Ženevské jezero
Ženevské jezero | |
---|---|
Satelitní snímek jezera v létě | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Státy | Švýcarsko Francie |
Kantony: Region | Vaud, Valais, Ženeva Horní Savojsko |
Ženevské jezero | |
Zeměpisné souřadnice | 46°27′ s. š., 6°33′ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 580,03 km² |
Délka | 72 km |
Šířka | 14 km |
Objem | 89 km³ |
Max. hloubka | 310 m |
Ostatní | |
Typ | ledovcový |
Nadm. výška | 372 m n. m. |
Přítok vody | Rhône, Venoge, Dranse |
Odtok vody | Rhône |
Ostrovy | Ile de la Harpe |
Sídla | Lausanne, Ženeva, Montreux, Vevey |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ženevské jezero (francouzsky Léman / Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 metrů (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).
Pobřeží[editovat | editovat zdroj]
Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.
Ostrovy[editovat | editovat zdroj]
Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradní hrází. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.
Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.
Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]
V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Vyskytují se zde zejména okounovití, ale i siven alpský, štika obecná, síh malý či pstruh obecný. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se jím zde živí asi 160 rybářů.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vinařství[editovat | editovat zdroj]
Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).
Typickou odrůdou je chrupka bílá (lokálně nazývána Fendant), jejíž původ v oblasti Lavaux nad Ženevským jezerem byl bezpečně dokázán teprve na počátku 21. století.[1] Od roku 2007 jsou zdejší vinohrady zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Na jezeře je provozována místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.
Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]
- Kanton Ženeva – na jižním konci jezera leží jeho hlavní město Ženeva
- Kanton Vaud – na severním konci jezera leží jeho hlavní město Lausanne. Další velká města jsou Montreux a Vevey, která leží na severovýchodním břehu.
- Valais
- Rhône-Alpes – Největší francouzské město je Thonon-les-Bains, nejznámější zase Evian.
Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a privátní bankovnictví.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČERMÁK, Petr. Vinohrady trojího slunce. Víkend DNES. 2020, čís. 23, s. 29.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ženevské jezero na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ženevské jezero ve Wikislovníku
- (anglicky) Mezinárodní komise na ochranu Ženevského jezera (CIPEL)
- (francouzsky) Přístavy Ženevského jezera
- (francouzsky) CGN
- (francouzsky) Oficiální stránky ženevské jezerní policie
- (anglicky) vodní hladina v Chillonu Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) vodní hladina v Saint-Prex Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine.
- (anglicky) vodní hladina v Ženevě Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine.