Vaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kanton Vaud
Canton de Vaud
Vlajka kantonu Vaud Znak kantonu Vaud
Vlajka kantonu Vaud Znak kantonu Vaud
Poloha kantonu ve Švýcarsku
Kanton Vaud na mapě Švýcarska
Základní údaje
Hlavní město: Lausanne
Rozloha: 3 212 km²
(4. ve Švýcarsku)
Nejvyšší bod: Les Diablerets (3 210 m)
Obyvatelstvo: 657 700 (2004)
(3. ve Švýcarsku)
Hustota zalidnění: 205 obyvatel/km2
(14. ve Švýcarsku)
Rok přistoupení
ke Švýcarské konfederaci:
1803
Oficiální zkratka: VD (ISO:CH-VD)
Úřední jazyk: francouzština
Vláda: Conseil d'Etat
(7 členů)
Parlament: Grand Conseil
(150 poslanců)
Počet okresů: 19
Počet krajů: 0
Počet obcí: 318
Oficiální web: Kanton Vaud
Mapa
Mapa kantonu Vaud

Vaud je kanton na západě Švýcarské konfederace v blízkosti Ženevského jezera. Úředním jazykem je zde francouzština. Jeho metropolí je Lausanne.

Názvy kantonu v různých jazycích[editovat | editovat zdroj]

Francouzsky: Vaud, německy: Waadt, italsky: Vaud, rétorománsky: Vad, anglicky: Vaud.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Území kantonu se táhne od Ženevského jezera na jihu, k Neuchâtelskému jezeru na severu. Na severozápadě v pohoří Jura hraničí s francouzskými departementy Ainem, Jurou a Doubsem, na jihozápadě s kantonem Ženevou, na jihu v Ženevském jezeře s francouzským Hornosavojským departementem, na jihovýchodě s kantonem Wallis, na východě s kantony Fribourgem a Bernem a na severovýchodě s kantonem Neuchâtel. Celková rozloha kantonu činí 3 212 km².

Nejsevernější částí kantonu je exkláva tvořená územím bývalého okresu Avenches, obklopená kantonem Fribourg a Neuchâtelským jezerem. Na druhou stranu se však uvnitř Vaudského území nacházejí dvě exklávy kantonu Fribourg, a dvě exklávy kantonu Ženeva, tvořené územím obce Céligny.

Hory na jihovýchodě jsou součástí Švýcarských Alp. Nachází se zde Diableretský ledovec a několik oblíbených lyžařských cílů, jako jsou Villars, Les Diablerets a Leysin. Střední část kantonu je naopak složená z morén a pahorkatin. V blízkosti jezer se rozkládají roviny.

Politický přehled[editovat | editovat zdroj]

Zdejší kantonální parlament, který má 150 poslanců, se nazývá „Velká rada“ (francouzsky Grand Conseil). Sedmičlenná vláda se nazývá „Státní rada“ (francouzsky Conseil d'Etat).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku bylo území moderního kantonu Vaud dlouho rozděleno mezi více států. Většina území moderního kantonu Vaud byla až do roku 1536 součástí Savojského hrabství, několik územně nesouvisejících částí (Grandson, Orbe-Échallens) bylo součástí Burgundského vévodství. Součástí Savojska byla však i západní část moderního kantonu Fribourg. Na těchto územích Savojsko vytvořilo Baronství Vaud. Roku 1403 se součástí Švýcarska stala malá část moderního kantonu Vaud, tvořená územím bývalého okresu Pays-d’Enhaut, jež se roku 1555 stala součástí kantonu Bern. Roku 1475 získal kanton Bern jihovýchodní část Baronství Vaud, tvořenou územím moderního okresu Aigle. Roku 1536 pak kantony Bern a Fribourg dobyly zbytek území baronství Vaud, které si následně rozdělily mezi sebe. Obyvatelé bernské části bývalého baronství považovali kanton Bern za okupanta a v období Velké Francouzské revoluce vyhnali v lednu 1798 bernského fojta a vyhlásili roku 1798 Lemanskou republiku. Po příchodu francouzské armády pak byla Lemanská republika přeměněna v Kanton Léman, přičemž součástí kantonu nebyly severovýchodní části moderního kantonu Vaud (například město Avenches), které byly nově začleněny do kantonu Fribourg. Od roku 1801 usilovaly tyto části o připojení ke kantonu Léman. Roku 1803 pak na základě Napoleonem vydaných mediačních akt vzniká moderní kanton Vaud, jehož součástí se staly i oblasti připojené roku 1798 ke kantonu Fribourg.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Okresy kantonu Vaud

Od roku 1803 se kanton členil na 19 okresů (francouzsky district). K 1. lednu 2008 vstoupila v platnost správní reforma, která počet okresů snížila na 10:

Okresy se dále člení na 318 obcí (francouzsky Commune).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]