Přeskočit na obsah

Lancy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lancy
Lancy – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška420 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Lancy
Lancy
Lancy, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,77 km²
Počet obyvatel31 942 (2017)[1]
Hustota zalidnění6 696,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.lancy.ch
PSČ1212 Grand-Lancy
1213 Petit-Lancy
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lancy je město na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 32 tisíc[1] obyvatel.

Lancy se nachází jižně od řeky Rhôny, jihozápadně od Ženevy, a skládá se ze dvou čtvrtí Grand-Lancy a Petit-Lancy, oddělených údolím řeky Aire, a několika vesnic (Pesay, Saint-Georges, La Tour, La Vendée, Le Pont Rouge), které dnes tvoří souvislou sídelní oblast.

Sousedními obcemi jsou Onex, Plan-les-Ouates, Carouge a město Ženeva.

Letecký pohled (1964)

V roce 1936 byly v lokalitě La Praille objeveny pozůstatky z období neolitu. Další nálezy ukazují na trvalé osídlení. Některé nálezy naznačují, že silnice Ženeva – Carouge – Lancy – Lyon může mít římský původ.

Lancy je poprvé zmiňováno v roce 1097 jako Lanciaco v souvislosti se stejnojmenným rodem. Rodiny Lancy, Sacconay a Ternier (majitelé hradu Bâtie-Meillé v roce 1317) a ženevská katedrální kapitula si rozdělily jednotlivá léna farnosti, která také postupně držely. Během reformace byly majetky kapituly sekularizovány městem Ženeva. V roce 1589 Lancy obsadila savojská vojska během války mezi Ženevou a Savojskem a v roce 1593 jej Ženevští v rámci odvetné akce srovnali se zemí. Jedinými pozůstatky středověku jsou pevnosti La Tour a La Bottière, které byly několikrát přestavěny.[2]

Vývoj města

[editovat | editovat zdroj]
Most Pont Butin

Zahradní město Epargne, dělnické sídliště postavené ženevskou spořitelnou v Petit-Lancy, bylo dokončeno v roce 1899. Podobná obytná čtvrť byla postavena v roce 1931 v Le Bachet-de-Pesay. Rozsáhlé čtvrti rodinných domů byly postaveny ještě před první světovou válkou. Střelnice v Saint-Georges, postavená společností Société des exercices de l’arquebuse et de la navigation, pochází z roku 1889. V letech 1919–1921 bylo na náhorní plošině Saint-Georges vybudováno první stálé letiště v kantonu a zavedena pravidelná letecká linka do Paříže. Pont Butin přes řeku Rhônu, postavený v roce 1924, umožnil přímý přístup do obce z Aïre. V témže roce bylo Grand-Lancy napojeno na tramvajovou síť. Po částečném splavnění řek Drize a Aire byly v letech 1935–1938 odvodněny mokřady La Praille. Stejnojmenné nákladové nádraží bylo vybudováno v letech 1941–1949, poté co byl postaven tunel pod lesem Bois de la Bâtie a viadukt La Jonction. Most Pont de Lancy, postavený v roce 1954 inženýrem Pierrem Trembleym, doplnil most Gué přes údolí Aire. Koncem 50. let výstavba nových obytných čtvrtí jižně od Grand-Lancy (Les Palettes) a západně od Petit-Lancy (La Caroline) posílila příměstský charakter obce. V roce 1963 získalo Lancy status města dosažením počtu 10 000 obyvatel. V roce 2003 byl v La Praille otevřen stadion Stade de Genève. V roce 2006 bylo Lancy opět napojeno na ženevskou tramvajovou síť.[2]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1275 je zmiňován kostel svaté Marie, jehož ruiny jsou dosud patrné na katastrálním plánu z roku 1710. Během reformace byl kostel přidělen protestantům. V některých vesnicích, spadajících pod Lancy, nadále žili katolíci. V roce 1664 založil ženevský biskup Jean d’Arenthon d’Alex v Pesay kapli, která byla zbořena kolem roku 1755. V letech 1731 až 1732 nechal farář z Confignonu postavit kostel Nejsvětější Trojice v Grand-Lancy na místě kaple postavené v letech 1699 až 1707. V roce 1780 bylo Carouge odděleno od farnosti Lancy, která byla rozšířena o Saint-Georges a Petit-Lancy, jež dříve patřily k farnosti Onex. Jako savojská farnost (Piemontsko-sardinské království), která v letech 1792–1813 patřila Francii, bylo Lancy Turínskou smlouvou z roku 1816 přiděleno Ženevě. V roce 1873 byli římští katolíci v rámci Kulturkampfu z kostela Nejsvětější Trojice vyhnáni. Místo nich převzala kostel kristokatolická církev. Reformovaní získali nové bohoslužebné prostory v roce 1912 s kaplí Petit-Lancy a římští katolíci dostali v letech 1912–1913 kostel Notre-Dame-des-Grâces.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Notre-Dame des Grâces
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1482 1518 1850 1900 1950 2000 2010 2012 2014 2017
Počet obyvatel 27 24 778 1918 5792 25 668 28 631 28 909 30 919 31 868

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (20 422, tj. 79,5 %), druhou nejčastější řečí je portugalština (1031, tj. 4,0 %) a třetí italština (1029, tj. 4,0 %).

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

Cihelny a vápenky, doložené od roku 1366, byly v provozu až do 16. století. Obec, v níž následně převládlo zemědělství, byla v některých obdobích významným zemědělským centrem v oblasti Ženevského jezera. V roce 1798 zde získal panství Charles Pictet de Rochemont, který se zde úspěšně věnoval chovu ovcí merino a pěstování kukuřice; jeho příkladu následovalo několik dalších. V letech 1817–1819 nechal u Jeana-Pierra a Jeana-Samuela Nobletových postavit zámeček (od roku 1957 městská radnice), který kolem roku 1830 rozšířil o přístavbu (Maison de l’Horloge). V roce 1829 byly Grand-Lancy a Petit-Lancy spojeny dřevěným mostem Gué, který byl v roce 1835 nahrazen kamenným obloukovým mostem. Spojení mezi Lancy a Ženevou posílil most Pont Saint-Georges, postavený přes řeku Arve v roce 1884. V roce 1889 bylo zřízeno tramvajové spojení do Ženevy, které bylo v roce 1950 nahrazeno autobusovou dopravou.[2]

Veřejnou dopravu ve městě zajišťují tramvajové, trolejbusové a autobusové linky, které provozuje ženevský dopravní podnik Transports publics genevois (TPG). Tramvaje byly do Lancy znovu zavedeny od roku 2006. Ty spojují město se Ženevou a okolními obcemi. Na území města se nachází železniční stanice Lancy-Pont-Rouge na trati Ženeva–Annemasse, obsluhovaná regionálními vlaky.

Od 20. století se Lancy rozrůstá jako satelitní město Ženevy a rezidenční oblast v blízkosti regionálního centra.

V Lancy se nachází stadion Stade de Genève, jedno z míst konání mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2008. Sídlil zde také fotbalový klub Grand-Lancy FC, který zanikl v roce 2012 po vyhlášení bankrotu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lancy na německé Wikipedii.

  1. a b Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2019-01-12].
  2. a b c d e ZUMKELLER, Dominique. Lancy [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-03-10 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]