Max Weber

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o německém sociologovi. O americkém malíři pojednává článek Max Weber (malíř).
Max Weber
Max Weber 1894.jpg
Rodné jméno Maximilian Carl Emil Weber
Narození 21. dubna 1864
Erfurt
Úmrtí 14. června 1920 (ve věku 56 let)
Mnichov
Příčina úmrtí zápal plic, Španělská chřipka a chřipka
Místo odpočinku Bergfriedhof
Povolání právník, ekonom, sociolog, filosof, antropolog, advokát, vysokoškolský učitel a muzikolog
Alma mater Univerzita Friedricha Wilhelmse (Berlín)
Vídeňská univerzita
Mnichovská univerzita
Freiburská univerzita
Univerzita Heidelberg
Univerzita v Göttingenu
Témata sociologie, historie a ekonomie
Významná díla Wirtschaft und Gesellschaft: Grundriß der verstehenden Soziologie
Protestantská etika a duch kapitalismu
Politická příslušnost Nacionálně sociální spolek
Německá demokratická strana
Fortschrittliche Volkspartei
Manžel(ka) Marianne Weber
Rodiče Max Weber
Příbuzní Alfred Weber
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Weber (21. dubna 186414. června 1920) byl německý sociolog a ekonom. Bývá řazen mezi tzv. otce zakladatele sociologie.

Jeho sociologické úvahy se věnují např. náboženství, moci či byrokracii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Max Weber se narodil v německém Erfurtu jako nejstarší ze sedmi dětí vysoce postaveného politika a úředníka Maxe Webera, který si dostatečně užíval života, a jeho ženy Helene Fallenstein, zbožné a asketické kalvinistky. Jeho mladší bratr Alfred byl rovněž sociologem a ekonomem.

V roce 1882 začal osmnáctiletý Weber studovat práva na Heidelberské univerzitě. Kromě práv navštěvoval přednášky ekonomie, středověkých dějin, teologie a sociologie. Stal se profesorem ekonomie a v roce 1904 přerušil univerzitní činnost.

V letech 1904–1905 publikoval dílo Protestantská etika a duch kapitalismu. V roce 1910 spoluzaložil Německou sociologickou společnost. V roce 1920 začal pracovat na díle Ekonomika a společnost, které bylo vydáno nedokončené až po autorově smrti.

Sociologie Maxe Webera[editovat | editovat zdroj]

Weber je často považován za zakladatele moderní sociologie, neboť

  1. předložil ucelenou filosofii sociální vědy vymezující systematický rámec sociologického přístupu a stanovující základní problémy sociologie;
  2. na základě empirického zkoumání moderní společnosti identifikoval řadu klíčových témat, která se stala ústředními tématy dalších sociologických diskusí;
  3. v nejrůznějších tematických oblastech zachytil základní charakteristiky moderní industriální společnosti (např. úvahy o byrokracii, odkouzlení).

Pojetí sociologie Maxe Webera[editovat | editovat zdroj]

Dle Webera je cílem sociologie porozumět významu jednání na základě budování formálních modelů (ideálních typů) jednání a jejich srovnávání.

Nehodnotící sociologie[editovat | editovat zdroj]

Protestantská etika a duch kapitalismu

V centru Weberova pojetí stojí požadavek sociologie jako nehodnotící vědy. Sociologie se nemá podílet na formulaci společenských cílů. Vědecké poznání se musí bránit deformaci iracionálními prvky, které do vědy zanášejí subjektivní přání a hodnoty badatelů, ovlivněné náboženskými, politickými či etickými hodnotovými soustavami. Weber si však uvědomuje, že absolutně nehodnotící sociologie není možná, neboť už výběr tématu a definice výzkumného problému jsou ovlivněny hodnotami, které sociolog vyznává.

Weberova chápající sociologie[editovat | editovat zdroj]

Weber je zakladatelem významného sociologického směru – tzv. chápající sociologie. Ta usiluje o poznání subjektivního smyslu sociálního jednání, které je posuzováno v konkrétních významových souvislostech, jež aktéry vedly k danému jednání, nebo jež byly tímto jednáním, třeba i neuvědoměle, vytvořeny. Weberova chápající sociologie dala vzniknout celému interpretativnímu paradigmatu.

Cíl sociologického zkoumání dle M. Webera[editovat | editovat zdroj]

Dle Webera je úkolem sociologie popis a výklad sociálních jevů. Výkladem Weber myslí porozumění motivům jednání, ne kauzální vysvětlení jako u přírodních jevů. Weber odmítá, že by sociologie mohla:

Metodický koncept ideálního typu[editovat | editovat zdroj]

Koncepce ideálního typu je umělým intelektuálním konstruktem, který nemá existující oporu v realitě, je jaksi „utopický“. Jeho hlavním účelem je nápomoc při poměřování reality (nakolik se reálný stav odchyluje od ideálního typu). Ideálním typem je například pojem „kapitalistická ekonomika“.

Konstrukce pojmů (ideálních typů) umožňuje poznání: umožňuje přechod od různotvárnosti a rozmanitosti empirických faktů a fenoménů, od kontingence pouhé empirické současnosti a následnosti jevů k teorii o těchto faktech a fenoménech. Ideální typ je analytický konstrukt. Ideální typy jsou badatelskými hypotézami, umožňujícími orientaci v empirické látce a navzájem srovnávat fakta, procesy a společenské konstelace. Jedná se vlastně o jednostranné zdůraznění založené na vědcově zájmu. Ideální typ musí splňovat požadavek konstituce předmětu poznání a komunikaci mezi vědci.

Ideál typ má tvorbu hypotéz usměrňovat; není prostým zobrazením reality, ale poskytuje k zobrazení prostředky. Vytváření ideál typů má význam pro porovnávání s realitou. Weberova teorie obsahuje racionální jádro, neboť mezi pojmem a skutečností nikdy není úplná totožnost (pojem nevyčerpá realitu) – více viz reprezentace v jazyce. Základní problém koncepce ideál typů je v tom, že Weber všechny své závěry relativizuje. Sociální realita je velmi rozmanitá a nevyznačuje se objektivními zákonitostmi a opakovatelnostmi; sociologické poznání tudíž nemůže být odrážením skutečnosti s hlubokým proniknutím k podstatě jevů. Nejsou-li pojmy podmíněny sociální realitou jako odrazy sociálního života, neexistuje žádné spolehlivé měřítko jejich utváření; jediným měřítkem je úspěšnost. Poznávací pluralita v sociologii je tedy nevyhnutelná. Takto chápaná sociologie se nemůže stát nástrojem přeměny světa

Sociologické teorie Maxe Webera[editovat | editovat zdroj]

Teorie moci[editovat | editovat zdroj]

Dle Webera mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli.

Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě.

Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority:

  • tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti poměrů
  • Charismatické, založené na osobní autoritě pána a víře v jeho neobyčejné schopnosti
  • legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých neosobních pravidel

Teorie byrokracie[editovat | editovat zdroj]

Weber se zabývá byrokracií jako racionálním způsobem řízení velkých organizací. Konstruuje ji jako ideální typ, který odlišuje od jiných (předchozích) typů správy.

Charakteristickými rysy byrokracie jako ideálního typu jsou:

Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv Weber odmítl v sociologii možnost formulování zákonů vývoje, implicitně považoval racionalizaci za základní trend vývoje západní kapitalistické společnosti. Racionalizace je proces, který podřizuje všechny oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a administraci.

Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby.

Weberovo vysvětlení se týká pouze vzniku kapitalismu jako ideálního typu. I přesto je však tento Weberův koncept kritizován jako velmi zjednodušující.[zdroj?]

Pojetí stratifikace[editovat | editovat zdroj]

Stratifikační hierarchie je určena dle statusu-místa člověka ve společenském žebříčku.

  • společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední a dolní vrstvu podle mnoha kritérií
  • objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce, dosažené vzdělání, bydlení…
  • subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž

I ve stratifikaci se vyskytuje Marxova třída (jako pojem vrstva), ale akceptuje víc majetkové kritérium. Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá kritéria mají souvislost: větší vzdělání → složitost práce → víc peněz → větší podíl na moci

Teorie jednání[editovat | editovat zdroj]

Jednání je motivované chování aktérů. Cílem sociologie má být dle Webera pochopit motivace aktérů k jednání.

Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto ideální typy jednání:

Vztah k jiným sociologickým směrům[editovat | editovat zdroj]

Weberův vztah k Marxovi a marxismu[editovat | editovat zdroj]

Weber bývá považován za jednoho z hlavních kritiků Marxe a marxismu, a to z následujících důvodů:

  • Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve formování jednání lidí, což je odmítnutím ekonomického determinismu marxismu.
  • Ve Weberových analýzách sociálních vztahů mají velký význam individuální subjektivní orientace, což je protikladem k marxistické analýze objektivních strukturálních příčin a důsledků.
  • Weberova stratifikační teorie, především pak jeho pojetí statusových skupin (stavů) je v rozporu s Marxovou teorií tříd, založených výhradně na výrobních vztazích.
  • Weber explicitně kritizoval marxistický názor, že imanentním rysem kapitalismu je jeho vlastní zhroucení. Tvrdil, že plánované hospodářství v socialistické společnosti by racionalizaci spíše podpořilo, než ukončilo.

Weberův vliv na sociologické myšlení[editovat | editovat zdroj]

Max Weber za svého života nezaložil žádnou školu a jeho vliv se omezil převážně na dílo Protestantská etika a duch kapitalismu, které vyvolalo řadu kritik a ohlasů. Nejdříve se zájem o jeho dílo projevil v USA, kdy Talcott Parsons přeložil do angličtiny toto dílo a navázal na něj ve své vlastní práci The structure of social action.

Později, až po druhé světové válce byl znovu objeven v rodné německé sociologii, hlavně díky přejímání vlivu sociologie USA, kde v tu dobu Parsons překládal jeho další dílo The theory of Social and Economic Organisations.

Největšímu uznání se Weberovi dostalo až v druhé polovině 20. století, kdy bylo na jeho význam upozorňováno z řad uznávaných sociologů, jako je Talcott Parsons, Pietro Rossi či Raymond Aron. Díky tomu se Weberův vliv rozšířil do oblasti celé sociologie – konkrétně jeho koncept sociální stratifikace a analýzy byrokracie.

Pokud jeho vliv v oblasti sociologie shrneme oběcněji, ovlivnil všechna základní témata sociologie 20. století, jako je strukturální funkcionalismus, interpretativní sociologie, navazující na jeho koncepci smysluplného jednání a další.

Dílo Maxe Webera[editovat | editovat zdroj]

  • 1895 Freiburská nástupní přednáška Der Nationalstaat und die Volkswirtschaftspolitik. (česky) Národní stát a národohospodářská politika, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 294–315.
  • Die 'Objektivität' sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis, in: Archiv für Sozialwissenschaft und Sozialpolitik 19 (1904), 22–87, (česky) "Objektivita" sociálněvedního a sociálněpolitického poznání, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 7–63.
  • Die protestantishe Ethik und der Geist des Kapitalismus, 1904–1905. (česky) Protestantská etika a duch kapitalismu, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 182–242.
  • Wissenschaft als Beruf, 1919. (česky) Věda jako povolání, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 108–132.
  • Politik als Beruf, München und Leipzig 1919, (česky) Politika jako povolání, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 243–293.
  • Wirtschaft und Gesellschaft, 1922
    • úvodní metodologiský vstup vyšel samostatně jako Soziologische Grundbegriffe, (česky) Základní sociologické pojmy, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 133–168.
    • 5. kapitola (česky) Weber Max, Sociologie náboženství, Praha, Vyšehrad 1998
  • Gesammelte Aufsätze zur Religionsoziologie, 1920–21, 1922–23
    • úvodní Vorbemerkung je asi poslední Weberovou prací (česky) Předznamenání k Sebraným statím k sociologii náboženství, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 169–181.
  • Gesammelte politische Schriften, 1921
  • Gesammelte Aufsätze zur Soziologie und Sozialpolitik, 1924
    • Přednáška (česky) Socialismus, in: Weber Max, Metodologie, sociologie a politika, vybral a uspořádal Miloš Havelka, Praha, OIKOYMENH 20092, ISBN 978-80-7298-389-6, s. 316–342.
  • Schriften zur theoretischen Soziologie, zur Soziologie der Politik und Verfassung, 1947
  • Soziologie, Weltgeschichtliche Analysen, 1956

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]