Frankfurt nad Mohanem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt am Main
Skyline Frankfurt am Main 2015.jpg
FFM-AlteOper-HDR--DINA4.jpg
Europäische Zentralbank - European Central Bank (19190136328).jpg
Dom-Roemer-Projekt-Huehnermarkt-06-2018-Ffm-Altstadt-10008-9.jpg
Frankfurt am Main, Römerberg - Marktplatz am Römer (14069915085).jpg
Frankfurt 2013 - panoramio (4).jpg
Frankfurt nad Mohanem – znak
znak
Frankfurt nad Mohanem – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška112 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
Vládní obvodDarmstadt
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha248,31 km²
Počet obyvatel764 474 (2022)
Hustota zalidnění3 078,7 obyv./km²
Správa
StarostaPeter Feldmann (SPD)
Oficiální webwww.frankfurt.de
Telefonní předvolba6109, 6101 a 69
PSČ60308–60599 a 65929–65936
Označení vozidelF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frankfurt nad Mohanem (německy Frankfurt am Main, česky zastarale též Frankobrod[1]) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Žije zde přibližně 764 tisíc[2] obyvatel.

Frankfurt je také přezdíván „Bankfurt“, protože je finančním srdcem Evropy, v jeho centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato městská čtvrť se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována „Mainhattan“.[3] Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, se rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n. m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n. m.) Centrem města je náměstí An der Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nepřetržité osídlení pahorku kolem pozdějšího císařského dómu je archeologickými nálezy doloženo od mladší doby kamenné. Na místě města sídlili Keltové, vznikl zde i římský vojenský tábor, po němž se návrší dodnes nazývá Römerberg, četné sntické římské a germánské památky se dochovaly v Archeologickém muzeu. Křesťanskou éru zahájil franský královský dvůr dynastie Merovejců. Ve Frankfurtu nad Mohanem měl jedno ze sídel (císařskou falc) císař Karel Veliký. Dokládá to listina, kterou zde vydal 22. února 794 pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. Je v ní poprvé uveden latinský název města ve formuli: " Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" (českyː "Vydáno na řece Mohan v místě zvaném Pevnost Franků."

Frankfurt v roce 1612

V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula císaře Karla IV. stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od roku 1562 byli ve Frankfurtu císaři Svaté říše římské korunováni. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté říše římské vstoupil Frankfurt pod vládu mohučského arcibiskupa-knížete Karla von Dalberga, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgem sjednotil v samostatný stát pod Rýnský svaz. V roce 1810 odstoupil Dalberg Řezno Bavorsku a byl odškodněn územími Hanau a Fulda. Tento územní celek s městem Frankfurt vytvořil krátce trvající (1810-1813) velkovévodství Frankfurt.

Se zhroucením napoleonského systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod vedením prefekta Karla Wilhelma von Günderrode. Na Vídeňském kongresu Bavorské království plánovalo anexi Frankfurtu, ale výsledkem jednání bylo obnovení statutu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku a jmenování Günderrodeho starostou. Tímto byl spolu s Hamburkem, Brémami a Lübeckem jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla.

V prusko-rakouské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoliv se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničně politických důvodů hájily dobrovolné připojení k Prusku. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následkem toho definitivně ztratilo statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessensko-Nassavsko. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.

Katedrála na konci druhé světové války

Pro hospodářský vývoj k průmyslovému městu s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa.

Za nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničily cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček s těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50. let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě hlavního města Německa Frankfurt velmi těsně prohrál proti Adenauerově favoritovi Bonnu. V té době již byla postavená budova očekávaného parlamentu ve Frankfurtu, jež se stala sídlem Hesenského rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí země a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Znak zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodné říšské město. Ve dvacátých letech 20. století měl být znak nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a rychle byl znak vrácen zpět na původní verzi.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa (po Berlínu (3,5 mil.), Hamburku (1,8 mil.), Mnichově (1,5 mil.) a Kolíně ( 1,08 mil. obyvatel)). Frankfurt je multikulturním městem, ve kterém se nachází obyvatelé ze 180 národů, podíl cizinců je 45,3 % veškerého obyvatelstva.[4] Frankfurt je také znám jako město s největším podílem singles – více než polovina domácností má jen jednoho člena.

Pohled z budovy Maintower
Pohled z budovy Maintower

Ekonomika a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Sídlo Deutsche bank, 155 metrů vysoké mrakodrapy

Frankfurt nad Mohanem je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty.

Bankovní centrum[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt je nejdůležitější evropskou bankovní a burzovní metropolí. Banky stojí také za zrodem nového symbolu Frankfurtu – tzv. Skyline,[5] které tvoří nejmodernějšími mrakodrapy jako důkaz hospodářské síly, moci a bohatství bank. Ve Frankfurtu sídlí až 315 kreditních institutů a 175 zahraničních bank.[6] Sídlo zde našla Bundesbank (Německá národní banka), Deutsche Bank, od roku 1998 zde sídlí také Evropská centrální banka.[7] Největší úřední budovou v Evropě je mrakodrap Komerční banky – Commerzbank (300 m včetně antény).

Frankfurtská burza[editovat | editovat zdroj]

Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů.

Historie Frankfurtské burzy sahá až do 9. století, avšak první důležitý krok se stal v roce 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je Frankfurtská burza třetí největší na světě (1. místo patří New York Stock Exchange, 2. místo obsadil Nasdaq) a rozprostírá se na vícero místech ve Frankfurtu. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové a autobusové nádraží[editovat | editovat zdroj]

Frankfurtské hlavní nádraží Frankfurt (Main) Hauptbahnhof je jedním z nejdůležitějších a největších dopravních uzlů Evropy.

Frankfurtské hlavní nádraží – Frankfurt (Main) Hauptbahnhof

Budova nádraží je architektonickým skvostem své doby,[zdroj?!] která v roce 2006 prošla kompletní rekonstrukcí – čelo budovy zdobí Atlas. Za jeden den projede nádražím přes 360 000 cestujících (dle zdrojů Deutsche Bahn[9] ročně 90 miliónů pasažérů) a kolem 1800 vlaků. Frankfurtské nádraží je také označováno za jedno z nejbezpečnějších v Německu.

Přímé spojení Frankfurtu s Českem nabízí vlak kategorie EuroNight PrahaCurych,[kdy?] který však z dopravních důvodů neobsluhuje hlavní nádraží, ale zastavuje na zastávce Süd vzdálené asi 2 km, během dne je nejrychlejší spojení IC Busem s přestupem v Norimberku.

Součástí vlakového nádraží je autobusové nádraží. Autobusové linky mezi Českem a Německem zajišťují společnosti Eurolines, FlixBus a Student Agency.

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu. Podle údajů za rok 2010 je letiště na třetím místě v Evropě a devátém na světě v počtu přepravených osob,[10] na druhém místě v Evropě a na jedenáctém na světě v počtu vzletů a přistání[11] a konečně v objemu přepravovaného nákladu je na druhém místě v Evropě a na sedmém celosvětově.[12]

Místní doprava[editovat | editovat zdroj]

Síť veřejné dopravy

Frankfurt je důležitým dopravním centrem Evropy mezinárodního charakteru. Městská doprava je zastoupena spolkem RMV Rhein-Main-Verkehrsverbund,[13] který je největší v Evropě. Propojuje 15 krajů, 4 velkoměsta, spravuje oblast velkou 14 000 km2 a čítá přes 10 000 zastávek. RMV přepravuje ročně přes 600 miliónů cestujících. RMV ve Frankfurtu zajišťuje dopravu autobusovou (Büsse), metro (U-Bahn a S-Bahn) a tramvaje. Frankfurtské metro, tzv. U-Bahn spravuje dceřiná společnost VGF Verkehrsgesellschaft Frankfurt. Pod RMV dále spadá RE (Regionalexpress) a RB (Regionalbahn). Křižovatkou pro všechny spoje jsou zastávky Hauptwache a Konstablerwache.[14]

Automobilová doprava[editovat | editovat zdroj]

Důležitým bodem pro automobily je křižovatka Frankfurter Kreuz, která propojuje dálnice ze všech světových stran a propojuje tak spojnice od Hamburku do Basileje či z Düsseldorfu do Mnichova. Denně zde projede přes 300 000 vozidel.

Internet a komunikace[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt je také, vedle Amsterdamu a Londýna, jeden z nejvýznamnějších internetových uzlů v Evropě. Sídlí zde DE-CIX - peeringové centrum s největším datovým tokem na světě, peeringové centrum KleyReX a také zde mají důležité komunikační uzly všichni největší a přední světoví poskytovatelé internetového připojení.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Půdorys dómu s interaktivním vyznačením jeho stavebních etap
  • Kaiserdom - císařský dóm sv. Bartoloměje sv. Karla Velikého - gotická stavba na půdorysu řeckého kříže s dlouhým chórem a kryptou stojí na předrománských základech, archeologickým a stavebně historickým průzkumem byly stanoveny nejstarší úseky zdiva od merovejské stavby z let 500-700, přes karolinský kostel z 8. století až po románskou stavební etapu. Vrcholně gotická dostavba severního císařského portálu a některých kaplí je spojena s aktivitou císařského dvora Karla IV. V jižní kapli sv. Marie Magdalény se konala volba císaře, volilo ho sedm kurfiřtů. Stavební etapa krásného slohu, klenby kaplí a architektonická plastika jsou spojeny s kameníkem Madernem Gerthenerem, jehož autoportrét se na jedné konzoile dochoval. Oltáře a další vnitřní zařízení byly v období bombardování za druhé světové války většinou odstrojeny a deponovány v protileteckých krytech, takže po rekonstrukci stavby mohly být navráceny na původní místo. Další oltáře byly přeneseny z válkou zničených kostelů (např. frankfurtského Nikolaikirche).
  • Altstadt (Staré Město)ː v jádře gotická stavba radnice; náměstí s frontou hrázděných měšťanských domů ze 14.-18. století
  • Pauluskirche (kostel sv. Pavla), původně raně gotický, součást kláštera františkánů, v době reformace proměněn na evangelický, nejlépe dochovaný kostel ve městě.
  • Innenstadt (Vnitřní Město)ː

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

Divadla a koncertní sály[editovat | editovat zdroj]

Stará Opera

Ve Frankfurtu nad Mohanem je až 33 divadel. Nejznámější budovou je Alte Oper (stará opera).[15] Budova opery byla válkou kompletně zničena. Správa města se však zasadila na počátku 80. let 20. století o jeho znovuvybudování. Frankfurt tak získal mezinárodně uznávané kulturní centrum, ve kterém se ročně pořádá až 400 různých představení. Dalšími významnými centry jsou například English Theater[16], které prezentuje divadelní kousky z celého světa, Fritz-Rémond-Theater (divadlo komedie v prostorách Zoologické zahrady),[17] Oper/Balett Frankfurt[18] či Tigerpalast (zážitková gastronomie a muzikály).[19]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt nad Mohanem nabízí kolem čtyřiceti muzeí a téměř sto galerií včetně prodejních. Ročně je navštíví přes dva milióny návštěvníků. Nejhustší zastoupení mají na "Muzejním nábřeží" (Museumsufer[20]), na levém břehu řeky Mohan mezi Železným mostem (Eisernen Steg) a Mostem přátelství (Friedensbrücke). Mezi ně patří Muzeum ikon (Ikonenmuseum), v parku situované Uměleckoprůmyslové muzeum (Museum für angewandte Kunst) s konstruktivistickou budovou od amerického architekta Richarda Meiera.

Städelské muzeum

Muzeum a galerie starého umění s proslulou sbírkou gotické plastiky sídlí v novogotickém domě někdejšího severočeského textilního továrníka barona Heinricha von Liebiega (Liebieghaus), který městu odkázal dům i se svou soukromou sbírku. Významné muzeum starého malířství a sochařství je Städel[21] a konečně Německé filmové muzeum.

V historickém centru města jsou rodný dům J. W. Goetheho,[22] Židovské muzeum (das Jüdische Museum), v bývalém karmelitánském klášteře sídlí Archeologické muzeum (Das Archäologisches Museum). Dále je Muzeum architektury (Deutsches Architekturmuseum), Přírodovědecké muzeum (das Naturmuseum Senckenberg), několik expozic mají spojená Muzea techniky (Technikmuseen) a Muzeum komunikací (das Kommunikationsmuseum).

K výrazným muzejním budovám patří Muzeum moderního umění (das Museum für moderne Kunst) z let 1989-1991 od vídeňského architekta Hanse Holleina, které trojbokým tvarem připomíná díl dortu. Budova stojí blízko frankfurtského dómu (Kaiserdom), v němž je vystaven Dómský poklad (Domschatz), nedaleko odtud na základech antické římské stavby stojí Historické muzeum města Frankfurtu (Das Historisches Museum). Moderní umění je vystaveno především v Schirn Kunsthalle, velkou sbírku moderního umění včetně českých jmen má Deutsche Bank ve stálé instalaci svého mrakodrapu.

Příměstskou rychlodráhou lze za 10 minut dojet do Německého muzea kůže a obuvi (Das Deutsches Ledermuseum) v Offenbachu.

Komunikace – tisk, rádio, film, televize[editovat | editovat zdroj]

Ve Frankfurtu se nachází přes 2000 společností, které pracují v komunikačním průmyslu - od klasických reklamních agentur po velké mediální koncerny. Na území Frankfurtu působí až 9 denních tiskovin (včetně center zahraničních novin), z toho nejznámější je Frankfurter Allgemeine Zeitung a Frankfurter Rundschau, téměř 200 vydavatelství a nakladatelství, cca 80 filmových produkcí. Největší televizí je Hessische Rundfunk,[23] který se navíc podílí na programové nabídce televizních stanic ARD - das Erste, ARTE, 3Sat a Phönix. Sídlo zde má i tisková a informační agentura Reuters. Dále pak se zde nachází kolem 10 programových regionálních stanic.[24]

Univerzita[editovat | editovat zdroj]

V roce 1912 zde byla založena univerzita, která od roku 1932 nese jméno Johanna Wolfganga von Goetheho. V současnosti (2007) má celkem 16 fakult.


Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Otto Hahn, nositel Nobelovy ceny za chemii

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

Helmut Kohl, nejdéle sloužící spolkový kancléř

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Týdenní trh v Bornheimě

Frankfurt ročně navštíví přes 2,3 miliónů turistů, z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. Ve Frankfurtu se nachází přes 180 hotelů a pensionů, z toho 11 luxusních hotelů, tzv. First-Class-Hotels. Ve Frankfurtu sídlí přes 80 zahraničních konzulátů a úřadů ze 60 zemí.

Veletrhy a výstavy[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra[25] v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Frankfurtské veletrhy přes 300 veletrhů a výstav doma i v zahraničí, v samotném Frankfurtu se koná cca 40 výstav. Největším a nejprestižnějším veletrhem je IAA – Mezinárodní automobilová výstava, které navštíví téměř milion návštěvníků,[26] Buchmesse knižní veletrh, Internationale Frankfurter Messe Ambiente či Internationale Frankfurter Messe Tendence a hudební veletrh Pro Light & Sound. Díky kongresovému centru Congress Center Frankfurtského veletrhu se tak Frankfurt stává nejatraktivnějším kongresovým centrem mezinárodního významu.

Nakupování[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší a nejfrekventovanější ulicí je Zeil,[27][28] nejstarší Hauptwache a Konstablerwache, kde se každý čtvrtek a sobotu konají místní zelinářské trhy. V pátek se koná velký trh zeleniny a sýrů na Schillerstrasse. V sobotu na Mainufer se konají od 8:00 do 14:00 bleší trhy. Směsici malých specializovaných obchůdků a butiků nabízí okolní uličky v blízkosti náměstí Schweizer Platz ve čtvrti Sachsenhausen[29] a Berger Strasse ve čtvrti Bornheim.[30] Nejluxusnější nákupní ulicí je Goethestrasse,[31] ve které jsou exklusivním sortimentem zastoupení všichni nejvýznamnější světoví designéři.

Pohostinství[editovat | editovat zdroj]

Ulice Zeil (vpravo)

Symbolem Hesenska je jablko. Místní pijí oblíbený jabčák (nářečím zvaný Ebblwoi, který obsahuje kolem 5 % alkoholu), děti pijí jablečný střik Apfelschorle. V typických frankfurtských restauracích si můžete objednat Frankfurter Grüne Sauce (brambory s pikantní omáčkou z drcených bylinek a s vařeným vejcem), ochutnat Handkäs mit Musik (tvarůžky na octě s kmínem a chlebem) či známé frankfurtské klobásky Frankfurter Würstchen.

Multikulturní charakter Frankfurtu nabízí bohatou paletu kafeterií, barů či restaurací s mezinárodní kuchyní (až 2.500 gastronomických zařízení). Za nejznámější je považováno Café Hauptwache,[32] které vzniklo v původních prostorách Frankfurtská věznice či pojízdná tramvaj Ebbelwoiexpress.[33]

Regionální slavnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mainfest – Mohanská slavnost je každoročně pořádána v srpnu a jde o oslavu řeky Mohanu podél jejího pobřeží. Mainfest nabízí kulturní program, který se podobá českým poutím. Tyto slavnosti začínají pravidelně v pátek a jsou ukončeny v pondělí velkolepým ohňostrojem.
  • Museumsuferfest – Muzejní nábřežní slavnost pořádá úřad pro multikulturní záležitosti Amt für multikulturelle Angelegenheiten pravidelně o víkendu na přelomu srpna/září. Tyto slavnosti jsou někdy přezdívány Frankfurter Bühne (Frankfurtské pódium), jejich účelem je bohatá programová prezentace umělců 80 národů na břehu Mohanu. Tato společenská akce je vysoce ceněna nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Součástí Museumsuferfest je také otevření dveří všech muzeí města Frankfurt návštěvníkům. Návštěvníci mají možnost za minimální poplatek navštívit všechna muzea.
Muzejní nábřežní slavnost 2005
  • Nacht der Museen – Noc muzeí je akcí, která se uskutečňuje pravidelně o letních prázdninách. Muzea a galerie Frankfurtu otevřou své brány od 18:00 do 02:00 hodin.
  • Frankfurter Weihnachtsmarkt, vánoční trhy jsou slavnostně otevřeny měsíc před Štědrým večerem, původním místem konání byl vždy Römerberg. Dnes se trhy rozprostírají na následující území Frankfurtu: Paulsplatz, Liebfrauenberg, Neue Kräme, Fahrtor, Mainkai, Zeil a Konstablerwache.
  • Dippemess[34] se pořádá vždy na jaře (tzv. Frühjahr Dippemess – duben/květen) a na podzim (tzv. Herbst Dippemess - září), místem konání je tzv. Festplatz am Ratsweg.
  • Sommerfest Opernplatz se pořádá vždy na přelomu června a července na náměstí před budovou Alte Oper. Součástí této slavnosti je zapojení dospělých k dětským hrám.
  • Bundesäppelwoifest je národní slavností jabčáku. Koná se vždy poslední srpnový víkend v roce okolí města Hanau, které je výchozím bodem pro tažení slavnosti po hesenských vinných ulicích.

Výletní destinace[editovat | editovat zdroj]

  • Výlety za historií – radnice Römer a okolí jsou středem historického centra města Frankfurt. Fasádu Frankfurtské radnice zdobí sochy císařů Friedricha Barbarossy, Ludvíka IV. Bavora, Karla IV. a Maximiliána II.. V budově radnice se nachází Kaisersaalem – císařský sál s 52 portréty císařů životní velikosti – od Karla Velikého, přes Karla IV., Rudolfa II. až do Františka II.). Vedle Römerbergu se tyčí středověká katedrála, hlavní katolický kostel[35]. V kostele Paulskirche zasedal v letech 1848/1849 německý parlament v rámci národního shromáždění a rodiště J. W. Goetheho (Goethe-Haus).
  • Kaiserdom (Kostel svatého Bartoloměje[35]) se nachází vedle Römerbergu a je perlou historického centra města. Pro vývoj Evropy měl velký historický význam, protože tento kostel byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Tato funkce byla kostelu připsána na základě Zlaté Buly Karla IV. z roku 1356.
  • Zoo – zoologická zahrada, se nachází v centru Frankfurtu a nabízí svým návštěvníkům až 5.000 zvířat 600 živočišných druhů. Frankfurtské ZOO je zvláštní svým architektonickým řešením, protože se dělí na podzemní a nadzemní prezentaci. Další zvláštností Frankfurtského ZOO je možnost pronájmu zasedacích místností či možnosti uspořádání slavností v prostorách za účasti vybrané zvěře. V areálu Frankfurtského ZOO se také nachází komediální divadlo Fritz-Rémond-Theater.[17]
  • Palmengarten (Palmové zahrada) je zelenou oázou v centru Frankfurtu. Palmengarten svým návštěvníkům nabízí celoročně stálou exotickou výstavu až 3000 druhů rostlin, která je navíc obměňována různými společenskými akcemi - výstavy, koncerty, divadlo, apod.
  • Main Tower je nejvýše položená restaurace ve Frankfurtu. Na špici tohoto mrakodrapu je vyhlídková terasa.[36]
  • Kleinmarkthalle (Frankfurtské tržiště) se nachází mezi velechrámem a historickým policejným revírem "Konstablerwache" a nabízí návštěvníkům gurmánskou všehochuť.
  • Goetheturm (Goethova věž) je největší a nejstarší vyhlídkovou věží ve Frankfurtu. Tuto věž najdeme v lese části obce Sachsenhausen.
  • Europaturm je druhá nejvyšší stavba v Německu.


360stupňový pohled na staré město (vlevo: Samstagsberg, uprostřed: Alte Nikolaikirche, vpravo: Römer)
360stupňový pohled na staré město (vlevo: Samstagsberg, uprostřed: Alte Nikolaikirche, vpravo: Römer)

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí fotbalový klub Eintracht Frankfurt.

Správa města[editovat | editovat zdroj]

Magistrát města zastupuje primátor. Hlavní členové městské rady jsou voleni na 6 let, dobrovolní členové na 5 let. Zastupitelstvo města tvoří 93 členů, z čehož většina patří CDU.

Každá část Frankfurtu je zastoupena místním radou (16 členů), jejichž účelem je zastupovat jednotlivé obce na magistrátě. Tito členové jsou voleni na 5 let. Na magistrátě působí komunální zastoupení cizinců, tzv. KAV (Kommunale Ausländer- und Ausländerinenvertretung) složené z 37 členů, jejichž úkolem je zastupovat zájmy zahraničních občanů města Frankfurt.

Městské čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Frankfurt jako centrum regionu Rhine-Main
16 Ortsbezirke (místních okresů) Frankfurtu
46 Stadtteile (městských čtvrtí) Frankfurtu
Počet obyvatel ve 47 městských obvodech k 30. červnu 2022
Č.
Městský obvod
Rozloha (km²)[37]
Obyvatel[38]
Cizinci[38]
Cizinci (%)[38]
01 Altstadt 0,51 km² 4 207 1 527 36,30%
02 Innenstadt 1,52 km² 6 682 3 144 47,05%
03 Bahnhofsviertel 0,53 km² 3 816 1 956 51,26%
04 Westend-Süd 2,47 km² 20 160 6 195 30,73%
05 Westend-Nord 1,67 km² 10 154 2 921 28,77%
06 Nordend-West 3,07 km² 31 088 6 667 21,45%
07 Nordend-Ost 1,69 km² 22 947 5 228 22,78%
08 Ostend 5,40 km² 30 102 8 981 29,84%
09 Bornheim 2,66 km² 30 740 7 585 24,67%
10 Gutleutviertel 2,20 km² 7 114 3 212 45,15%
11 Gallus 4,22 km² 43 522 18 569 42,67%
12 Bockenheim 8,04 km² 42 910 14 640 34,12%
13 Sachsenhausen-Nord 4,24 km² 32 566 8 052 24,73%
14 Sachsenhausen-Süd 34,91 km² 29 595 7 469 25,24%
15 Flughafen 20,00 km² započítáno v obvodu 14 (Sachsenhausen-Süd)
16 Oberrad 2,74 km² 13 626 4 826 35,42%
17 Niederrad 2,93 km² 28 659 10 714 37,38%
18 Schwanheim 17,73 km² 20 513 5 228 25,49%
19 Griesheim 4,90 km² 23 345 10 010 42,88%
20 Rödelheim 5,15 km² 19 582 7 032 35,91%
21 Hausen 1,26 km² 7 269 2 582 35,52%
22/23 Praunheim 4,55 km² 16 685 4 750 28,47%
24 Heddernheim 2,49 km² 17 140 4 526 26,41%
25 Niederursel 7,22 km² 16 897 5 294 31,33%
26 Ginnheim 2,73 km² 16 957 4 652 27,43%
27 Dornbusch 2,38 km² 18 621 4 252 22,83%
28 Eschersheim 3,34 km² 15 338 3 538 23,07%
29 Eckenheim 2,23 km² 14 151 4 351 30,75%
30 Preungesheim 3,74 km² 15 745 4 459 28,32%
31 Bonames 1,24 km² 6 393 1 873 29,30%
32 Berkersheim 3,18 km² 3 834 851 22,20%
33 Riederwald 1,04 km² 4 925 1 444 29,32%
34 Seckbach 8,04 km² 10 522 3 185 30,27%
35 Fechenheim 7,18 km² 17 291 7 567 43,76%
36 Höchst 4,73 km² 15 937 6 681 41,92%
37 Nied 3,82 km² 19 841 7 625 38,43%
38 Sindlingen 3,98 km² 8 866 2 950 33,27%
39 Zeilsheim 5,47 km² 12 641 4 171 33,00%
40 Unterliederbach 5,85 km² 17 039 5 785 33,95%
41 Sossenheim 5,97 km² 16 173 6 194 38,30%
42 Nieder-Erlenbach 8,34 km² 4 798 700 14,59%
43 Kalbach-Riedberg 6,90 km² 22 851 5 650 24,73%
44 Harheim 5,02 km² 5 308 879 16,56%
45 Nieder-Eschbach 6,35 km² 11 855 3 012 25,41%
46 Bergen-Enkheim 12,54 km² 18 000 3 766 20,92%
47 Frankfurter Berg 2,16 km² 8 069 2 210 27,39%
Město Frankfurt nad Mohanem 248,33 km² 764 474 236 903 30,99%

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Česká zastoupení[editovat | editovat zdroj]

  • Honorární konzulát České republiky
Jurgen-Ponto-Platz 2, 60329 Frankfurt am Main
  • Honorární konzulát České republiky, Honorární konzul Dr. Robin Leon Fritz
Eschersheimer Landstr. 27, 60322 Frankfurt am Main
  • Deutsch-Tschechische und Deutsch-Slowakische Wirtschaftsvereinigung (DTSW) e. V.
Flinschstrasse 55, 60388 Frankfurt am Main

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7473
  2. Dostupné online. [cit. 2022-01-14]
  3. http://www.fotocommunity.com/pc/pc/display/2006202
  4. Integrace uprchlíků v Německu: nečekaně drahý maratón. Novinky.cz [online]. 26. dubna 2018. Dostupné online. 
  5. http://www.skyline-frankfurt.com/
  6. Brožura Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  7. http://www.ecb.int/home/html/index.en.html
  8. http://deutsche-boerse.com/dbag/dispatch/de/kir/gdb_navigation/home
  9. www.bahn.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-03-2007. 
  10. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-55_666_2__
  11. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-57_666_2__
  12. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-4819_666_2__
  13. http://www.rmv.de/
  14. http://www.rmv.de/coremedia/generator/Bilder/0Abbildungen/PlaeneNetzplaene/PLA__Schnellbahnplan2006_3Dgr,property=image.gif[nedostupný zdroj]
  15. http://www.alteoper.de/
  16. http://www.english-theatre.org/
  17. a b http://www.fritzremond.de/
  18. Archivovaná kopie. www.oper-frankfurt.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. 
  19. http://www.tigerpalast.de/
  20. Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-14. 
  21. http://www.staedelmuseum.de/
  22. http://www.goethehaus-frankfurt.de/
  23. Archivovaná kopie. www.hr-online.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-05. 
  24. Brožura: Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  25. www.messefrankfurt.com [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-12-2006. 
  26. Wissmann: At 931,700 visitors, this IAA has more than fulfilled our expectations [online]. VDA, 2015-09-27 [cit. 2017-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-10. (anglicky) 
  27. Archivovaná kopie. www.zeil-online.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-21. 
  28. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2006. 
  29. http://www.frankfurt-sachsenhausen.de/
  30. Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-14. 
  31. http://www.goethestrasse-frankfurt.de/
  32. http://www.cafe-hauptwache.de/
  33. www.frank-draut.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-09-2007. 
  34. Archivovaná kopie. www.dippemess.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-05. 
  35. a b Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12. 
  36. http://www.maintower.helaba.de/
  37. Statistisches Jahrbuch Frankfurt am Main 2009. www.frankfurt.de [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14. 
  38. a b c Bevölkerung zum Halbjahr. Frankfurt Statistik Aktuell [online]. Stadt Frankfurt am Main - Bürgeramt, Statistik und Wahlen, 2022-07-01 [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]