Příroda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o fyzikální přírodě. Další významy jsou uvedeny v článku Příroda (rozcestník).

Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.

Příroda ve filozofii[editovat | editovat zdroj]

Přirozenost a příroda (fysis) je jednou z prvních otázek antické filozofie. [1] Samotné řecké slovo fysis lze nalézt již v Homérově Odysseie a znamená nespoutanou a divokou přírodu, v češtině má slovo příroda původ ve slově přirodit, tedy všeho živého.

Rozdělení přírody[editovat | editovat zdroj]

Fyzikální[editovat | editovat zdroj]

Podle toho, jaké fyzikální zákonitosti jsou určující pro popis sledované části přírody se používá označení:[zdroj?]

  • Makrosvět – tj. makrokosmos (μακρός „daleký“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety.
  • Mikrosvět – tj. mikrokosmos (μικρός „malý“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítkách menších než (přibližně) 10−8 cm. Do mikrosvěta patří např. bakterie, viry, buňky, také atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic.
  • Megasvět – tj. megakosmos (μέγας „veliký/četný“ a κοσμος „svět“) se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítkách 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Můžeme zde pozorovat rozpínání i křivení časoprostoru. Na jeho průzkum se používá teleskopů. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie.

Ekologické[editovat | editovat zdroj]

Podle různých aspektů určitého biotopu můžeme sledovat podmínky, vývoj a interakce:

Metodologie vědy[editovat | editovat zdroj]

  • Živá příroda – zahrnuje všechny živé organismy – tj bakterie a jiné mikroorganismy, houby, rostliny a živočichy
  • Neživá příroda – zahrnuje všechnu neživou materii (tedy vše ostatní co nespadá pod pojem živé přírody), což jsou tedy horniny a nerosty, půda, voda, vzduch, světlo a teplo pocházející ze Slunce (přírodní síly - meteorologické jevy)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRATOCHVÍL, Zdeněk, HORÁČEK, Ivan a SÁDLO, Jiří. Filosofie živé přírody. Praha: Herrmann, 1994. 222 s.