Nidwalden
| Kanton Nidwalden Kanton Nidwalden | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Stans |
| Souřadnice | 46°57′ s. š., 8°24′ v. d. |
| Rozloha | 275,85 km² |
| Nejvyšší bod | Rotstöckli (2901 m n. m.) |
| Geodata (OSM) | 53120 OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 43 894 (31.12.2021) |
| Hustota zalidnění | 159,1 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Švýcarsko |
| Druh celku | kanton |
| Vznik | 1291 |
| Vláda | Regierungsrat (7 členů) |
| Parlament | Landrat (60 členů) |
| Podřízené celky | 11 obcí |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CH-NW |
| NUTS | CH065 |
| Označení vozidel | NW |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nidwalden (francouzsky Nidwald, italsky Nidvaldo, rétorománsky Sutsilvania) je jedním z 26 kantonů Švýcarské konfederace, nacházející se v centrálním Švýcarsku. Spolu s kantonem Obwalden tvoří Unterwalden, jeden ze tří zakládajících členů Staré konfederace z roku 1291, z čehož pochází starší název Unterwalden nid dem Wald. Hlavním a zároveň největším městem je Stans.
Znak[editovat | editovat zdroj]
Podoba znaku kantonu je definována takto: „V červené barvě stříbrný (bílý) dvojitý klíč.“[1]
Klíč je symbolem svatého Petra, patrona kostela ve Stansu. Jeho podoba v podobě dvojitého klíče byla zvolena proto, aby se odlišila od znaku Obwaldenu, který původně používal znak rozdělený červenou a stříbrnou barvou obdobně jako prapor, ale poté navíc používal jednoduchý klíč.[1]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem kantonu je Rotstöckli s 2901 m n. m., který ortograficky patří k Urnským Alpám. Největší část kantonu však patří do oblasti zvané Unterwaldner Voralpen, spadající pod Švýcarské středohoří. Nejnižší bod, 434 m n. m., je hladina Lucernského jezera.
Nidwalden se nachází v centru Švýcarska. Na severu je tento vnitrozemský kanton ohraničen Lucernským jezerem, ve všech ostatních směrech se táhnou horská pásma. Sousedními kantony jsou Bern, Lucern, Schwyz, Obwalden a Uri. Kanton se skládá z jedenácti politických obcí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kolem roku 1291 založily Unterwalden (Nidwalden a Obwalden) spolu s Uri a Schwyzem konfederaci.[2] V té době to ještě nebyl stát, ale kolem 14. a 15. století vznikly první formy státu. Jednalo se o rané formy zemských sněmů (tzv. Landsgemeinde) a soudů. Ve 14. a 15. století se zástupci Nidwaldenu setkávali se zástupci Obwaldenu, aby projednali důležité záležitosti, ale oba polokantony nikdy netvořily jeden celek. Obwalden se například neúčastnil připojení území Bellinzona, Riviera a Blenio, která jsou nyní součástí kantonu Ticino.[2]
Kolem roku 1500 odešlo mnoho obyvatel Nidwaldenu do cizích služeb jako žoldnéři. Někteří z nich později emigrovali natrvalo, mnozí do Alsaska. Poté, co Nidwalden odmítl helvétskou ústavu (myšlenky francouzské revoluce nebyly na venkově v Nidwaldenu příliš populární), vtrhla 9. září 1798 do Nidwaldenu francouzská vojska. Během těchto dnů teroru bylo v Nidwaldenu způsobeno mnoho škod a nejméně 400 lidí přišlo o život. Po Napoleonově porážce v roce 1814 byla řada změn zrušena. Teprve v roce 1877 zavedl Nidwalden novou ústavu. Landsgemeinde bylo v kantonu Nidwalden zrušeno v roce 1997.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelé kantonu se nazývají Nidwaldener. K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Nidwalden 43 894 obyvatel.[3] Hustota zalidnění 159 obyvatel na km² je pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (registrovaných obyvatel bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 14,8 %, zatímco v celé zemi bylo registrováno 25,3 % cizinců.[4] K 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 1,2 %, na federální úrovni pak 2,8 %.[5]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1799 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 |
| Počet obyvatel | 8496 | 11 339 | 11 526 | 11 701 | 11 979 | 12 538 | 13 070 | 13 788 | 13 956 | 15 055 | 17 348 | 19 389 | 22 188 | 25 634 | 28 617 | 33 044 | 37 235 | 41 024 | 42 420 |
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Úředním jazykem v kantonu Nidwalden je němčina. V roce 2019 uvedlo 90,6 % obyvatel němčinu nebo švýcarskou němčinu jako svůj hlavní jazyk.[6]
Nářečí Nidwaldenu patří mezi do skupiny alemanských nářečí. Vzhledem k tomu, že dolní části kantonu jsou dnes ve spádové oblasti Lucernu, jsou tradiční místní dialekty pod tlakem dialektů tzv. lucernské němčiny.[7]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Kanton Nidwalden je většinově katolický kanton. Při celkovém počtu 43 223 obyvatel bylo v roce 2018 28 363 obyvatel (65,6 %) římskokatolického vyznání a 4 336 obyvatel (10,0 %) evangelického reformovaného vyznání.[6][8] Katolické farnosti patří do diecéze Chur, reformované do evangelické reformované církve v Nidwaldenu.
Kromě dvou národních církví (římskokatolické a evangelické reformované) nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu. Spolkový statistický úřad BFS však provádí výběrová šetření, v nichž jsou zaznamenána i další náboženská společenství v kantonu Nidwalden. Ve výběrovém šetření z roku 2017 přibližně čtvrtina respondentů starších 15 let v kantonu Nidwalden uvedla, že se nehlásí k žádné národní církvi.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od staré spolkové ústavy, která uváděla Nidwalden jako polokanton, uvádí spolková ústava z 18. dubna 1999 Nidwalden jako samostatný kanton (plnohodnotný kanton). Platí totiž zásada právní rovnosti kantonů. Zásada rovnosti má však dvě omezení: kantony Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Innerrhoden, Appenzell Ausserrhoden, Obwalden a Nidwalden mají pouze poloviční váhu při zastoupení ve Státní radě a při určování většiny kantonů v povinném referendu. Pouze jeden zástupce místo obvyklých dvou je pozůstatek po někdejším statutu polokantonu.
Ústava kantonu Nidwalden (do roku 2010: Ústava kantonu Unterwalden nid dem Wald) byla přijata v roce 1965 a od té doby byla několikrát novelizována.[9]
Přímá demokracie[editovat | editovat zdroj]
Přijetí a změna ústavy, dále pak přijetí a změna zákonů, pokud dojde k „protipohybu“ ze strany „aktivního občanstva“, a rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 5 milionů CHF nebo na každoročně se opakující výdaje vyšší než 500 000 CHF podléhají povinnému referendu.
Ostatní legislativní akty a jejich změny, mezikantonální smlouvy, rozhodnutí o výdajích na jednorázové výdaje vyšší než 250 000 CHF nebo každoročně se opakující výdaje vyšší než 50 000 CHF, jakož i stanovení daňové sazby, podléhají lidovému hlasování, pokud o to požádá 250 aktivních občanů nebo o tom rozhodne zemská rada (fakultativní referendum).
Aktivní občané mohou sami navrhovat změny ústavy a zákonů, pokud 250 aktivních občanů podpoří příslušný návrh. Částečná revize ústavy vyžaduje podporu 500 aktivních občanů a úplná revize ústavy vyžaduje podporu 1000 aktivních občanů (lidová iniciativa).
Tradiční zemské sněmy všech obyvatel s volebním právem, tzv. Landsgemeinde, a s nimi i povinné zákonodárné referendum, byly zrušeny v roce 1996.
Parlament[editovat | editovat zdroj]
Zákonodárným orgánem je kantonální parlament známý jako Landrat (Zemská rada). Zemská rada má 60 křesel a její členové jsou voleni poměrným zastoupením na čtyřleté volební období. Od roku 2014 se mandáty přidělují podle systému dvojproporčního poměrného zastoupení.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Výkonným orgánem (exekutivou) je vládní rada (Regierungsrat) a skládá se ze sedmi osob. Vládní rada je volena většinou hlasů na čtyři roky. Předseda orgánu se nazývá Landammann, místopředseda Landesstatthalter. Oba jsou voleni na jeden rok.
Soudnictví[editovat | editovat zdroj]
Občanskoprávní a trestní soudní pravomoc vykonává v první instanci kantonální soud a ve druhé instanci vyšší soud. Ve většině občanskoprávních věcí předchází řízení před soudem pokus o smír před kantonálním smírčím orgánem. Ústavní soud je nejvyšším soudem v kantonu.
Soudní pravomoc ve správních sporech a sporech týkajících se sociálního zabezpečení vykonává správní soud.
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Kanton Nidwalden je členěn do jedenácti politických obcí. Všechny obce jsou uvedeny v této tabulce (počet obyvatel aktuální k 31.12.2021):[10]
| Obec | Počet obyvatel |
|---|---|
| Stans (hlavní město) | 8056 |
| Hergiswil | 5815 |
| Buochs | 5408 |
| Ennetbürgen | 5096 |
| Stansstad | 4821 |
| Beckenried | 3726 |
| Oberdorf | 3064 |
| Ennetmoos | 2273 |
| Wolfenschiessen | 2099 |
| Dallenwil | 1857 |
| Emmetten | 1599 |
Kanton Nidwalden není rozdělen na okresy. Spolkový statistický úřad BFS však uvádí celý kanton jako jeden okres pod číslem BFS-ID 0700.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V roce 2018 činil v Nidwaldenu hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele 73 729 švýcarských franků.[6]
I ve 20. století dominovalo v kantonu Nidwalden zemědělství, dobytek a sýr se exportovaly především do severní Itálie. Od poloviny 19. století se rozšiřovaly a postupně své postavení upevňovaly obchod, průmysl a turistický ruch. V dnešní době je tu řada malých a několik významných podniků střední velikosti. Významným zaměstnavatelem je výrobce letadel Pilatus Aircraft, najdeme zde řadu strojních a stavebních firem či firmy zabývající se optikou, elektronikou či výrobou lékařských přístrojů.
Značný význam pro region mají tradiční zemědělské podniky, které se soustředí zejména na pěstování dobytka a výrobu mléčných produktů. Řada z nich jsou dosud rodinné firmy. V roce 2020 bylo 21,8 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky 81 zemědělskými podniky.[11]
Vzhledem ke geografickému umístění je pro kanton významný značný turistický ruch. Jezera i hory přitahují velké množství turistů v letní i zimní sezóně. Obce na břehu jezera nabízejí širokou škálu vodních sportů a podhůří Alp je dobře dostupné horskými železnicemi. Nejvýznamnější turistické oblasti jsou Klewenalp, Stanserhorn, ledovec Titlis, Bannalp a Bürgenstock.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Nidwaldenem prochází dálnice A2. V Hergiswilu na severozápadě odbočuje dálnice A8 směrem na Brünig. Silniční trasy Lucern–Engelberg, Lucern – Sarnen – Brünig – Interlaken, Stans–Seelisberg a Stans – Kerns – Sarnen jsou nejdůležitějšími hlavními trasami pro regionální silniční dopravu. V roce 2021 byla míra automobilizace (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) 636.[12]
Kanton je rovněž dobře dostupný veřejnou dopravou, zejména železniční tratí Luzern-Stans-Engelberg-Bahn společnosti Zentralbahn. Ta odbočuje v Hergiswilu na severozápad z tratě Brünigbahn, která rovněž patří k Zentralbahn. Do různých obcí lze ze Stansu dojet poštovním autobusem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanton Nidwalden na německé Wikipedii.
- ↑ a b MÜHLEMANN, Louis. Wappen und Fahnen der Schweiz. Lengnau: Bühler-Verlag, 1991. ISBN 3-9520071-1-0. (německy)
- ↑ a b c d STEINER, Peter. Nidwalden [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2018-02-07 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999-2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Struktur der ständigen Wohnbevölkerung nach Kanton, 1999–2019 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat für Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Nidwalden [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HOTZENKÖCHERLE, Rudolf. Die Sprachlandschaften der deutschen Schweiz. Aarau, Frankfurt nad Mohanem, Salcburk: Sauerländer, 1984. ISBN 3-7941-2623-8. S. 237–292. (německy)
- ↑ Kirchenmitgliedschaft in der römisch-katholischen und evangelisch-reformierten Kirche nach Kantonen [online]. St. Gallen: SPI [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Verfassung des Kantons Nidwalden [online]. Fedlex Federal law [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Biologische Landwirtschaft [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2020 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt für Statistik BFS [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nidwalden na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
