Aire-la-Ville
| Aire-la-Ville | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°11′24″ s. š., 6°2′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 375 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ženeva |
  Aire-la-Ville Aire-la-Ville, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,93 km² |
| Počet obyvatel | 1 184 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 404,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1288 |
| Označení vozidel | GE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aire-la-Ville je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází na levém břehu Rhôny, poblíž přehrady Verbois. Na území obce se nachází spalovna Cheneviers.
Aire-la-Ville se skládá z místních částí Treulaz, Cheneviers, Vieux-Four a La Fin.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází doklady o římském sídlišti a hroby z pozdní antiky a raného středověku. V roce 1429 je zmiňováno vesnické družstvo pod názvem Aeria Villa.[2] Ve středověku patřilo léno Aire-la-Ville různým rodům z regionu, v 17. a 18. století rodu Fabri ze Ženevy. Ženeva, kapitula Saint-Pierre v Annecy a rodiny de la Grave a Viry vybíraly desátky. Pány hradu Ternier, na němž záviselo panství Aire-la-Ville, byli původně hrabata ze Ženevy, poté rod Savojských. Po bernské nadvládě (1536–1564) bylo Aire-la-Ville až do roku 1601 pod savojskou vládou, v letech 1601–1760 patřilo Francii a poté (až do roku 1816) se opět stalo součástí Savojska. Ve středověku patřilo Aire-la-Ville pod církevní jurisdikci farnosti Bernex, později pod farnost Cartigny; v 15. století zde stála kaple zasvěcená svatému Amandovi. Za bernské vlády patřilo Aire-la-Ville k reformované farnosti Bernex, ale v roce 1564 se vrátilo ke katolické víře (farnost Bernex, později Vernier) a i poté zůstalo převážně katolické (60 % v roce 1990). Kostel Saint-Louis byl postaven v roce 1726. Před stavbou mostu v roce 1853 spojoval Aire-la-Ville s Peney na druhém břehu Rhôny přívoz.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1693 | 1850 | 1860 | 1900 | 1930 | 1950 | 1990 | 2000 | 2003 | 2010 | 2012 | 2014 | 2017 | ||
| Počet obyvatel | 149 | 243 | 254 | 186 | 159 | 169 | 499 | 736 | 736 | 1158 | 1108 | 1151 | 1161 | ||
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (625, tj. 84,9 %), druhou nejčastější řečí je angličtina (27, tj. 3,7 %) a třetí němčina (25, tj. 3,4 %).
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Od středověku zde stojí mlýn, kde se dosud získává ořechový olej a drtí oves. V roce 1990 patřilo v Aire-la-Ville ještě pouze 5 % pracovní síly do primárního sektoru, ale 78 % do terciárního sektoru. Mnoho dojíždějících se přestěhovalo do sousedství rodinných domů postavených v letech 1970–1980. Spalovna odpadů v Cheneviers byla uvedena do provozu v roce 1966.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Aire-la-Ville je napojeno na síť veřejné dopravy pouze autobusovými linkami. Železnice územím obce neprochází, nejbližší železniční zastávka Russin se nachází na trati Ženeva–Lyon a je obsluhována regionálními vlaky.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aire-la-Ville na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c PIGUET, Martine. Aire-la-Ville [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-06-25 [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aire-la-Ville na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
