Smysl (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Smysl je schopnost organismu přijímat určitý druh informací z okolí - např. koncentraci určité chemické látky, přítomnost světla nebo charakteristiku vlnění okolního vzduchu. Tato informace je většinou přijímána specializovaným orgánem, který se pak označuje jako smyslový orgán. Přítomnost či nepřítomnost a stupeň rozvinutí určitého smyslu u daného biologického druhu závisí na způsobu jeho života. Například dravci mají často velmi dobrý zrak, psi mají výborný čich.

Smysly u člověka[editovat | editovat zdroj]

Tradičních pět smyslů[editovat | editovat zdroj]

Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši"). Z pojetí pěti smyslů vychází i fráze „mít všech pět pohromadě“. Už Ottova encyklopedie ovšem uvádí, že základní pětici lze rozšiřovat o další smysly.

Všech pět základních smyslů má své receptory, které umožňují vnímat okolí organismu. Proto se nazývají exteroreceptory. Chuť a čich jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou mechanoreceptorové a zrak je fotoreceptorový smysl.

Na rozdíl od exteroreceptorů, interoreceptory sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které sledují kyselost krve. Významným případem je vnímání pohybu, které je založeno na vnitřních receptorech a využití setrvačných sil ve vestibulárním systému. Umožňují získat informaci o pohybu těla. Tyto vnitřní receptory nejsou smysly ve vlastním smyslu slova, ale často bývají ke smyslům přiřazovány.

Pět smyslů:

Další smysly[editovat | editovat zdroj]

  • Vnímání teploty – termoreceptory v kůži
  • Vnímání gravitačního pole – mechanoreceptory ve vestibulárním systému uvnitř vnitřního ucha
  • Vnímání času – vnímání času je jednak pro krátkodobé časové úseky – sekundy, minuty, hodiny, které je umístěno v mozku. Tato informace o času je dosti nepřesná a poskytuje pouze orientační hodnotu. Kromě toho existuje vnímání delšího časového úseku – přibližně jednoho dne. Tento smysl je realizován hypothalamem, jenž je umístěn v mozku a sítnicí. Jejich činnost je nevědomá. Tento smysl je využíván hypothalamem k realizaci cirkadiánního biorytmu.

Smysly u zvířat[editovat | editovat zdroj]

Různí živočichové mohou mít různé smysly – s odpovídajícími receptory (viz výše) – stejné jako člověk. Kromě toho někteří živočichové mají smysly, které neodpovídají žádnému smyslu u člověka.

Smysly u rostlin[editovat | editovat zdroj]

Rostliny obdobně jako živočichové mají smysly, např. pro:

  • Světlo – růst nadzemních částí rostliny za světlem
  • Gravitační pole – růst kořenů ve směru zemské tíže (gravitace)
  • Čas délky přibližně jednoho dne – řízení cirkadiánního biorytmu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Výukový kurs Smysly ve Wikiverzitě
  • Irena Vaňková, Iva Nebeská, Lucie Saicová Římalová, Jasňa Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku : Kapitoly z kognitivní lingvistiky, Karolinum, Praha, 2005, ISBN 80-246-0919-3. Kap. 3, Kapitoly o smyslech, str. 107–194

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sense na anglické Wikipedii.