Jürgen Habermas
| Jürgen Habermas | |
|---|---|
Jürgen Habermas (2007) | |
| Narození | 18. června 1929 Düsseldorf |
| Úmrtí | 14. března 2026 (ve věku 96 let) Starnberg |
| Povolání | sociolog, filozof a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Marburská univerzita Univerzita v Bonnu Univerzita Georga Augusta v Göttingenu Curyšská univerzita |
| Žánr | kritická teorie |
| Témata | filozofie, sociální teorie, politická teorie, racionalizace, pragmatismus a sociologie |
| Významná díla | Theorie des kommunikativen Handelns Legitimationsprobleme im Spätkapitalismus Strukturwandel der Öffentlichkeit Knowledge and Human Interests |
| Ocenění | Hegelova cena (1973) Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu (1976) Cena Theodora W. Adorna (1980) společník Americké akademie umění a věd (1984) Medaile Wilhelma Leuschnera (1985) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Ute Habermas-Wesselhoeft (1955–2025) |
| Děti | Rebekka Habermas[1] Tilmann Habermas[1] |
| Rodiče | Ernst Habermas[1] |
| Vlivy | Immanuel Kant Friedrich Schelling Georg Wilhelm Friedrich Hegel Karl Marx Friedrich Engels … více na Wikidatech |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jürgen Habermas (německá výslovnost: IPA: [ˈjʏʁɡn̩ ˈhaːbɐˌmaːs],
poslech; 18. června 1929 Düsseldorf – 14. března 2026 Starnberg[2]) byl německý filosof a sociolog řazený k frankfurtské škole.[3][4]
Byl představitelem tzv. teorie komunikativního jednání (Theorie des kommunikativen Handelns), která tvrdí, že existují dva druhy jednání – komunikativní a instrumentální. Instrumentální jednání se nejvíce projevuje ve sféře reklamy a politiky a je nežádoucí, komunikativní jednání je pak přirozené, spravedlivé, a tudíž žádoucí. Habermas chtěl proto rozpracovat teorii podmínek, za nichž bude možná normální, nenarušená komunikace (tj. srozumitelná, důvěryhodná apod.).
Život
[editovat | editovat zdroj]Habermas se narodil v roce 1929 v Düsseldorfu rodině ze střední vrstvy. V dětství prodělal dvě plastické operace vrozeného rozštěpu, který ho přiměl, jak tvrdí, přemýšlet rozdílně o důležitosti komunikace. Od té doby preferoval psané slovo před mluveným.[5] V mládí byl velmi ovlivněn druhou světovou válkou, např. jeho otec sympatizoval s nacisty.
Studoval filozofii na univerzitě v Göttingenu (1949–1950), Curychu (1950–1951) a Bonnu (1951–1954), kde získal doktorát. Od roku 1956 studoval filozofii a sociologii na Univerzitě Johana Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu. Jeho učiteli byli Max Horkheimer a Theodor Adorno, významní představitelé kritické teorie. Kvůli sporům o svou habilitační práci Habermas dokončil své dílo na univerzitě v Marburgu pod marxistickým sociologem Wolfgangem Abendrothem.
Po návratu na Frankfurtské univerzitě vyučoval jako profesor filozofie a sociologie do roku 1970, kdy se stal ředitelem Institutu Maxe Plancka v Mnichově. Tam pracoval mezi roky 1971 a 1983. Poté se znovu vrátil do Frankfurtu, kde působil až do roku 1993. I po ukončení svého působení na univerzitě stále publikoval.
V roce 1986 získal nejvyšší ocenění za práci ve výzkumu – cenu Gottfrieda Willhelma Leibnize. V roce 2003 byl oceněn Cenou prince Asturského v oboru sociálních věd.[6] V roce 2004 byl laureátem Kjótské ceny v oboru Umění a Filosofie. V roce 2005 odcestoval do San Diega a 5. března přednesl projev s názvem Veřejná role náboženství v sekulárním kontextu, který se týkal separace církve a státu od neutrality do prudkého sekularismu. Získal Holbergovu cenu i s odměnou v hodnotě 520.000 €.
V roce 2007 byl podle britského týdeníku The Times Higher Education Guide sedmým nejcitovanějším autorem v humanitních oborech za šestým Ervingem Goffmanem a před osmým Maxem Weberem.[7]
Filosofie a sociální teorie
[editovat | editovat zdroj]Ve svém díle Strukturální proměna veřejné sféry ukázal, jak raně moderní evropské salóny, kavárny a literární skupiny pomohly demokratizovat veřejnou sféru. Ve své inaugurační přednášce na Frankfurtské univerzitě „Erkenntnis und Interesse“ (1965, „Znalosti a lidské zájmy“) a tři roky později i ve stejnojmenné knize Habermas objasnil základy normativní verze kritické sociální teorie, která byla vyvíjena od roku 1920 Horkheimerem, Adornem a dalšími kolegy z Frankfurtského institutu. Udělal to na základě obecné teorie lidských zájmů podle toho, které odlišné oblasti lidského vědění a bádání – například fyzika, biologie, sociální vědy – jsou projevem rozdílných, ale stejně základních lidských zájmů. Tyto základní zájmy jsou pak sjednoceny zastřešující snahou rozumu dosáhnout vlastní svobody, která je vyjádřena ve vědeckých disciplínách kritických vůči nesvobodným režimům společenského života. Ve svém opětovném promýšlení rané kritické sociální teorie Habermas usiloval o sjednocení filosofické tradice Karla Marxe, německého idealismu s psychoanalýzou Sigmunda Freuda a pragmatismu amerického logika a filosofa Charlese Sanderse Peirce.[8]
Významná díla
[editovat | editovat zdroj]- 1962 – Strukturwandel der Öffentlichkeit, (česky vydáno jako: Strukturální přeměna veřejnosti, Filosofia, 2000)
- 1973 – Legitimationsprobleme im Spätkapitalismus, (česky vydáno jako: Problémy legitimity v pozdním kapitalismu, Filosofia, 2000)
- 1981 – Theorie des kommunikativen Handelns
- 1985 – Der Philosophische Diskurs der Moderne
- 1992 – Faktizität und Geltung
- 1997 – Die Normalität einer Berliner Republik
- 2001 – Die Zukunft der menschlichen Natur, (česky vydáno jako: Budoucnost lidské přirozenosti, Filosofia, 2003)
- 2002 – Ian Shapiro a Jürgen Habermas: Teorie demokracie dnes (Filosofia, 2002) – vydána studie Drei normative Modelle der Demokratie.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Katalog Německé národní knihovny. Dostupné online. [cit. 2024-07-10].
- ↑ SOUKUP, Jaroslav. Zemřel německý sociolog a filozof Habermas. Novinky.cz [online]. Borgis, 2026-03-14 [cit. 2026-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Branislav Michalka: Neomarxismus v teorii a praxi
- ↑ http://hades.uhk.cz/fispublic/predmety/sylabus.asp?studpredmetid=BSGTEDE3&UcPl=ano
- ↑ Habermas, Jurgen. 2008. Between Naturalism and Religion: Philosophical Essays.
- ↑ Public space and political public sphere Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine. (pp. 2–4).
- ↑ The most cited authors of books in the humanities [online]. timeshighereducation.co.uk, 2009-03-26 [cit. 2009-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Jürgen Habermas [online]. britannica.com, 2014-07-31 [cit. 2014-12-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jürgen Habermas na Wikimedia Commons
Osoba Jürgen Habermas ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jürgen Habermas
- Němečtí filozofové
- Němečtí sociologové
- Němečtí ateisté
- Němečtí marxisté
- Frankfurtská škola
- Filozofové 20. století
- Ateističtí filozofové
- Členové Britské akademie
- Členové Ruské akademie věd
- Lidé narození s rozštěpem rtu
- Mediální teoretici
- Narození v Düsseldorfu
- Narození v roce 1929
- Narození 18. června
- Pedagogové na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
- Absolventi Univerzity Marburg
- Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Hamburské univerzity
- Úmrtí v roce 2026
- Úmrtí 14. března
- Úmrtí ve Starnbergu
