Dravci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o řádu ptáků. O živočiších lovících jiné živočichy pojednává článek predátor.
Wikipedie:Jak číst taxoboxDravci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Vieillot, 1816
Čeledě
Sesterská skupina
kondoři (Cathartiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dravci (Accipitriformes) jsou řád ptáků. Do řádu je zahrnuto asi 225 druhů ptáků přizpůsobených k lovu živé kořisti.

Charakteristika dravců[editovat | editovat zdroj]

Mezi dravce patří jak malí ptáci velikosti kosa, tak velcí ptáci s rozpětím křídel přes dva metry. Charakteristickým znakem je hákovitě zahnutý ostrý zobák, ostré drápy a silná široká křídla (přizpůsobení k lovu živé kořisti). Kořist loví ve dne. Mají výborný zrak, zatímco čich mají slabý.

Dravci jsou dlouhověcí ptáci, jestřábovití se dožívají přes 30 let. Jsou monogamní. Menší druhy dravců mívají větší snůšky, inkubace je kratší a mláďata jsou déle krmena v hnízdě. Oba partneři se aktivně podílejí na péči o mláďata. Pokud jeden z rodičů uhyne, zahynou s největší pravděpodobností také mláďata. Je tomu tak proto, že rodiče mají rozdělené role, samec přináší ulovenou potravu na hnízdo a samice mláďata krmí. Uhyne-li tedy samice, samec dále přináší potravu, ale mláďata nejsou schopna se sama nakrmit; uhyne-li samec, samice je nucena sama lovit a s největší pravděpodobností mláďata opustí. Opuštění mláďat hrozí také tehdy, jsou-li ptáci na hnízdě rušeni. Mladí dravci dospívají dlouho, až 3 roky. Teprve poté jsou schopni rozmnožování.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Orel královský

Tradičně se k dravcům řadilo pět čeledí ptáků (sokolovití, jestřábovití, orlovcovití, hadilovovití a kondorovití) a řád se nazýval Falconiformes (podle sokola, Falco). Na základě fylogenetických studií (2006, 2008) se sokoli oddělili do samostatného řádu sokoli (Falconiformes), neboť jsou příbuzní papouškům a pěvcům. Pro zbylé čeledě řádu dravců se nyní užívá název řádu Accipitriformes.[1][2] Sesterskou skupinou řádu dravců jsou kondoři (Cathartiformes), i když se objevily také studie, že ve skutečnosti mají blíže k brodivým, jako jsou čápi.[3] Kromě testů DNA a morfologických znaků (např. dlouhé, úzké a průchodné nozdry, tzv. nares perviale, které mají ještě dytíkovití), je to např. i fakt, že stejně jako brodiví si kálejí na nohy, aby se ochladili odpařující se vodou (tzv. urohydróza).

Zatím také není jasné, jestli orlovci jsou natolik rozdílní, aby tvořili samostatnou čeleď (orlovcovití), nebo jestli by naopak mohli být začleněni v čeledi jestřábovití.

Přestože by se mohlo zdát, že dravci jsou příbuzní se sovami, není tomu tak. Sovy jsou blízké příbuzné lelků a jejich podobnost s dravci je zapříčiněna způsobem života, tj. jejich přizpůsobení k lovu.

Lidé a dravci[editovat | editovat zdroj]

Dravci jsou symbolem síly a oblíbeným heraldickým zvířetem. Někdy jsou vnímáni jako škodná, která se živí drobnou lovnou zvěří, přestože většina druhů dravců žijících v ČR se běžně živí především hlodavci. Odstřel velkých dravců (orel mořský) může mít negativní vliv na celou populaci druhu, protože ptáci se rozmnožjí pomalu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CLEMENTS, J. F.; SCHULENBERG, T. S.; ILIFF, M. J.; ROBERSON, D; FREDERICKS, T. A.; SULLIVAN, B. L. a WOOD, C. L. The eBird/Clements checklist of birds of the world: v2018. 2018 August. Dostupné také z: http://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/download/
  2. CHESSER, R. T.; BANKS, R. C.; BARKER, F. K.; CICERO, C.; DUNN, J. L.; KRATTER, A. W.; LOVETTE, I. J.; RASMUSSEN, P. C.; REMSEN, J. V. Jr; RISING, J. D.; STOTZ, D. F. a WINKER, K. Fifty-first supplement to the American Ornithologists’ Union Check-list of North American birds. The Auk. 2010, vol. 127, iss. 3, s. 726–744. Dostupné také z: https://www.biodiversitylibrary.org/content/part/AOU/AOU_checklist_suppl_51.pdf
  3. STORCH, David. Fylogeneze ptáků. Vyřešeno?. Vesmír. 2015, roč. 94, čís. 10, s. 557. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]