Rozštěp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rozštěp obličeje je vrozená vývojová vada, při které nedošlo k přirozenému spojení střední a boční části obličeje ve 4. – 7. týdnu těhotenství. Rozštěpové vady mohou mít různou intenzitu či mohou být jen naznačené. Rozštěpy mohou být jednostranné či oboustranné. Mohou zasahovat ret, čelist, měkké a tvrdé patro. Pokud středový a boční výběžek nesplyne na jedné straně, vznikne rozštěp jednostranný (levostranný, pravostranný), pokud na obou stranách, vznikne rozštěp oboustranný. Pokud za další tři týdny nedojde ke spojení patra sklopením z bočních stran, vzniká rozštěp rtu a patra, tedy celkový rozštěp. Izolovaný rozštěp patra vznikne po správném vývoji rtu, ale nespojením patrových výběžků ve střední čáře.

Rozštěp rtu je vrozená vývojová vada, při které nedojde ke správnému spojení obličejových částí. Výsledkem je mezera ve rtu, která může zasahovat až k nosu, popřípadě nos samotný. Rozštěp rtu vniká ve velmi časném stádiu těhotenství. Tvář plodu prochází postupným procesem, kdy dochází ke srůstu samostatných obličejových struktur. Aby se tyto výběžky spojily, musí se „sejít“ v daném místě a v daném čase. Pokud k tomuto nedojde, vzniká tzv. Rozštěp.

Rozštěp patra patří mezi vrozené vývojové vady. Jedná se otvor v klenbě patra. Může být zasaženo měkké i tvrdé patro či jen patro měkké. Nemusí se pouze jednat o Rozštěp v pravém slova smyslu, ale jen o špatné upnutí svalů či zdvojení krčních mandlí. Stejně jako ostatní obličejové rozštěpové vady vzniká v prvním trimestru těhotenství. Rozštěp patra se v ČR operuje od 6. měsíce věku dítěte.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčina vzniku rozštěpu je vždy kombinací vnějších a vnitřních vlivů, které působí na plod. Pouze 20 % těchto vad je dáno genetickým základem přeneseným na dítě od rodičů, 60 % vzniká jako vada nová ze zevní příčiny a 20 % je kombinací obou vlivů. Zevní látky, které jsou známé jako teratogeny (negativně ovlivňují vývoj plodu), jsou např. některá antibiotika, vitamín A, viry, hormony, kouření, alkohol a další. Pro vznik rozštěpu musí působit vždy několik vlivů současně.

Navzdory rozšířenému názoru, že to není možné, lze kojit i dítě s kompletním rozštěpem tvrdého a měkkého patra. „Často samotný předpoklad, že tyto děti není možné kojit, způsobí, že nejsou kojeny. Nedostanou totiž dostatečnou šanci a pomoc.“, uvádí Andrea Poloková, laktační poradkyně Mamila, o.z. (SK)[1].

Na YouTube je možné najít videa v anglickém jazyce, která dokumentují kojení takovýchto dětí[2] nebo přímo provádějí instruktáž ke kojení dětí s rozštěpem patra.[3]V češtině se kojení dítěte s rozštěpem patra nevěnuje mnoho pozornosti. Matky jsou v lepším případě instruovány, aby alespoň mateřské mléko odstříkaly a podávaly pomůckami pro málo savé (obvykle předčasně narozené) děti. Webové stránky, které se přímo věnují léčbě dětí s obličejovými rozštěpy, buď tvrdí, že kojení není možné (s odkazem na to, že "díky otevřené komunikaci mezi nosem a ústy nemůže dítě s rozštěpem patra vytvořit efektivní záporný vnitroústní tlak"),[4] nebo kojení sice zmiňují, ale nenabízejí obecnou informativní pomoc a odkazují na individuální pomoc laktačních poradkyň.[5]V německy mluvících zemích Austrálii a Velké Británii je kojení dětí s rozštěpem patra běžnější a je mu věnována větší podpora a osvěta na webových stránkách, než je tomu v ČR a SR.Kojení dítěte s kompletním jednostranným rozštěpem obličeje (ret, dáseň, tvrdé i měkké patro) je také možné, a to jako tzv. kojení, jehož účelem není dosyta nakrmit (angl. non-nutritive breastfeeding). Z českých webových stránek se této dovednosti věnují např. tyto[6].

Matky dětí s rozštěpy obličeje obvykle musejí čelit stejným potížím při učení (se) kojení, jako matky dětí bez vývojové vady. Pomoc mohou nalézt na webových stránkách, které se věnují kojení obecně, nemusejí se omezit na zdroje spjaté přímo s vývojovou vadou. Tyto stránky někdy odkazují na příběhy matek, které dítě s rozštěpem obličeje úspěšně kojily a mohou dále pomoci.[7]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Léčba je sice dlouhodobou záležitostí, ale výsledky bývají opravdu velmi dobré a tato vada se správně vedenou léčbou nestává hendikepem. V České republice je běžnou praxí operovat rozštěp rtu od druhého dne po narození dítěte. S prvními operacemi tohoto druhu začala MUDr. Jitka Vokurková, Ph.D. v roce 2005 v Dětské nemocnici Brno.

Léčbě napomáhá také krmení dítěte mateřským mlékem. Je možné mateřské mléko odsávat a podávat pomocí speciálních pomůcek, ale navzdory běžně rozšířenému názoru je možné dítě s kompletním obličejovým rozštěpem i kojit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mamila.sk/kontakt/
  2. http://www.youtube.com/results?search_query=cleft%20palate%20breastfeeding&sm=3
  3. http://www.youtube.com/watch?v=BpqqYQlKDeA
  4. http://www.rozstep.cz/pece-o-dite-do-operace/
  5. http://stastny-usmev.cz/kojeni/
  6. http://kojeni.wordpress.com/
  7. http://stastny-usmev.cz/muj-syn-mel-rozstep/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]