Potápky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPotápky
alternativní popis obrázku chybí
Potápka roháč
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád potápky (Podicipediformes)
Fürbringer, 1888
Čeleď potápkovití (Podicipedidae)
Bonaparte, 1831
Rody
  • potápka Podiceps
  • potápka Aechmophorus
  • potápka Podilymbus
  • potápka Poliocephalus
  • potápka Rollandia
  • potápka Tachybaptus
Sesterská skupina
plameňáci (Phoenicopteriformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o řádu vodních ptáků. O nekonformní, prozápadně orientované mládeži pojednává článek Potápka (subkultura).

Potápky (Podicipediformes) je řád vodních ptáků. Obsahuje jedinou čeleď, potápkovití, s 20 žijícími druhy v šesti rodech. Mají velmi vyvinutou kostrční žlázu. Pod vodou vydrží až pět minut.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Potápky dorůstají velikosti od nejmenších 27 cm až po největší 48 cm. Mají krátký zobák, dlouhý krk a kratičký ocas. Prsty mají opatřené plovacími lemy a nohy jsou posunuty dozadu tak, že ptáci prakticky nemohou stát. Obě pohlaví vypadají stejně.

Fylogeneze[editovat | editovat zdroj]

Řadu let byly potápky považované za sesterskou skupinu potáplic (Gaviiformes). Moderní výzkumy ukázaly, že se v tomto případě jedná o konvergentní vývoj. Sesterskou skupinou potápek jsou ve skutečnosti plameňáci (Phoenicopteriformes); řada společných znaků zahrnuje například:[1]

  • nejméně 23 presakrálních obratlů (u většiny ostatních ptáků 18-21)
  • notarium vzniklé srůstem čtyř nebo pěti hrudních obratlů
  • 11 ručních letek (jediná další skupina se stejným počtem jsou čápovití (Ciconiidae))

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pro potravu se potápějí do vody, kde loví ryby, hmyz, měkkýše a korýše.

Mláďata[editovat | editovat zdroj]

Potápky si budují své hnízdo z vodních rostlin. Vypadá jako plovoucí plošina na vodě či chuchvalec ukotvený vodními rostlinami. Hnízdí v rákosí, na větších jezerech, zatopených lomech i umělých vodních nádržích. Obvykle hnízdí po jednotlivých párech, některé druhy (jako potápka černokrká) hnízdí i v koloniích. Samice snáší jednou či dvakrát (podle druhu) do roka 4-6 bílých vajec, o které se starají oba rodiče. Mláďata krmí nejčastěji rybami. Rodiče často polykají vlastní peří a pak jím krmí svá mláďata, kterým tím pomáhají při trávení, zbavují je cizopasníků v žaludku. Jako u potáplic se mláďata vozí na hřbetě rodičů.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAYR, Gerald. Morphological evidence for sister group relationship between flamingos (Aves: Phoenicopteridae) and grebes (Podicipedidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2004, roč. 140, s. 157–169. Dostupné online.