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]