Ženevské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ženevské jezero
Satelitní snímek jezera v létě
Satelitní snímek jezera v létě
Poloha
SvětadílEvropa
StátyŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
FrancieFrancie Francie
Kantony:
Region
Vaud, Valais, Ženeva
Horní Savojsko
Ženevské jezero
Ženevské jezero
Ženevské jezero, Švýcarsko
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha580,03 km²
Délka72 km
Šířka14 km
Objem89 km³
Max. hloubka310 m
Ostatní
Typledovcový
Nadm. výška372 m n. m.
Přítok vodyRhône, Venoge, Dranse
Odtok vodyRhône
OstrovyIle de la Harpe
SídlaLausanne, Ženeva, Montreux, Vevey
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženevské jezero (francouzsky Léman / Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 metrů (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

mapa jezera

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradní hrází. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

pohled od Epesses, západním směrem k Petit Lac
Ženeva – jezero s fontánou

V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Vyskytují se zde zejména okounovití, ale i siven alpský, štika obecná, síh malý či pstruh obecný. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se jím zde živí asi 160 rybářů.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vinařství[editovat | editovat zdroj]

Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).

Typickou odrůdou je chrupka bílá (lokálně nazývána Fendant), jejíž původ v oblasti Lavaux nad Ženevským jezerem byl bezpečně dokázán teprve na počátku 21. století.[1] Od roku 2007 jsou zdejší vinohrady zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je provozována místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a privátní bankovnictví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERMÁK, Petr. Vinohrady trojího slunce. Víkend DNES. 2020, čís. 23, s. 29. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]