Ženevské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ženevské jezero
satelitní snímek jezera v létě
satelitní snímek jezera v létě
Rozměry
Rozloha 580,03 km²
Délka 72 km
Šířka 14 km
Objem 89 km³
Max. hloubka 310 m
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko, FrancieFrancie Francie
Kantony:
Region
Vaud, Valais, Ženeva
Horní Savojsko
Souřadnice:
Ženevské jezero
Blue pog.svg
Ženevské jezero
Ženevské jezero, Švýcarsko
Ostatní
Typ ledovcový
Nadm. výška 372 m
Přítok vody Rhône, Venoge, Dranse
Odtok vody Rhône
Ostrovy Ile de la Harpe
Sídla Lausanne, Ženeva, Montreux, Vevey

Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

mapa jezera

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradní hrází. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

pohled od Epesses, západním směrem k Petit Lac
Ženeva – jezero s fontánou

V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160 rybářů (zejména okounovití ale i siven alpský, štika obecná, síh malý a pstruh obecný).

Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je provozována místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a soukromé bankovnictví.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]