Republika
Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce. Primární instituce v republice jsou získány skrze demokracii, oligarchii či aristokracii. Republika je opakem monarchie, jelikož panovník není hlavou státu.[1] Hlava státu (obvykle prezident) je v republice volen přímo či nepřímo.[2] Pojem republika v moderním významu odkazuje na starověkou Římskou republiku trvající od svržení krále v roce 509 před naším letopočtem až do ustavení Římského císařství v roce 27. V dnešní době pojem republika znamená formu vlády, jejímž zdrojem moci je lid, než dědičnost či božské právo.[3]
Od doby dekolonizace po druhé světové válce počet republik převyšuje počet monarchií (jako jsou císařství a království).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První republiky vznikly v antickém Řecku a Římě. Jejich forma byla omezena volebním právem, které se vztahovalo na vyšší vrstvy obyvatelstva (šlechtu), v některých případech bylo volební právo udělováno všem občanům republiky (mezi občany se však počítala jen část svobodných mužů). Antické republiky spolu s demokratickou formou státního zřízení zaznamenaly největší rozvoj v nejvýznamnějších řeckých městských státech (například v Aténách), později v Římě. Období římské republiky bylo de facto ukončeno za Gaia Julia Caesara. Ve středověku se republiky rozvíjely ve velmi omezené míře v městských státech, zejména v Itálii (například Benátky, které však měly víceméně status monarchie). Od 19. století došlo postupně k vytvoření republik ve většině států v Evropě a Americe.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Většina moderních republik používá titul prezident pro hlavu státu.
Obvykle se rozlišují:
- prezidentská republika – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například Spojené státy americké),
- poloprezidentská republika – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má spíše obsáhlejší pravomoci (například Francie),
- parlamentní republika – vláda je zodpovědná parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem (dnes už to nemusí být nutnou podmínkou) a má malé pravomoci (například Česko),
- ultraprezidentská republika – podobná prezidentské republice, s tím rozdílem, že hlava státu není hlavou vlády (dnes již žádná republika tohoto typu neexistuje, v minulosti to byla například První Francouzská republika).
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Republic na anglické Wikipedii.
- ↑ Bohn, H. G. (1849). The Standard Library Cyclopedia of Political, Constitutional, Statistical and Forensic Knowledge. p. 640.
- ↑ Ilustrovaná encyklopedie. Encyklopedický dům, Praha 1995. Heslo republika. ISBN 80-901647-6-5
- ↑ Encyclopedia Britannica
- ↑ Monarchie ve světě (Petr Daubner)[nedostupný zdroj] – uvádí 44 monarchií ze 195 uznaných států k roku 2008
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu republika na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Republika v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo republika ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo 