Smysl (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí - např. koncentraci určité chemické látky, přítomnost světla nebo charakteristiku vlnění okolního vzduchu. Tato informace je většinou přijímána specializovaným orgánem, který se pak označuje jako smyslový orgán. Přítomnost či nepřítomnost a stupeň rozvinutí určitého smyslu u daného biologického druhu závisí na způsobu jeho života. Například dravci mají často velmi dobrý zrak, psi mají výborný čich.

Smysly u člověka[editovat | editovat zdroj]

Tradičních pět smyslů[editovat | editovat zdroj]

Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši"). Z pojetí pěti smyslů vychází i fráze „mít všech pět pohromadě“. Už Ottova encyklopedie ovšem uvádí, že základní pětici lze rozšiřovat o další smysly.

Všech pět základních smyslů má své receptory, které umožňují vnímat okolí organismu. Proto se nazývají exteroreceptory. Chuť a čich jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou mechanoreceptorové a zrak je fotoreceptorový smysl.

Pět smyslů:

Na rozdíl od exteroreceptorů, interoreceptory sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které sledují kyselost krve. Významným případem je vnímání pohybu, které je založeno na vnitřních receptorech a využití setrvačných sil ve vestibulárním systému. Umožňují získat informaci o pohybu těla. Tyto vnitřní receptory nejsou smysly ve vlastním smyslu slova, ale často bývají ke smyslům přiřazovány.

Podrobnější informace naleznete v článku Smyslový orgán.

Další smysly[editovat | editovat zdroj]

  • Vnímání teploty – termoreceptory v kůži
  • Vnímání gravitačního pole – mechanoreceptory ve vestibulárním systému uvnitř vnitřního ucha
  • Vnímání času – vnímání času je jednak pro krátkodobé časové úseky – sekundy, minuty, hodiny, které je umístěno v mozku. Tato informace o času je dosti nepřesná a poskytuje pouze orientační hodnotu. Kromě toho existuje vnímání delšího časového úseku – přibližně jednoho dne. Tento smysl je realizován hypothalamem, jenž je umístěn v mozku a sítnicí. Jejich činnost je nevědomá. Tento smysl je využíván hypothalamem k realizaci cirkadiánního biorytmu.

Smysly u zvířat[editovat | editovat zdroj]

Různí živočichové mohou mít různé smysly – s odpovídajícími receptory (viz výše) – stejné jako člověk. Kromě toho někteří živočichové mají smysly, které neodpovídají žádnému smyslu u člověka.

Smysly u rostlin[editovat | editovat zdroj]

Rostliny obdobně jako živočichové mají smysly, např. pro:

  • Světlo – růst nadzemních částí rostliny za světlem
  • Gravitační pole – růst kořenů ve směru zemské tíže (gravitace)
  • Čas délky přibližně jednoho dne – řízení cirkadiánního biorytmu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sense na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Vaňková, Iva Nebeská, Lucie Saicová Římalová, Jasňa Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku : Kapitoly z kognitivní lingvistiky, Karolinum, Praha, 2005, ISBN 80-246-0919-3. Kap. 3, Kapitoly o smyslech, str. 107–194

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Výukový kurs Smysly ve Wikiverzitě