Běžci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBěžci
alternativní popis obrázku chybí
Nandu pampový (Rhea americana)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída běžci (Paleognathae)
Pycraft, 1900
řády
Sesterská skupina
letci (Neognathae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o podtřídě ptáků. Další významy jsou uvedeny na stránce Běžec.

Běžci (Paleognathae) je jedna ze dvou současných podtříd ptáků (druhou podtřídou jsou letci).[p 1]

Mezi běžce se řadí několik současných řádů ptáků, tinamy (Tinamiformes), kiviové (Apterygiformes), kasuáři (Casuariiformes), nanduové (Rheiformes) a pštrosi (Struthioniformes). Všichni dobře běhají a kromě tinam jsou nelétaví. K běžcům patří i vícero vyhynulých řádů: aepyornisové (Aepyornithiformes), Ambiornithiformes, dinornisové (Dinornithiformes, např. moa), Gansuiformes, Paleocursornithiformes a Lithornithiformes.

Obecné znaky[editovat | editovat zdroj]

Společnými rysy běžců jsou lebeční báze paleognátního typu, specifická stavba pánve, zjednodušené (pravidelné) rozmístění opeření na těle, přítomnost penisu a způsob hnízdění, kde o vejce a mláďata pečuje především samec.[1]

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Kostra a vejce Aepyornise v muzeu v Gentu
Srovnání kivi, pštrosa a moa

Běžci byli dlouhodobě považováni za samostatnou skupinu ptáků (mimo tinam), záhadou však bylo rozšíření těchto velkých nelétavých ptáků na izolovaných místech jižní polokoule. Rozluštění přinesl objev kontinentálního driftu – nelétaví byli předci dnešních běžců, jejichž potomci se zachovali na troskách bývalého kontinentu Gondwana. Řada pozdějších studií dnes společný původ běžců potvrdila. V průběhu vývoje se běžci rozšířili několikrát i do dalších částí světa (fosilní pozůstatky z Evropy a Severní Ameriky, ptáci moa na Novém Zélandu, kteří nejsou příbuzní s recentími kivi).

Nejstarší skupinou podřádu jsou pštrosi, kteří tvoří sesterskou skupinu všech ostatních běžců. Mezi ostatními běžci pak tvoří monofyletické skupiny australo-asijské druhy (kiviové, emuové a kasuáři) a jihoamerické druhy (nanduové a tinamy). Ke ztrátě schopnosti létat nedošlo u předka všech běžců, ale nejméně třikrát po sobě nezávisle v průběhu vývoje běžců (u pštrosů, australských a jihoamerických běžců).[2]

Systém[editovat | editovat zdroj]

Lov na moa (rekonstrukce)
Pštros dvouprstý (Struthio camellus)
Kasuár přilbový (Casuarius casuarius)
Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae)
Kivi (Apteryx sp.)
Tinama pestrobarvá (Crypturellus variegatus)

[3]

  • † Lithornithiformes – primitivní běžci, podobní tinamám, kteří dosud neztratili schopnost letu; několik druhů je známo ze starších třetihor Evropy a Severní Ameriky
  • † Dinornithidae, ptáci moa – několik druhů obřích běžců (výška až 3,3 m), žijících v miocénu až holocénu na Novém Zélandu; vymřeli s příchodem prvních kolonistů
    • Anomalopteryx – menší druh, žijící v pobřežních lesích převážně na Severním ostrově
    • Dinornis – obří druhy
    • Emeus
    • Euryapteryx
    • Megalapteryx
    • Pachyornis – asi 5 druhů s mohutným tělem a nohami
    • Zelornis
  • † Aepyornithidae – obrovští běžci, dorůstající výšky až 3 m a hmotnosti 450 kg; 8 druhů žilo v pleistocénu až holocénu Madagaskaru
    • Aepyornis
    • Mullerornis
  • Struthionidae, pštrosi – jediný druh v Africe (dříve i v Asii); řada dalších fosilních druhů
    • Struthio camellus, pštros dvouprstý
    • Palaeotis wiegelti – fosilní pštros z eocénu Evropy
  • Casuariidae, kasuáři
    • Casuarius casuarius, kasuár přilbový
    • C. bennetti, kasuár menší
    • C. unappendiculatus, kasuár jednolaločný
    • C. lydekkeri
    • Dromaius novaehollandiae, emu hnědý
    • D. baudinianus, emu ostrovní – žil na ostrově Kangaroo Island, byl vyhuben kolem roku 1827
    • D. ater, emu malý – malý druh, žil na ostrově King Island mezi Austrálií a Tasmánií; poslední jedinec zemřel v zajetí v roce 1822
    • D. ocypus – fosilní druh (pliocén Austrálie)
    • Emuarius – dva fosilní druhy (oligocén až miocén severní Austrálie)
  • Apterygidae, kiviové
  • Rheidae, nanduové
  • † Opisthodactylidae
    • Opisthodactylus – fosilní rod (miocén Argentiny)
    • Diogenornis – fosilní rod (paleocén)
  • Tinamiidae, tinamy – 48 druhů ve střední a Jižní Americe[4]
    • Tinaminae, lesní tinamy
      • Crypturellus – 21 druhů
      • Nothocercus – 3 druhy
      • Tinamus – 5 druhů
    • Nothurinae, stepní tinamy
      • Eudromia – 2 druhy chocholatých tinam
      • Nothoprocta – 7 druhů
      • Nothura – 5 druhů
      • Rhynchotus – 2 druhy
      • Taoniscus – 1 druh
      • Tinamotis – 2 druhy

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V dřívějším pojetí byli jako běžci označováni titéž ptáci mimo tinam, s latinským označením Ratitae.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paleognathae na anglické Wikipedii.

  1. GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan. Zoologie obratlovců. 2., přepracované vyd. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1484-9. Kapitola Běžci, s. 476.  
  2. HARSHMAN, John, a kol. Phylogenetic evidence for multiple losses of flight in rarite birds. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2008, roč. 105, čís. 36, s. 13462-13467. Dostupné online.  
  3. http://www.absoluteastronomy.com/topics/Paleognathae
  4. BERTELLI, Sara; GIANNINI, Norberto P.; GOLOBOFF, Pablo A.. A phylogeny of the Tinamous (Aves: Palaeognathiformes) based on integumentary characters. Syst. Biol.. 2002, roč. 51, čís. 6, s. 959-979. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CRACRAFT, Joel. Phylogeny and evolution of the rarite birds. Ibis. 1974, roč. 116, s. 494-521. Dostupné online.  
  • VAN TUINEN, Marcel; SIBLEY, Charles G.; HEDGES, S. Blair. Phylogeny and biogeography of ratite birds inferred from DNA sequences of the mitochondrial ribosomal genes. Molecular Biology and Evolution. 1998, roč. 15, čís. 4, s. 370-376. Dostupné online. ISSN 0737-4038.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]