Russin
| Russin | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°11′15″ s. š., 6°0′47″ v. d. |
| Nadmořská výška | 419 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ženeva |
  Russin Russin, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,91 km² |
| Počet obyvatel | 541 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 110,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1281 |
| Označení vozidel | GE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Russin je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde 541[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází na severním břehu na kopci nad řekou Rhônou a jejím přítokem Allondon naproti obcím Cartigny a Aire-la-Ville. Skládá se z obce Russin a vesnic Verbois, La Chaumaz a Les Baillets. Z 97 % tvoří území obce zemědělská půda a lesy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V obci byly objeveny pozůstatky vily z 1. až 2. století, hroby svědčí o obsazení Burgunďany. Kolem roku 1100 obdrželo převorství Saint-Victor v Ženevě kostel Saint-Laurent v obci Russino a založilo zde farnost.[2] Ta je doložena v roce 1217 a zanikla ve 14. století. Území obce patřilo převorství Saint-Victor, ženevskému biskupství a rodu de Malval, který byl jeho feudálním pánem, stejně jako pánům z Gexu a jejich vazalům, jmenovitě rodům La Corbière, Châteauvieux, Grésy a Livron. Krátce po reformaci vedla tato roztříštěnost k politickým a náboženským konfliktům mezi Ženevskou republikou, dědičkou práv biskupství a převorství Saint-Victor, a pány z Pays de Gex, které bylo od roku 1536 bernské, od roku 1564 patřilo savojskému vévodovi a od roku 1601 francouzskému králi. V roce 1749 se Russin stal na základě Pařížské smlouvy součástí Ženevy. Pod nadvládou Francouzů vznikla v roce 1798 obec v čele se starostou a dvěma zastupiteli. Do roku 1536 byl Russin katolickou farností. Během reformace obec přestoupila na novou víru a po zrušení ediktu nantského se v roce 1685 stala opět katolickou. Od roku 1749 byla povolena obě vyznání. Od počátku 21. století je Russin spolu s Dardagny a Satigny součástí farnosti Mandement a katolické farnosti La Plaine.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
_(15308136548).jpg)
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2012 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | |||||
| Počet obyvatel | 283 | 280 | 313 | 392 | 467 | 485 | 508 | 540 | 540 | 534 | |||||
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (340, tj. 86,7 %), druhá nejčastější je němčina (15, tj. 3,8 %) a třetí portugalština (9, tj. 2,3 %).
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Koncem 19. století se zde začal těžit štěrk a pro využití vodní síly byla vybudována vodní elektrárna Barrage de Verbois, která využívá řeku Rhônu. V roce 1974 se 68 % obyvatel v referendu vyslovilo proti výstavbě jaderné elektrárny v obci. Společnost Energie Ouest Suisse (EOS) však pokračovala v plánování jaderného reaktoru. Naproti tomu v kantonu Ženeva byla v roce 1980 zahájena lidová iniciativa, která o šest let později vedla k tomu, že přibližně 60 % ženevských voličů projekt jaderné elektrárny Verbois odmítlo, a byl tak ukončen.[3]
Na počátku 21. století bylo 97 % území obce buď zemědělské, nebo zalesněné (využívané pro zemědělství, vinařství a ovocnářství). V roce 2005 poskytoval primární sektor 34 % a sekundární sektor 46 % pracovních míst v obci.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Russin je napojen na síť veřejné dopravy autobusovými linkami. V obci se nachází také železniční stanice na trati Ženeva–Lyon, obsluhovaná v pravidelném intervalu regionálními vlaky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russin na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c CORAM-MEKKEY, Sandra. Russin [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-29 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HOSTMANN, Markus; KNUTTI, Andreas. Befreite Wasser – Entdeckungsreisen in revitalisierte Flusslandschaften der Schweiz. Curych: WWF Schweiz/Rotpunktverlag, 2002. ISBN 3-85869-243-3. S. 126. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Russin na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
