Hmat

Hmat je fyzický vjem, tradičně řazený mezi pět smyslů. Ve skutečnosti je hmat spíše soubor několika různých smyslů, které pomocí receptorů v kůži umožňují získávat vjemy z bezprostředního okolí: o tlaku – merkelova buňka, bolesti – nociceptor, chladu – krauseovo tělísko, teplotě – ruffiniho tělísko, vibracích. Souhrnně se tyto stimulace nazývají taktilní kontakt.[1]
Hmatové/dotykové vnímání
[editovat | editovat zdroj]- Taktilní vnímání (tactile perception): dotyk statického subjektu
- Haptické vnímání (haptic perception): dotyk pohybujícího se subjektu (vibrace atp)
Hmatové receptory
[editovat | editovat zdroj]Hmatové receptory jsou po pokožce rozprostřeny s různou hustotou: Nejméně jich je na zádech, naopak hmatově nejcitlivější jsou konečky prstů, špička jazyka a genitálie. Hustoty receptorů po těle se liší řádově.
Čtení hmatem
[editovat | editovat zdroj]Slepí lidé nemohou číst zrakem, proto se učí zvláštní abecedu z vyvýšených bodů, zvanou Braillovo písmo: Skupiny výstupků nahmatávají špičkami prstů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haptic_perception na anglické Wikipedii.
- ↑ KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. Kapitola Haptika - kouzlo podání ruky a bezprostředního dotyku, s. 55.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hmat na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 100.
