Stará švýcarská konfederace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika Švýcarů
Eidgenossenschaft
République des Suisses
Republica Helvetiorum
cca 1300–1798 Helvétská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Staré švýcarské konfederace v 18. století
žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
zánik:
1798 – francouzská invaze
státní útvary a území
předcházející:
Habsburkové Habsburkové
Zähringové Zähringové
Kyburgové Kyburgové
Werdenberg Werdenberg
Švábské vévodství Švábské vévodství
Knížecí opatství svatého Havla Knížecí opatství svatého Havla
Milánské vévodství Milánské vévodství
Savojské vévodství Savojské vévodství
Burgundské vévodství Burgundské vévodství
následující:
Helvétská republika Helvétská republika

Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace (německy Alte Eidgenossenschaft), po reformaci také Republika Švýcarů (francouzsky République des Suisses, latinsky Republica Helvetiorum) jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.

Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízen Svaté říši římské.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Idealizovaná podoba složení přísahy při vytvoření Staré švýcarské konfederace roku 1291

Roku 1291 se tzv. lesní kantony Uri, Schwyz a Unterwalden spojily v odboji proti Habsburkům, čímž položily základ Staré švýcarské konfederace. Jejich spojenectví bylo zaznamenáno ve Federální chartě, jež byla pravděpodobně sepsána až ve 14. století. Spolek byl úspěšný – v bitvách u Morgartenu roku 1315 a u Sempachu roku 1386 Švýcaři porazili habsburskou armádu a umožnili tak další existenci Konfederace ve Svaté říši římské.

Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodou Karlem Smělým během 70. let 15. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.

Švýcarské vítězství nad Švábskou ligou roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti na Svaté říši římské. V roce 1506 zavedl papež Julius II. stálou švýcarskou gardu, jež slouží Svatému stolci dodnes. Růst spolku a pověst neporazitelnosti jeho armády utrpěly první šrámy v prohrané bitvě u Marignana roku 1515.

Územní struktura[editovat | editovat zdroj]

Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem, či spojeneským územím.

Třináct suverenních kantonů[editovat | editovat zdroj]

13 starých kantonů a jimi přímo spravovaná území v 18. století

8 kantonů[editovat | editovat zdroj]

10 kantonů[editovat | editovat zdroj]

12 kantonů[editovat | editovat zdroj]

13 kantonů[editovat | editovat zdroj]

Spojenecká území[editovat | editovat zdroj]

Spojenecká území Staré švýcarské konfederace v 18. století

Bližší spojenci[editovat | editovat zdroj]

Věční spojenci[editovat | editovat zdroj]

Evangeličtí spojenci[editovat | editovat zdroj]

Dočasní spojenci[editovat | editovat zdroj]

  • Wappen Neuenburg.svg Knížectví/Hrabství Neuchâtel - 1406/1529 spojenecké dohody s kantony Bern a Solothurnem; 1495 spojenecká dohoda s kantonem Fribourgem; 1501 spojenecká dohoda s kantomen Lucernem
  • Wappen Urseren.svg Údolí Urseren - 1317–1410 spojenecká dohoda s kantonem Uri; 1410 připojeno ke kantonu Uri
  • CHE Weggis COA.png Weggis - 1332–1380 spoojenecké dohody s kantony Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Lucernem; 1480 připojeno ke kantonu Lucern
  • Murten-coat of arms.svg Město Murten - 1353–1475 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1475 společné panství
  • Payerne-coat of arms.svg Město Payerne - 1353–1536 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1536 připojeno ke kantonu Bern
  • Gruyères-coat of arms.svg Údolí Saanen und Château-d’Oex - 1403–1555 (Horní Greyerz, část Hrabství Greyerz); spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1555 připojeno ke kantonu Bern
  • CHE Bellinzona COA.svg Bellinzona - 1407–1419 spojenecké dohody s kantony Uri a Obwaldenem; 1419–22 společné panství
  • Wappen Grafschaft Sargans.svg Hrabství Sargans - 1437–1483 spojenecké dohody s kantony Schwy a Glarus; 1483 společné panství
  • Wappen Sax.svg Svobodné hrabství Sax-Forstegg - 1458–1615 spojenecká dohoda s kantonem Curych; 1615 připojeno ke kantonu Curych
  • Wappen Stein am Rhein.png Město Stein am Rhein - 1459–1484 spojenecká dohoda s kantony Curych a Schaffhausen; 1484 připojeno ke kantonu Curych
  • Gruyères-coat of arms.svg Hrabství Greyerz (Dolní Greyerz) - 1475–1555; poté připojeno ke kantonu Fribourg
  • Wappen Werdenberger1.svg Hrabství Werdenberg - 1493–1517 spojenecké dohody s kantonem Lucernem; 1517 připojeno ke kantonu Glarus
  • Wappen Rottweil.svg Město Rottweil - (1463–1507 a 1519–1689 spojenecké dohody se 13 kantony; po roce 1632 spojenecké dohody jen s kantony Lucernem, Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Zugem, Solothurnem a Fribourgem
  • Wappen Bistum Basel.svg Knížecí biskupství Basilej - 1579–1735 spojenecké dohody s kantony Lucernem, Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Zugem, Solothurnem a Fribourgem

Společná panství[editovat | editovat zdroj]

Mapa Společných panství Staré švýcarské konfederace v 18. století
Mapa Italských fojtství Staré švýcarské konfederace

Německojazyčná společná fojtství

  • Freiamt blason.png Freiamt - dobyto roku 1415 a od té doby byl společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 se členilo na Horní Freiamt, spravovaný osmi kantony a Dolní Freiamt, jenž byl ve správě kantonů Curych, Bernu a Glarusu.
  • Wappen Baden AG.svg Badenské hrabství - dobyto roku 1415 a od té doby bylo společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Uri); v letech 1443–1712 spravováno osmi kantony, poté spravováno jen kantony Curychem, Bernem a Glarusem
  • Wappen Grafschaft Sargans.svg Hrabstvá Sargans - 1460/83 společné panství sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
  • Wappen Vogtei Thurgau.svg Landkrabství Thurgau - 1460 spravováno sedmi kantony (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
  • Wappen Vogtei Rheintal.svg Panství Rýnské údolí - 1490 spravováno společně ˇ5íšským opatstvím Sankt Gallen a osmi kantony, ale bez kantonu Bern; od roku 1500 se na správě podílel také kanton Appenzell a od roku 1712 také kanton Bern

Tříúdolní Italská fojtství Jednalo se o společná panství kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden

Ostatní Italská fojtství Jednalo se o společná panství osmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Appenzell)

V případě následujících tří fojtství se od roku 1512 jednalo o společná panství dvanácti kantonů, ale již o tři roky později o ně konfederace trvale přišla a nyní se jedná o součást Itálieitalských regionů Lombardie a Piemontu

Společná panství dvou kantonů Níže jsou uvedena společná panství kantonů Bern a Fribourgu

Společná panství kantonů Schwyzu und Glarusu

Společná panství kantonů Bern und Curychu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]