Vaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vaud
Lavaux Alpes et Lac léman.jpg
Vaud – znak
znak
Vaud – vlajka
vlajka
Geografie
Karte Lage Kanton Waadt 2015.png
Hlavní město Lausanne
Souřadnice
Rozloha 3 212 km²
Nejvyšší bod Diablerets (991 m n. m.)
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 799 145 (2018)
Hustota zalidnění 248,8 obyv./km²
Jazyk francouzština
Správa regionu
Nadřazený celek Švýcarsko
Druh celku kanton
Vznik 1803
Vláda Conseil d’État (7 členů)
Parlament Grand Conseil (150 členů)
Podřízené celky • 10 okresů
• 309 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 CH-VD
NUTS CH011
Označení vozidel VD
Oficiální web www.vd.ch
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vaud je kanton na západě Švýcarské konfederace v blízkosti Ženevského jezera. Úředním jazykem je zde francouzština. Jeho metropolí je Lausanne.

Názvy kantonu v různých jazycích[editovat | editovat zdroj]

Francouzsky: Vaud, německy: Waadt, italsky: Vaud, rétorománsky: Vad, anglicky: Vaud.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Území kantonu se táhne od Ženevského jezera na jihu, k Neuchâtelskému jezeru na severu. Na severozápadě v pohoří Jura hraničí s francouzskými departementy Ainem, Jurou a Doubsem, na jihozápadě s kantonem Ženevou, na jihu v Ženevském jezeře s francouzským Hornosavojským departementem, na jihovýchodě s kantonem Valais, na východě s kantony Fribourgem a Bernem a na severovýchodě s kantonem Neuchâtel. Celková rozloha kantonu činí 3 212 km².

Nejsevernější částí kantonu je exkláva tvořená územím bývalého okresu Avenches, obklopená kantonem Fribourg a Neuchâtelským jezerem. Na druhou stranu se však uvnitř Vaudského území nacházejí dvě exklávy kantonu Fribourg, a dvě exklávy kantonu Ženeva, tvořené územím obce Céligny.

Hory na jihovýchodě jsou součástí Švýcarských Alp. Nachází se zde Diableretský ledovec a několik oblíbených lyžařských cílů, jako jsou Villars, Les Diablerets a Leysin. Střední část kantonu je naopak složená z morén a pahorkatin. V blízkosti jezer se rozkládají roviny.

Politický přehled[editovat | editovat zdroj]

Zdejší kantonální parlament, který má 150 poslanců, se nazývá „Velká rada“ (francouzsky Grand Conseil). Sedmičlenná vláda se nazývá „Státní rada“ (francouzsky Conseil d'Etat).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku bylo území moderního kantonu Vaud dlouho rozděleno mezi více států. Většina území moderního kantonu Vaud byla až do roku 1536 součástí Savojského hrabství, několik územně nesouvisejících částí (Grandson, Orbe-Échallens) bylo součástí Burgundského vévodství. Součástí Savojska byla však i západní část moderního kantonu Fribourg. Na těchto územích Savojsko vytvořilo Baronství Vaud. Roku 1403 se součástí Švýcarska stala malá část moderního kantonu Vaud, tvořená územím bývalého okresu Pays-d’Enhaut, jež se roku 1555 stala součástí kantonu Bern. Roku 1475 získal kanton Bern jihovýchodní část Baronství Vaud, tvořenou územím moderního okresu Aigle. Roku 1536 pak kantony Bern a Fribourg dobyly zbytek území baronství Vaud, které si následně rozdělily mezi sebe. Obyvatelé bernské části bývalého baronství považovali kanton Bern za okupanta a v období Velké Francouzské revoluce vyhnali v lednu 1798 bernského fojta a vyhlásili roku 1798 Lemanskou republiku. Po příchodu francouzské armády pak byla Lemanská republika přeměněna v Kanton Léman, přičemž součástí kantonu nebyly severovýchodní části moderního kantonu Vaud (například město Avenches), které byly nově začleněny do kantonu Fribourg. Od roku 1801 usilovaly tyto části o připojení ke kantonu Léman. Roku 1803 pak na základě Napoleonem vydaných mediačních akt vzniká moderní kanton Vaud, jehož součástí se staly i oblasti připojené roku 1798 ke kantonu Fribourg.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1803 se kanton členil na 19 okresů (francouzsky district). K 1. lednu 2008 vstoupila v platnost správní reforma, která počet okresů snížila na 10:

Okresy se dále člení na 309 obcí (francouzsky Commune).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]