Bolest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Postřelený člověk vystavený fyzické bolesti

Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny. Má velký význam pro ochranu organismu před poškozením, neboť upozorňuje, že k takovému poškozování dochází nebo by v nejbližší době mohlo dojít; je stimulem pro obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které ji vyvolaly. Lékařská disciplína, která se bolestí zabývá, se nazývá algeziologie.

Fyziologie bolesti[editovat | editovat zdroj]

Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku. Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. Je vnímána nociceptory.

Osoby během občanské války v Bosně a Hercegovině pláčicí nad ztrátou blízké osoby

Psychické hledisko[editovat | editovat zdroj]

Z psychického hlediska má trvání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy přecházející až v utrpení. Naše setkání s bolestí, jež je různorodé, vyvolává představu rozdílnosti, ale přesto v množství rozdílností projevů či zdrojů je to stále bolest a tudíž v tom podstatném je stejná.

Nevnímání bolesti (například vrozené) je také deprimující extrém. Vnímání základní bolesti je důležité k přiměřené motivaci v chování jedince. Bez strachu z bolesti jedinec trpí častými úrazy.

Bolest se rozlišuje na fyzickou a duševní a jsou často chápány jako zcela odlišné, což je na jednu stranu správné, avšak my chceme zjistit, co dělá bolest bolestí. Oba typy bolesti (fyzická s duševní) jsou navzájem propojené. Zakoušíme bolest, jíž prvotně cítíme uvnitř, a tato nás postihuje i fyzicky – sevřené hrdlo, špatně se nám dýchá a mnoho dalších příznaků.[zdroj?]

Typy bolesti[editovat | editovat zdroj]

Akutní bolest[editovat | editovat zdroj]

Akutní bolest je bolest, která vzniká náhle. Její trvání je krátkodobé, řádově hodiny až dny, maximálně však 3 - 6 měsíců. Bez varovných příznaků, je nečekaná. Bolest se projeví zvýšeným krevním tlakem, zrychlením pulsu a dýchání. K akutní bolesti patří i zvýšené pocení a rozšíření zornic.

Akutní bolest velmi dobře reaguje na léčbu analgetiky (léky proti bolesti), které se mají podávat v dostatečně vysokých dávkách. Při špatné a nedostačující léčbě akutní bolesti se může z malé bolesti stát téměř nesnesitelná chronická bolest.

Subakutní bolest[editovat | editovat zdroj]

Něco mezi akutní a chronickou bolestí, trvá cca. 3 měsíce.

Chronická bolest[editovat | editovat zdroj]

Chronická bolest nemá na rozdíl od akutní bolesti funkci varovného signálu. Sama se stává nemocí. Mírnění chronické bolesti je tedy vlastním cílem léčby.

Časté příznaky chronické bolesti:

  • její trvání je delší než 3 - 6 měsíců
  • je spojená s psychickými změnami (deprese, hypochondrie)
  • nemusí být jasná příčina
  • je spojená s poruchami spánku, nechutenstvím
  • hůře reaguje na léčbu analgetiky

Chronická bolest a její léčba patří do rukou lékaře - odborníka. Ten s vámi bolest nejprve řádně probere. Bude ho zajímat charakter bolesti, časové změny, doprovodné příznaky a obtíže. Zajímat ho budou i dosavadní léčebné pokusy. Pak sestaví optimální léčebný plán.

Dělení bolesti podle intenzity:

1 - nenarušuje denní činnosti

2 - narušuje běžný den, ale ovládáme se a dokážeme na bolest zapomenout

3 - narušuje běžný den, nesoustředěnost, nespavost

4 - bourá schopnost člověka chovat se normálně

0 - žádná

1 - malá, mírná

2 - střední

3 - velká

4 - nesnesitelná

Léčba bolesti[editovat | editovat zdroj]

Farmakologické tlumení bolesti[editovat | editovat zdroj]

Představuje známé a rozšířené používání léků proti bolesti ve formě tablet. Nepřebernou pestrost a rozmanitost volně prodejných a běžně předepisovaných léků proti bolesti lze rozdělit do těchto tří skupin:

1. Nesteroidní antirevmatika[editovat | editovat zdroj]

Nesteroidní antirevmatika potlačují rozvoj zánětu a tlumící bolesti. Komplikovaný název této skupiny léků vychází z hlavní možnosti léčebného využití, tj. proti revmatickým onemocněním. Patří sem známý ibuprofen (preparát Brufen), diclofenac, kyselina acetylosalicylová (Aspirin, Acylpyrin) a mnoho dalších. Všeobecná obliba a široká dostupnost těchto léků vede však bohužel i k jejich nadměrné spotřebě. "Pilulky proti bolesti" mohou být vítanými pomocníky i nebezpečnými nepřáteli. Dlouhodobé užívání ibuprofenu při bolestech hlavy, zad, nebo kloubů, mohou vést k vážným zdravotním komplikacím v podobě vředové choroby žaludku a dvanáctníku, poškození činnosti ledvin, atd. Při dlouhodobém užívání každého, byť volně prodejného léku je na místě konzultace s lékařem.

2. Opioidy[editovat | editovat zdroj]

Významná skupina látek potlačujících i velmi silné bolesti. Význam i nebezpečí opiátů (látek vyráběných z máku) znaly již nejstarší civilizace. V současnosti je lépe používat termín opioidy (látky schopné se vázat na opioidní receptor), který je zásadní při vnímání bolesti. Množství dostupných látek a lékových forem opioidů (náplasti, tablety, injekce) je v současné době velké. Vznik psychické závislosti při odborně vedené léčbě nehrozí. Fyzický návyk u léčby bolesti nepředstavuje problém, tím jsou spíše nežádoucí účinky opioidů (nevolnost, zácpa).[1]

3. Podpůrné léky[editovat | editovat zdroj]

Často pouhé tlumení vlastní bolesti nestačí. Strach a pokleslá nálada vnímání bolesti ještě zesílí. Podávání léků proti bolesti společně s léky proti depresi (antidepresiva), či úzkosti (anxilolytika)[zdroj?], výrazně zvyšuje efekt léčby při snížení celkových dávek léků.

Mechanické přerušení dráhy vedoucí bolest[editovat | editovat zdroj]

Skupina přístupů používaných k boji proti dlouhodobé nemoci zahrnuje oblast operací a dalších invazivních zákroků. K těmto možnostem se lékaři zpravidla přiklánějí až po selhání ostatních možností léčby. Možnosti chirurgických zákroků jsou široké od operací na míše až po použití gama nože.

Za zmínku jistě stojí i alternativní metody jako je například akupunkturaakupresura. Akupunktura pracuje s působením na cca 2000 bodů na povrchu našeho těla. Do těchto bodů jsou vpichovány dlouhé nerezové jehly. U jednoho člověka se obvykle zavádí 5 až 20 jehel, které se pak nechávají působit několik desítek minut. Ze stejného principu vychází i akupresura, při které se ke stimulaci bodů používá místo jehel tlaku na tkáň. Poměrně dobrý efekt je u těchto alternativních metod sledován zejména při některých bolestech hlavy a krční páteře. Mohou však posloužit i při ovlivnění akutních (náhle vzniklých) bolestí.

Současná medicína poskytuje mnoho léčebných přístupů. Umožňuje tak lékaři zvolit léčbu, která je šitá na míru.

Bolest v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V Goethově románu Utrpení mladého Werthera přesáhla bolest určitou hranici a vedla k sebevraždě.

Karel Hynek Mácha v díle Máj popisuje bolest Viléma. Tam „řinčí řetězů hřmot“ jeho pout, zavřen v temnotě mezi čtyřmi stěnami, na rukou a nohou pouta. A ve chvílích bez bolesti, zapomenuv na vše prožívá libé zvuky lesní trouby, krásu všeho kolem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOLEŽAL, Tomáš; HAKL, Marek; KOZÁK, Jiří, a kol. Bolest. Doporučený léčebný a diagnostický postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2008 (novelizace). 28 s. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]