Céligny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Céligny
Céligny – znak
znak
Céligny – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška430 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Céligny
Céligny
Céligny, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,66 km²
Počet obyvatel799 (2018)[1]
Hustota zalidnění171,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.celigny.ch
PSČ1298
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Céligny je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde 799[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Céligny je nejsevernější obcí kantonu Ženeva a zahrnuje dvě exklávy kantonu Ženeva na pravém břehu Ženevského jezera, z nichž jedna je enklávou kantonu Vaud. Nejvyšší bod katastru obce má nadmořskou výšku 434 metrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letecký pohled (1968)

Nálezy z jezera a hrobů západně od obce pocházejí z doby bronzové. Jsou zde také stopy římského osídlení (zejména pozůstatky akvaduktu a mozaiky) a hroby, které pravděpodobně pocházejí z burgundského období. Hroby se nacházely pod římskou vilou, která patřila hrabství Equestre. První zmínka pochází z roku 1163 jako Siliniacum.[2]

Od 14. století držel ženevský biskup v Céligny, které patřilo k biskupskému mandátu Peney, důležitá práva: vrchnostenskou jurisdikci, zákaz a právo vybírat daně. Další práva hospodářské povahy náležela šlechticům z Céligny a opatství Bonmont. V roce 1469 udělil biskup Jean-Louis Savojský obyvatelům mandátů Jussy, Thiez a Peney svobody, čímž je chránil před svévolí úředníků. Kromě toho se obyvatelé Céligny v roce 1441 za poplatek svěřili pod ochranu savojského vévody a v roce 1490 tuto dohodu obnovili. Když Bern v roce 1536 převzal od vévody práva nad Vaudem, nárokoval si závazky Céligny vůči vévodovi pro sebe. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž se opakovaně jednalo se Ženevou a které byly vyřešeny smlouvou z Lausanne v roce 1564. V roce 1536 složili zástupci obyvatel Céligny přísahu věrnosti Ženevě jako feudálnímu pánovi a nástupci biskupa. Céligny bylo přiřazeno ke farnosti Peney a od roku 1547 tvořilo farnost s Genthodem.[2]

S Bernem probíhala tvrdá jednání o hranicích obce, protože Bern odmítal postoupit koridor Bogis-Bossey mezi enklávami Céligny a Coudres. Konflikty o jurisdikci a hranice pokračovaly až do protokolu o úpravě hranic z roku 1726. Současné hranice mezi kantony Vaud a Ženeva byly stanoveny ženevským zákonem z roku 1953 a upraveny v roce 1971 po výstavbě dálnice. Oba kantony se dohodly na sdílení povinností týkajících se dodávek vody a elektřiny, čištění odpadních vod, policie a údržby silnic, jakož i dalších sousedských záležitostí. V roce 1275 je v Céligny zmiňován pastor. Reformovaná farnost byla založena v roce 1536 a starý románský kostel sv. Martina vyhořel v roce 1991. Při rekonstrukčních pracích a výkopech v letech 1991–1994 byly objeveny stopy po vile ze 4.–5. století a dvou dřevěných kostelích jako jejich nástupcích. Jeden z nich je předchůdcem současného kostela. Reformovaný kostel byl znovu otevřen v roce 1993.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Céligny
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 1990 2000 2010 2012 2014 2016 2017
Počet obyvatel 312 390 415 633 599 657 623 683 766 787

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (487, tj. 81,3 %), druhá nejčastější je němčina (38, tj. 6,3 %) a třetí angličtina (36, tj. 6,0 %).

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Céligny bývalo tradičně zemědělskou obcí se zaměřením zejména na vinařství. Vzhledem k postupnému rozrůstání aglomerace Ženevy je v současnosti již převážně rezidenční obcí; většina obyvatel dojíždí za prací do Ženevy, či jiných měst.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bývalá železniční stanice Céligny

Obcí prochází hlavní železniční trať Lausanne–Ženeva; stanice Céligny však již byla zrušena a osobní vlaky na ní nezastavují. Dopravní obslužnost obce tak převzaly autobusy.

Kolem obce prochází dálnice A1 (Lausanne–Ženeva), jejíž nejbližší sjezd se nachází asi 3 km od obce u Chavannes.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Jacques Mallet-du-Pan, průkopník politické žurnalistiky, se narodil v roce 1749 v Céligny jako syn duchovního. Dalším rodákem tohoto města byl chemik Marc Delafontaine (1838–1911), jeden z objevitelů prvku holmium.

V Céligny žil od roku 1901 až do své smrti v roce 1923 italský inženýr, ekonom a sociolog Vilfredo Pareto a také velšský herec Richard Burton.

Elizabeth Taylorová chtěla být dle svého uložena na místním hřbitově vedle Richarda Burtona, ale na přání její rodiny se místo jejího posledního odpočinku nachází v USA.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Céligny na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c d SANTSCHI, Catherine. Céligny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-07-05 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]