Přepeřování
Přepeřování je fyziologický, hormonálně řízený proces, při kterém ptákům vypadává staré peří (ecdysis) a na jeho místě vyrůstá peří nové (endysis). Přepeřování je proces pravidelný, odehrávající se minimálně jednou, dvakrát, u některých druhů i třikrát do roka. Probíhá poměrně pomalu a postupně, v zájmu udržení stálé tělesné teploty a ochrany před vlhkem totiž ptáci nemohou přijít o všechna pera najednou.
Příčiny[editovat | editovat zdroj]
Rozlišujeme přepeřování úplné, při kterém pták přichází o všechna obrysová pera a částečné, které se většinou odehrává před začátkem hnízdního období a jehož podstatou je výměna peří za pestřejší (opeření během tohoto období se nazývá svatební, či jarní šat) a zpět (do tzv. prostého či zimního šatu). Úplné přepeřování probíhá obvykle souměrně po obou stranách těla a jelikož peří u ptáků tvoří 4–12 % jejich celkové hmotnosti, vyžaduje značné množství energie, je pro ně proto vyčerpávající a většinou se z tohoto důvodu odehrává hned po období rozmnožování, kdy je stále dostačující množství potravy. U některých druhů, např. u labutí, probíhá i vypadávání letek. Po toto období jsou ptáci neschopní letu, jsou proto snadnější kořistí, takže vyhledávají spolehlivý úkryt s dostatkem potravy.
Pelichání je ovlivňováno roční dobou, teplotou prostředí, výživou, snáškou, světlem, druhem a pohlavím ptáků. Jednotlivá pera se vyměňují většinou postupně, pouze někteří ptáci ztrácejí všechny letky (kachny, alky, chřástalové), nebo i všechna krycí pera najednou: tučňáci, mláďata skřivanovitých v hnízdě při přechodu z hmyzu na chudší semennou potravu, jednodušeji obstarávanou rodiči.[1]
Důvodem ztráty per však bývají i různá onemocnění a parazité, kdy si ptáci své peří často vytrhávají sami.
Evoluce[editovat | editovat zdroj]
Výzkum za pomoci moderních zobrazovacích technologií prokázal, že přepeřovali již někteří vývojově vyspělí teropodní dinosauři, jako byl bavorský „prapták“ druhu Archaeopteryx lithographica, žijící v období pozdní jury (asi před 150 miliony let).[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moulting na anglické Wikipedii.
- ↑ KIKKAWA, Jiro. Firefly Encyclopedia of Birds. [s.l.]: Firefly Books, 2003. 578–583 s. Dostupné online. ISBN 1-55297-777-3. Kapitola Larks. (anglicky)
- ↑ Thomas G. Kaye, Michael Pittman & William R. Wahl (2020). Archaeopteryx feather sheaths reveal sequential center-out flight-related molting strategy. Communications Biology. 3, Article number: 745. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-020-01467-2
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BURNIE, David, a kol. Ptáci. Překlad Helena Kholová. Praha: Euromedia Group, 2008. ISBN 978-80-242-2235-6.
- ČERNÝ, Hugo. Anatomie domácích ptáků. 1. vyd. Brno: Metoda, 2005. 447 s. ISBN 80-239-4966-7.
- ALTMAN, R.B., et al. Avian Medicine and Surgery. 1. vyd. Philadelphia: W.B. Saunders Co., 1997. 1070 s. (anglicky)
- RITCHIE, B.W., et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)
