Sovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sovy

Sova pálená
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: sovy (Strigiformes)
Wagler, 1830
Čeledi
  • sovovití (Tytonidae) (dohromady 16 druhů)
  • puštíkovití (Strigidae) (asi 194 druhů)
  • † Ogygoptyngidae
  • † Palaeoglaucidae
  • † Protostrigidae
  • † Sophiornithidae

Sovy (Strigiformes) jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů. Sovy jsou většinou samostatně žijící noční živočichové (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí), kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy, jsou specializovaní výhradně na lov ryb. Nestravitelné části kořisti poté vyvrhují ve formě vývržků. Vyskytují se na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy, velké části Grónska a několika oceánských ostrovů.

Do řádu sov v současné době řadíme dvě čeledi: početnější a druhově rozmanitější čeleď puštíkovití (Strigidae) a méně početnější čeleď sovovití (Tytonidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sovy mají vesměs velmi nenápadné „maskovací“ zbarvení, navíc jejich výjimečně měkké peří s hřebínkovitým okrajem umožňuje naprosto tichý let. To jim nejen napomáhá při přiblížení k nic netušící kořisti, ale navíc umožňuje orientaci sluchem, kterou by šustot normálních křídel rušil. Tím, že mají tak načechrané peří, tvoří dojem, že jsou větší, než tomu tak ve skutečnosti je. Kolem očí mají vějířovitě uspořádané peří – závoj. Podobně jako dravci mají zahnutý zobák. Prsty jsou porostlé peřím. Čtvrtý prst, tzv. vratiprst, se může otočit dopředu nebo dozadu. Samice sov jsou větší než samci, velikost od 12 do 84 cm.

Sovy mají na hlavě peří kolem ušních otvorů tak, že směřuje zvuk do ušního otvoru. Některé mohou tvar tohoto peří užitím svalů upravovat. Sovy slyší i ultrazvuk. Některé druhy mají jedno ucho výše než druhé – díky tomu mohou určit pozici nejen jako stranový ale i výškový úhel.

Sovy také velmi dobře vidí na dálku, a to i za velice špatných světelných podmínek. Na blízko však tak dobře nevidí a proto se, například při porcování kořisti, řídí pomocí štětinovitých pírek u kraje zobáku (vibrisy). Na rozdíl od ostatních ptáků mají oko, které směřuje dopředu, překryté horním víčkem, nikoli spodním. Zorný úhel je 160°. Hlavu mohou otočit až o 270°.

Jejich velikost je značně rozmanitá. Nejmenším zástupcem celého řádu je kulíšek trpasličí (Micrathene whitneyi), který dorůstá sotva 13,5 cm a váží 31 g, největšími jsou naopak dva druhy výrů – výr velký a výr Blakistonův, kteří mohou dorůstat velikosti mezi 60 – 71 cm, v rozpětí křídel měří téměř 2 m a mohou vážit až 4,5 kg.

Sovy v lidské kultuře[editovat | editovat zdroj]

V evropské kultuře spojovány s moudrostí (protože dokáže vidět (ve skutečnosti slyšet, ty obroučky okolí očí sovy jsou sluchadla) ve tmě, což je považováno za důvod propojení sovy s bohyní moudrosti Athény, často zobrazované se sovou). V rané křesťanské mytologii je naopak sova symbolem ďábla (kdo a kdy to řekl?). Houkání sýčka je chápáno jako věštba smrti (kdo a kdy to řekl?). Také v Japonsku je sova považována za symbol smrti a špatné znamení, u indiánů kmene Hopi jsou sovy tabuizované, neboť jsou nečisté a zlověstné podobně jako u kmene Kwakiutlů v Kanadě nebo Kečuů v Peru..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Owl na anglické Wikipedii.