Jacques Mallet du Pan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacques Mallet du Pan
Portrait de Jacques Mallet-Du Pan (1749-1800).jpg
Narození 5. listopadu 1749
Céligny
Úmrtí 10. května 1800 (ve věku 50 let)
Richmond
Povolání novinář
Zaměstnavatelé Mercure de France (1783–1792)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2850701
Nábož. vyznání protestantismus
Manžel(ka) Françoise Vallier
Děti Jean Louis Mallet
Rodiče Etienne Mallet a Eve Michée Elisabeth Dupan
Příbuzní Louis Mallet[1], Henry Francis Mallet[1] a Charles Mallet[1] (vnoučata)
Podpis Jacques Mallet du Pan – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Mallet du Pan (5. listopadu 174910. května 1800) byl ženevsko-francouzský novinář, který zastával během Velké francouzské revoluce silně promonarchistické postoje. Bývá považovaný za průkopníka politické žurnalistiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jacques Mallet du Pan pocházel ze staré hugenotské rodiny a narodil se nedaleko Ženevy v rodině protestantského duchovního. V roce 1771, v době sílící opozice vůči oligarchické vládě vyšší třídy napsal spis Compte rendu de la défense des citoyens bourgeois (Zpráva na obranu měšťanských občanů), který byl vládnoucí radou v Ženevě označený za pobuřující pamflet. Spis byl radou odsouzený a spálený na hlavním náměstí.

Vzdělání získal v Ženevě a díky vlivu Voltairea získal profesuru v Kasselu. Místa profesora se ale brzy vzdal a odjel do Londýna, kde se věnoval spolu novinářem jménem Simonem Nicholasem Henrim Linguetem vydával v letech 1778–1780 noviny Annales Politiques. Během Linguetova uvěznění v Bastile vydával noviny Annales sám, nicméně Linguet se stavěl proti jeho vydávání, proto změnil Mallet du Pan v roce 1783 název novin na Mémoires historiques.

V roce 1783 začlenil svoji činnost do literárního časopisu Mercure du France a politické směřování tohoto periodika v jeho rukách. Při vypuknutí francouzské revoluce stál na straně roaylistů a v letech 1791–1792 Ludvíkem XVI. vyslán do Frankfurtu nad Mohanem, aby se pokusil zajistit sympatie a intervenci německých knížat. Cestoval postupně z Německa do Švýcarska a do Bruselu, aby zde hájil zájmy royalistů.

Publikoval řadu protirevolučních pamfletů. Proslavil se jako autor známého rčení "jako Saturn, revoluce požírá své děti,"[2] které se poprvé objevilo v jeho široce rozšířené eseji Considérations sur la nature de la Révolution de France, et sur les causes qui en prolongent la durée (Úvahy o povaze revoluce ve Francii a příčinách, které prodlužují její trvání).[3][4]

Násilný útok na Bonaparta a Direktorium vedl v roce 1797 k tomu, že musel odejít do exilu v Bernu. V roce 1798 přišel do Londýna, kde začal vydávat časopis Mercure britannique. Zemřel v roce 1800 v Richmondu, který je nyní součástí Londýna a jeho ovdovělé manželce byla přiznaná penze od britské vlády.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Mallet du Pan na anglické Wikipedii.

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. KENNEDY, Deborah. Helen Maria Williams and the Age of Revolution. [s.l.]: Bucknell University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8387-5511-2. S. 113. 
  3. MALLET DU PAN, Jacques. Considerations sur la nature de la revolution de France.. [s.l.]: [s.n.], 1793. Dostupné online. S. 80. 
  4. MALLET, Sir Bernard. Mallet du Pan and the French revolution.. [s.l.]: Longmans, Green, 1902. Dostupné online. S. 164.